Zlato není 100% bezpečným přístavem

Autor článku: 4. 7. 2012

Na základě krátkodobého vývoje ceny zlata na finančních trzích se následně v médiích objevují informace o získání či ztrátě statusu zlata jakožto bezpečného přístavu.

V případě nárůstu ceny zlata v důsledku prohlubující se dluhové a bankovní krize se hovoří o zlatě jakožto jediném bezpečném přístavu, který ochrání finanční prostředky svých investorů proti hrozícímu kolapsu bankovního systému nebo státním bankrotům předlužených zemí. Naopak při větším poklesu média uveřejňují zprávy o splasknutí cenové bubliny nebo konci funkce zlata jakožto bezpečného přístavu. Opravdu lze u komodity, která doprovází historii lidstva již několik tisíc let měnit její status na základě cenového vývoje na finančních trzích v řádu několika týdnů nebo měsíců?

Zlato dle mého názoru opravdu není bezpečným přístavem, protože od bezpečného přístavu očekávám uchování hodnoty vložených prostředků v jakémkoliv časovém horizontu. Tuto funkci ale zlato jako komodita obchodovaná na finančních trzích z podstaty plnit nemůže. V horizontu týdnů až měsíců se cena zlata pohybuje až v desítkách procent jak směrem nahoru, tak samozřejmě i dolů. Cenu zlata neovlivňují pouze systémová rizika finančního systému, kvůli kterým roste v posledních letech fyzická poptávka soukromých nebo institucionálních investorů či centrálních bank, ale samozřejmě i likvidita na trzích. V obdobích problémů finančních společností s hotovostí a zamrznutí mezibankovního trhu jsou nuceni prodávat jakákoliv aktiva včetně drahých kovů, aby si zajistili bezproblémové cashflow. Z prvního pohledu nelogický pokles ceny zlata, kdy na finančních trzích probíhají výprodeje většiny aktiv má tedy jednoduché logické vysvětlení.

Za uchovatele hodnoty lze drahé kovy považovat z důvodu vysoké volatility primárně v dlouhodobém horizontu, navíc pokud očekáváte vysokou inflaci nebo státní bankroty. I v horizontu let může investice do drahých kovů přinést ztráty, což by měl mít každý investor na paměti.

 

Štítky: ,

Komentáře

  • Gobseck napsal:

    Autor článku pravděpodobně nechápe systém volně směnitelných kurzů. Zlato je nestabilní proti USD (z důvodu probíhající měnové války), v jiných měnách je naopak velmi stabilní. Kdo utekl do zlata, války se neúčastní. Autor se nechal obalamutit dnešní virtualizací hodnot a šířením takových názorů podporuje agonii nekrytého bankovnictví.

  • To Gobseck: Chtěl jsem tím článkem říci, že zlato není žádný termínovaný vklad, což jste asi nepochopil. Osobně jsem sice dlouhodobě (cca 5 let) silným zastáncem investic do drahých kovů, který analýzuje zlato v několika měnách a na základě x faktorů ale fanatický investor do zlata (zlato jedině zlato a nic jiného) na druhou stranu zase nejsem.

  • Jan Altman napsal:

    Pan Piták má pravdu. Zlato v jakékoli měně může i klesat a podobných poklesů se ještě dočkáme celé řady... A hlavně má velkou pravdu v tom, PROČ k poklesům zlata obvykle dochází. Vedle spekulací o manipulaci je zde jeden jistý důvod a ten p.Piták správně popisuje. Působí to sice trochu jako paradox, ale je to tak: když se investoři dostanou do problémů, dojde jim cash, utrpí ztráty na akciích a dluhopisech.... .... začnou vyprodávat (či vybírat zisky) to jediné, co ještě mělo cenu: zlato. Zlato pak reaguje zdánlivě nelogicky - ekon.problémy nepůsobí jeho růst, ale pokles. Je to tak a je i pravda, že to je tak trochu absurdita a paradox. Podle mne ale toto není stabilní a přirozená situace a tudíž nebude trvat věčně. Když mají papírky (deriváty, dluhopisy, ...) problém, rychle potřebujeme sehnat jiné papírky (USD). To ale bude platit pouze do doby, než si trhy uvědomí, že USD a USBond není také žádný bezpečný přístav, ba právě naopak. Trvat to bude jen do doby, dokud USD bude dominantní obchodní a rezervní měnou. Do doby, dokud Au neobnoví svou roli peněz - dokud nebude v Tier1, dokud nebude použitelné jako kolaterál nejvyšší kvality, dokud v něm nepůjde provádět finanční transakce a vypořádání obchodů, dokud za něj nepůjde koupit ropu... Podle mne se toto všechno změní (resp. již mění), role USD slábne a jednou (skokově) uvadne. Jediný, ale velký problém je, že nikdo neví, KDY k této změně dojde. A může to být klidně až za dost dlouho (např.15let). A co bude za dlouho, to nás nemusí až tak moc zajímat a musíme fungovat v systému, který máme nyní. A proto ještě nějaký čas bude platit, že investoři a banky na problémy v papírové oblasti budou reagovat výprodejem zlata. Pokud ale někdo chce myslet i na ten svět POTOM, tak může postupně svou Au pozici navyšovat výhodně právě v těchto poklesech. Postupné navyšování má smysl právě proto, že: - Dokud funguje "starý" systém, je dobré na něm (trejdováním na papírovém trhu) vydělávat (a část profitu případně "ulívat" do kovu) - Nikdo neví, kdy k systémové změně dojde - Až k ní ale dojde, bude již pozdě se do fyzického kovu překlápět - bude to velmi nečekané a velmi rychlé

  • Jan Dvořák napsal:

    Kdy dojde ke změně systému? Jeden krásný prodloužený víkend, případně protažený i bankovními prázdninami...

  • Jan Altman napsal:

    JD: Souhlasím, že to asi bude o víkendu, jen nevím o kterém - jestli již o tomto následujícím, nebo až o nějakém za 15 let. Kdybych věděl, že to bude za týden, okamžitě prodám akcie a nemovitosti (až na tu jednu) a nakoupím kovy, konzervy, zbraně, naftu a generátor, osivo, .... Jenže nevím. Ono nakonec ani není jisté, že to bude víkend. O víkendu to bude, pokud půjde o státem a bankovní klikou řízený proces ala měnová reforma. Pokud to bude panika vyvolaná černou labutí, může to být úplně kdykoli.

  • johndow napsal:

    Neco jako takovato cerna labut? ,,Docasna uprava'' smernic o volnem pohybu osob v schengenskem prostoru http://blisty.cz/art/64068.html

  • Jan Dvořák napsal:

    J. Altman: Následující víkend to podle všeho nebude, ale podle mě to bude ode dneška za maximálně dvouciferný počet víkendů johndow: Takových "dočasných" směrnic pak bude vícero, včetně omezení pohybu kapitálu, směnitelnosti vybraných měn...

  • Gobseck napsal:

    Pro Jan Altman: Lepší to mít o 15 let dříve, než o 5 minut později, když se člověk neumí orientovat v čase. Spíš bych lidem okolo vysvětloval rizika z držení bezhotovosti a hotovosti, než je mátl články o zlatě jako nebezpečném přístavu. To byl hlavní důvod mé reakce.

  • Gobseck Jenže je lidem nutné vysvětlit, že zlato není žádný termínovaný vklad. Ano, je to velmi vhodná ochrana před dlouhodobým znehodnocením úspor, ale v krátkodobém horizontu cena zlata podléhá silným výkyvům. Spousta lidí není ochotna dávat své peníze do instrumentů, které nejsou pojištěny státem. Vyvracet jim jejich stanovisko je občas nad mé síly a trpělivost :-) Při představě, že hodnota jejich investice klesne o 5 nebo dokonce 10% jim způsobuje náběh na infarkt. Osobně jsem se několikrát setkal z dotazem, zda to se svým silným vztahem k drahým kovům nepřeháním, protože pomalu do ničeho jiného než investici do drahých kovů a držení hotovosti nedoporočuji. Problematika není tak jednoduchá, většina lidí je na tom s finanční gramotností velmi špatně. Pak existuje další skupina lidí, kteří mi řekli, že je aktuálně zlato nezajímá, protože podnikám či jinými činnostmi vydělávají více peněz, než kdyby je uložili do drahých kovů. Až se bude situace zhoršovat, teprve potom prý začnou provádět potřebná opatření, jak ochránit své majetky.

  • Jan Altman napsal:

    GOBSEC, JD: Já jen říkám, že nejsem tak optimistický, jako JD, abych věřil, že to klekne max za 2 roky. Bylo by to hezké, ale elita má stále mnoho možností, jak to oddalovat. Stále je co zregulovat, zdanit. Stále je dost svobod, které lze omezit. Stále je možné selektivně či plošně vyvlastňovat. Také je možné odvést pozornost válkou a tou válkou i oddálit konec USD jako světové měny. Komunistům také ledaskdo dával max. rok až dva a při tom se psala padesátá, šedesátá či sedmdesátá léta. A pro GOBSEC: ano, je lepší mít AU o 15 let dříve, než o 5min později. To rozhodně. Jenže když za vše co mám nyní nakoupím Au+Ag, také se mi může stát, že dalších 5 až 20 let (tedy velmi podstatnou část života) budu žít citelně chudší život, jen abych pak až to prdne mohl na ostatní dělat dlouhý nos a povykovat "Já vám to říkal! Už před 15ti lety!". Proto tvrdím, že je lepsí žít víceméně normální život (protože když nevím, kdy to rupne, nemá moc cenu tomu vše podřizovat), pracovat, vydělávat, pokud to umíme tak investovat - ale s tím, že omezím výdaje za vyložené zbytnosti - auto neměnit po 3, ale 4 letech, nelítat X-krát do roka k moři, nemyslet si, že mi na penzi pomůže mít 3 byty, nekupovat úplně špičkovou elektroniku a neměnit ji tak často (LCD TV, notebook, smartphone, ...), atd... Každý ví, které jeho výdaje mají jakou důležitost a cp jde bez výrazné ztráty komfortu omezit (od doby, kdy kupuju kovy, tak na ně vše přepočítávám a plno kravin nekoupím právě proto, že vím, kolik by za to bylo kovu - rozhazovat papír mi tolik nevadilo). Takto ušetřené peníze průběžně "odlívat" do kovů, ideálně v době výprodejů/poklesů. A samozřejmě ty kovy kupovat efektivně, tedy nestrkat 20% DPH eráru (když je přeci nestrkám ani instalatérovi - a pozor, tomu nestrkám ani 7%), nekupovat nesmyslně drahé (s vysokým premiem) formy (zde asi nepotěším JD) - protože ve zlatém Buffalo Proof je stejně zlata jako v citelně levnějším Filharmonikovi (co je nejvýhodnější se v čase i docela mění) - a po 10ti letech "hromadění" se tato strategie (nákup při poklesech, nákup toho, co je zrovna cenově optimální forma) lehce projeví v tom, že ta hromada bude o čtvrtinu větší. Stejně tak se vyplatí i v rámci kovu diverzifikovat formy (zejména pokud se tím dál ušetří). Tzn. neštítil bych se mít ČÁST portfolia Ag i v kilových degusáckých cihlách a naopak třeba i ve starých oběhových mincích (staré franky a dolary, prvorepublikové pětikoruny, komoušské pamětní mince) - jednak to jsou oproti uncovým investičním mincím drobáky (což se může hodit) a jednak je lze koupit za spot (neb výkupny je vykupují pod spotem). Tyto exotičtější formy mohou být méně likvidní (i když ve výkupu to je víceméně jedno), proto by měly tvořit jen část zásoby. Ale zase vyjdou levněji v nákupu a je otázka, co lidi po tom "prdnutí" bude zajímat - podle mne čistě jen kolik gramů ryzího kovu v tom je. Tzn. ani v otázkách likvidity jednotlivých forem bych moc nespoléhal na to, že po "rupnutí" bude situace stejná, jako nyní (proč by měla?) - třeba američani vytáhnou ze šuplat staré oběhové (pre-1968) Ag mince a ty začnou obíhat a budou nejlikvidnější a na nějaký A-Mark budou lidi koukat jak zjara, navíc to bude moc celká hodnota na běžné nákupy. Kdo ví.

  • Jan Altman napsal:

    Miroslav Piták: Zde bych si dovolil mírně polemizovat. Průběžné výkyvy ceny zlata zajímají spekulanty, ale ti zase nekupují fyzický kov, ale futures a ETF. Fyzický kov lidí kupují kvůli dlouhodobé perspektivě. Jako pojistku - v mírnějším případě proti vysoké budoucí inflaci, v drsnějším případě jako pojistku proti kolapsu měnového systému, hyperinflaci, státnímu bankrotu, měnové reformě, válce, převratu, ... Já osobně cenu kovu sleduji jen tehdy, když vybydou peníze k nákupu. Po nákupu to dál nesleduji, protože nemám za co nakupovat, prodávat nehodlám a drobné výkyvy mne nechávají chladným. Líčit investorovi do fyzického kovu, že zlato není termíňák, to on ví. On ví, že následuících X měsíců až let bude Au volatilní a pak možná přijde exploze. Zlato není pojištěné státem, zlato je pojistka proti státu :-) Co se týče posledního odstavce: souhlasím, že kdo umí peníze zhodnocovat (investováním čim vlastním podnikáním), neměl by do zlata rozhodně dávat vše. Jak píši výše: takový člověk by měl normálně žít, podnikat, investovat, vydělávat, ale měl by se chovat zodpovědněji (než dříve, před krizí) a "nadbytečné" peníze, které by utratil víceméně za zbytečnosti "odlívat" průběžně (resp. při poklesech) do FYZICKÉHO kovu - protože nefyzický (psychický? :-) ) kov není tou kýženou pojistkou.

  • sejzmolog napsal:

    V clanku som sa vobec nedocital o papierovom zlate. Kde mnoho investorov si mysli ze investovalo do zlata ale pritom 1 tehlicku vlastni niekolko investorov a vsedci si myslia ze je jeho. Je to ako system ciastkovych rezerv. Nepridu vsedci investori naraz po tu tehlicku. Ak ste videli niekedy svoju manzelku, alebo pritelku pred zlatnictvom ihned pochopite ze zlato bude mat hodnotu vzdy. A ako povedal stary zid. Radsej budem so zlatom chudobny ako s papierovymi peniazmi uplne na mizine. Ano zlato tiez nie je 100% investicia. Autor mal radsej poukazat na fakt ze zlato moze byt vyvlastnene ako aj pozemky, samozrejme ze v niektorych krajinach az pod trestom smrti. Pred vojnou v USA sa 1oz vyvlastnovala za 20dolarov. Aka je dnes cena za oz? 1600dolarov? Vsetky papierove meny budu inflacne a teda ich cena bude vzdy len nizsia. Zlato strati na hodnote len docasne ked sa akurat spekuluje, vtedy treba nakupit a cena zlata padne k nule az ked v CERNe na urychlovaci zacnu vyrabat zlato zo zeleza, co je aj ich skutocny zamer, inac by do toho nevrazili tolko penazi. Bozie castice su krasne rozpravky pre deti.

  • sejzmolog : Souhlasím s Vámi. Mým cílem ale nebylo napsat rozsáhlý elaborát o zlatě, ale pouze publikovat krátkou úvahu o volatilitě zlata. Já sice s výraznějšími cenovými pohyby počítám, vy a velká skupina investorů, kteří to myslí s drahými kovy vážně určitě také, protože pro ně to je přitozené jako že ráno vyjde slunce a večer opětovně zapadne, ale pak tu je ještě větší skupina lidí, kteří když v médiích slyší o zlatě jako o bezpečném přístavu mají o vývoji ceny zlata naivní představy.

  • sejzmolog napsal:

    Miroslav Piták: Z nadpisu clanku som sa trochu potesil ze konecne niekto kto pise aj o rizikach zlata. Preto som napisal ze mi tam chybali aj dalsie rizikove faktory. Vsetko ma svoje pre a proti. Zlato je vybornym ochrancom majetku ale zlatu sa malo kedy pripisuju aj rizika. Treba o nich hovorit. Kde napriklad pri vyvlastnovani zlata siel ruku vruke aj zakaz obchodovat so zlatom. Striebro este nikdy v minulosti vyvlastnovane nebolo ale zase sa zan plati DPH.

  • To sejzmolog: vyvlastňování zlata je na velkou diskuzi, osobně jsem proti strašení vyvlastňování zlata bez přímého poukázání na historické skutečnosti. Ono je velmi jednoduché říci, pozor, zlato Vám stát může vyvlastnit, důležitější a náročnější je ponořit se do historie, zjistit si historická fakta, což není jednoduché. Když se např. totiž v čase procházíte jednotlivými historickými reporty FED (což jsem já udělal), zjistíte výrazné nesrovnalosti ve vykazovaných stavech měnových rezerv zlata, které nezjistíte, když se podíváte do pozdějších souhrnných publikací. Data měnových rezerv USA jsem dával dohromady několik měsíců ze 3 zdrojů, z toho u 2 zdrojů existují původní a revidovaná data. Nechci zde tvrdit, že konfiskace zlata v žádném případě nehrozí, ale pokud někdo chce obecně tímto strašit, musí poukázat pravdivě na celou historii, které předcházela a samozřejmě i následovala po tomto aktu.

  • Jan Altman napsal:

    Ona je otázka, jak to skutečně s tím papírovým zlatem je. U různých fondů se spekuluje o různé míře krytí/nekrytí, ale jistě neví nikdo nic. Stejně tak se spekuluje a falešných cihlách ve FortKnox (čemuž moc nevěřím). Pravděpodobněji zní, že zlato tam spíš je, ale bylo leasované bullion bankám a ty jej dál pronajaly či prodaly (aby cenu tlačily dolů). Teoreticky je tedy možné, že zlato ve FortKnox je, ale každá cihla má X "majitelů". Ale opět jde jen o spekulace. Co se týče vyvlastnění, tak to samozřejmě hrozba je. Ale i u těch USA roku 1933 je otázka, kolik lidí ho doopravdy odevzdalo. Ano, kdo ho něměl fyzicky u sebe, ale u nějakého institucionálního správce, asi si ho netroufl zapřít. Ale kolik procent lidí, kteří doma měli zlaté mince, cihly a slitky, je skutečně odevzdalo? Já nevím a ani netuším, jestli k tomu existuje nějaká statistika. A dnes by to dopadlo ještě hůře. Lidé jsou rokem 1933 poučeni. Lidé dnes mají ke státu jiný vztah. Stát už za hodného ochránce pořádku považuje málokdo, spíše za nezodpovědného parazita. Kdyby dnes stát vyzval lidi, aby dobrovolně darovali zlato na posílení státního pokladu (jako v roce 1968), našel by se vůbec někdo? Vztah lidí k eráru se podle mne dramaticky mění. A nejodmítavější a nejrealističtější postoj k němu mají právě lidé investující do zlata - kupují ho právě proto, že prokoukli pravou podstatu státu. http://www.mises.cz/database/literatura/14a_anatomiestatu.pdf Nedovedu si představit, jak by dnes lidé zlato odevzdávali a jak moc velký teror by jim musel hrozit, aby tak učinili. Navíc pokud je zakopadné někde v lese, je riziko minimální a i při nalezení biřici lze těžko dokázat, čí bylo. Ale jsou zde další faktory, proč bych se vyvlastnění nebál: - Současný fiat systém je založen na popírání role a významu zlata. Vyvlastnění by tak vlastně bylo přiznáním toho, že propaganda celou dobu lhala - V 1933 platil zlatý standard a stát zlato opravdu nutně potřeboval, dnes (zatím) až tolik ne - Snaha o vyvlastnění by tedy měla na fiat zdrcující dopad - šlo by o přiznání, že papír (bankovky, dluhopisy, deriváty, ETF, ...) nemají žádnou hodnotu, že ji má jen fyzický kov. To by vedlo k okamžitému runu, panice, kolapsu finančního systému. Mělo by to přesně opačný efekt, než ten kýžený - lidé by se snažili za každou cenu zbavit papírků a sehnat to jediné, co evidentně má cenu

  • Jan Altman Protože jste asi zmínil všechny relevantní faktory (osobně mě už jiné nenapadají), kvůli kterým bych se vyvlastnění zlata nebál, pouze ve stručnosti doplním, jak to bylo s vyvlastněním zlata státem. Dle původních záznamů FED, byl nejvyšší stav zlatých mincí a certifikátů v oběhu v únoru 1933. Zlatých mincí bylo v oběhu za 571 mil. USD, zlatých certifikátů za 649 mil. USD. Zlaté certifkáty v oběhu ale nejsou pro naše potřeby důležité, protože to jsou pouze bankovky, které byly emitovány na základě měnového zlata drženého státem. Na konci ledna 1934 nebylo navráceno fyzické zlato celkem za 287 mil. USD a bylo prohlášeno za ztracené. FED následně provedl zpětnou revizi dat, od 1.1.1914 zlaté rezervy USA byly sníženy o 287 mil. USD. Z toho vyplývá, že byla navrácena pouze část zlatých mincí v oběhu v hodnotě 284 mil. USD (571 - 287 = 284 mil. USD = cca 50 % stavu k 28.2.1933). Zlatých certifikátů v oběhu bylo na konci ledna 1934 za 178 mil. USD a než byly úplně staženy z oběhu, trvalo to několik desítek let. V tomto případě je FED logicky neprohlásil za ztracené a o nenavrácenou hodnotu zpětně statistiky neupravil.

  • sejzmolog napsal:

    V ziadnom pripade nechcem strasit ale stat sa to moze. Vyvlastnovanie pozemkov hadam dokazovat netreba. To si pamatame aj mi len si to uz dako neuvedomujeme. Srovnání fyzické držby a ETF: Zlato si člověk kupuje kvůli jistotě, resp. kvůli nedůvěře v systém. Je potřeba si uvědomit, že státní dluhy jsou nesplatitelné a kolaps systému je neodvratitelný. V poslední křeči však stát sáhne k radikálním instrumentům, aby si prodloužil život o pár měsíců/let: 1) Hyperinflaci (aby snížil reálnou hodnotu dluhů) 2) Vysoké majetkové daně (to již je pomalu vidět na nemovitostech) 3) Vyvlastnění Nechce sa mi hladat presne odkazy ale uz to nejaky cas vnimam a v nedavnom dokumente o WWII bolo spomenute vyvlastnovanie zlata v moskve pocas vojny. Rovnako viem o usa pred vojnou 20dolarov/oz. Ale aj 16 storoci vo florencii. Nedavno v argentine sa tiez o tom uvazovalo ale nakoniec k tomu nedoslo. Len nech si to ludia trosku vsimaju. Netvrdim ze sa to ide diat aj tu, ale ze je to mozne. Nechcem strasit len upozornit. Treba si to vsimat. Sucasne dianie : "Vietnamci sa snažia o postupné vyvlastnenie zlata od svojich obyvateľov."

  • Standa napsal:

    Otázku bych nekladl: Jak pravděpodobné je vyvlastňování zlata?, ale: O co všechno nás mohou mocenské struktury v případě negativního vývoje připravit, a jak se proti tomu v takovém případě můžeme bránit. Ten seznam neobsahuje jen zlato, ale také výrobní prostředky, ornou půdu, dobytek, ba i nemovitosti k bydlení, a dokonce i vlastní potomky a vlastní život. Tedy vlastně všechno. A řekl bych, že vyvlastňování pozemků a nemovitostí zde má mnohem větší „tradici“. Otázka zabezpečení proti takovému vývoji se tak redukuje: Co můžeme před mocenskými strukturami skrýt?, případně: Co si můžeme s sebou vzít do exilu? sejzmolog: Transmutace obecných kovů na zlato v urychlovači je možná a vyzkoušená. Cena takové transmutace by však byla o několik řádů vyšší, než dnešní cena, přestože na ní stačí i menší urychlovač, ba dokonce teoreticky i jaderná elektrárna.

  • Jan Altman napsal:

    Miroslav Piták: Díky za fakta. Těmi zlatými mincemi se myslí pouze oficiální zlaté dolary? Tzn. vlastně nevíme, kolik jiných forem zlata (nějaké úplně jiné mince, slitky, cihly, granulát, nugety, ...) mezi lidmi bylo a lze předpokládat, že toto zlato skoro nikdo neodevzdal? Nevím jak tehdy v USA, ale i dnes je mezi lidmi různých červoňců, sovereignů, dukátů, rakouských korun, atd.. a v USA mohly být hojně třeba zlatá mexická pesa, nebo ne? Sejzmolog: Souhlasím, že od státu lze čekat jen to nejhorší. Stát je co se zla týče nadán velkou kreativitou a vždy překvapí něčím, co si nikdo do té doby ani neuměl představit - kulturní revoluce, holokaust, znárodnění zlata, měnová reforma, gulagy, Jáchymov, PTP, EFSF+ESM :-) .... Spíš bych se tedy uklidňoval tím, že fyzické zlato tentokrát snad nebude první na ráně a že dříve stát bude zkoušet jiné finty (inflační tisk peněz, silné zvyšování daní z nemovitostí, znárodnění soukromých penzijních fondů, daně z "luxusu" a "milionářské" daně, ...). Standa: Souhlas. Výhoda vlastnictví zlata je přesně v tom, že: 1) Stát o něm nemusí vědět 2) Lze strčit do batohu a zdrhnout 3) Lze jej jednoduše koupit i prodat anonymně, čili stát při vysoké inflaci nemůže přijít, že chce daň z vašeho (nominálního) "zisku" To s ornou půdou ani domem prostě nelze. A toto je trochu problém i stříbra. Nevím, kdo ho kolik máte, ale předpokládám, že utíkat s ním na zádech za kopečky byste asi nechtěli... Ale napadá mne jiná věc, kterou by stát mohl vytáhnout a která by zkomplikovala náš život: znovuzavedení DPH na zlato. Vemte si, že to je výjimka, na jiné kovy (Ag, Pd, Pt) DPH je. DPH se obecně zvyšuje. Proč tedy nechávat u Au nulu? Navíc Au přeci kupují jen zbohatlíci, keťasové, kulaci a nepřátelé lidu. Možná se tedy dočkáme nejen horní sazby DPH na Au, ale možná i navíc i nějaké spotřební daně či daně z luxusu na všech drahých kovech. Zdá se vám to nereálně? No mně tedy ne. A bude stačit, když v nějaké větší ekonomice, než Řecko (SP, IT, FR, ...) lidé ve strachu z bankrotu či vystoupení z EZ začnou kovy nakupovat ve vyšší míře. Jak jim to znepříjemnit, to bude to první, co politiky napadne. A "protikovový" kartel (FED, Comex, JPM, ...) je v tom podpoří - ve snaze lidi odmotivovat od phyzzu a nahnat je do ETF.

  • Jan Dvořák napsal:

    Jan Altman: právě proto, že stávající systém je postaven na popírání role zlata mě překvapila změna jeho pozice v bankovnictví. Zda se dočkáme DPH na zlato jsem zvědav. To je v pravomoci EU, osvobození zlata od DPH u nás je dáno evropskou direktivou, tím se to dostalo i do našeho zákona o DPH. Tam ve svém důsledku rozhodne síla a zájem bankovní lobby (bankám vstupuje DPH do nákladů).

  • Jan Altman Ano, co se týká zlata v oběhu, logicky ve statistikách můžou být zahrnuty pouze zlaté mince USA, které sloužily jako oficiální platidlo. Import a export zlata, domácí těžba, ražba v mincovnách se sice pečlivě sledovala, ale známe to jak to chodí :-) Je to stejné jako v dnešní době s bankovkami. Statistiky o množství oběživa mohou být kalkulovány pouze tak, že víme, kolik peněz se na jedné straně vytisklo a na druhé straně vrátilo ke skartaci jako požkozené. Co se týká ostatního zlata v držení obyvatel USA, ty nebyly zahrnuty do měnových rezerv. Kolik zlata v této podobě a zda vůbec bylo vráceno jsem nezjištoval.

  • Jan Altman napsal:

    JD: No myšlenkou zavedení DPH na Au jsem sám sebe překvapil a zaujal :-) Ale podle mne to je docela možné. Snahu omezit/znepříjemnit/prodražit lidem nákup fyzického Au jsme viděli často v minulosti a i dnes to mnoho států realizuje či o tom uvažuje (i tak "prozlatá" země jako Indie či Vietnam). Většina lidí je velmi tvárných. Pokud zlato půjde nakupovat jen 30% nad spotem a vykupovat se bude 5% pod ním (jako je často vidět u Ag), mnoho lidí to od nákupu odradí a na těch vytrvalých se stát aspoň napakuje. Každopádně daňové zvýhodnění "ideologického nepřítele" z pohledu státu moc nedává smysl. Stejně tak zvýhodnění goldbugů, v podstatě nepřátel systému. Proto bych si tipl, že nulová sazba bude zrušena (nakonec pro banky a jiné instituce může zůstat vyjímka - taková "zlená nafta"). MP: Ano, souhlasím, tak nějak jsem to myslel. Šlo mi v podstatě o to nějak odhadnout, kolik procent lidí, kteří měli zlato doma (a ne někde v úschově) se nechalo přesvědčit/vystrašit a opravdu jej odevzdali. Od tohoto procenta jsem se chtěl odpíchnout v odhadu toho, kolik procent lidí by odevzdalo dnes (podle mne méně, protože daleko více lidí již stát "prokouklo", je nelogické Au odevzdávat státu, když se jím právě proti státu pojišťujeme). A pokud by to bylo relativně nízké procento, tak bych si troufl tvrdit, že se o vyvlastnění stát ani nepokusí, protože ví, že by to skončilo blamáží (demaskoval by se definitivně jako zloděj, stejně by nic nedostal, potvrdil by nezastupitelnou roli zlata a oslabil by důvěru v "papírová aktiva"). A logicky mne zajímá jakékoli zlato, tedy nejen oficiální dolarové mince, ale i slitky, nugety či zahraniční mince - protože předpokládám, že ten zákon nařizoval odevzdání veškerého zlata a ne jen toho souvisejícího s US rezervami. Tzn. procento odevzdaných US mincí nemusí být až tak relevantní - otázka je, kolik procent zlata v držení jednotlivců byly právě US mince.

  • Jan Altman Čísla, která požadujete bohužel oficiálně neexistují a jsou pouze předmětem spekulací. Např. jsem netu objevil informaci, že bylo vykoupeno cca 500 tun zlata. Pokud vezmu do úvahy, že z toho 427 tun byly oficiální zlaté mince USA, tak 73 tun byly různé zlaté předměty. Ale jestli mezi občany USA bylo 100 t,1000 t nebo 5000 tun různého zlata, tak to nevím. Pak ještě jedna důležitá věc, kterou jsem v předchozích příspěvcích neuvedl. Zlato do hodnoty 100 USD na osobu, což bylo tenkrát 5 oz nebylo předmětem vyvlastnění. (The Gold Confiscation Of April 5, 1933; Presidential Executive Order 6102; sekce 2, bod b). V nařízení jsou samozřejmě další výjimky.

  • Ives napsal:

    Chtěl bych vám všem poděkovat: tohle je zatím asi nejlepší věcná diskuze kolem zlata a problematiky vyvlastňování, kterou jsem na těchto stránkách kdy četl. Jinak pro Honzu Altmana bych chtěl poznamenat, jak tady někde na serveru psal, že stát ještě nevyčerpal všechny možnosti, jak přicházející krizi co nejvíce oddálit (zdaněním vlastníků půdy a nemovitostí, hyperinflací apod.), že to je pravda, ale já jsem přesvědčený, že než bude tohle stát schopen prakticky uskutečnit, už zkrátka bude pozdě - krize bude tu a bude zbytečné stavět hráz, když povodeň se už prohnala a všechno vzala s sebou. Vždyť si vezměte "akceschopnost" EU ve věci současné bankovní a dluhové krize - jak jim všechno trvá - se sejít, se na něčem domluvit, už udělali asi desátý summit a skutek utek. Takže si myslím, že věci se od určitého bodu začnou valit a hroutit samy od sebe (ono se to už defakto děje) a všichni to budou jen s otevřenou pusou sledovat, a to včetně státu a jeho "možností", jak krizi oddálit. Jinak nechci dělat reklamu, ale některé články a k nim připojené diskuze na webu http://www.silverdoctors.com/ se mi docela zamlouvají. Až budete mít čas, mrkněte tam. V poslední době se tam toho hodně točí kolem manipulace LIBORu bankami a samozřejmě už "ohrané písničky" kolem manipulace trhů se zlatem a stříbrem.

  • Standa napsal:

    Ives: Akceschopnost EU i USA v oddalování řešení krize je příkladná. Vždy stihli včas vyjednat „půjčku“ krachujícímu státu, vždy stihli včas navýšit dluhový strop, vždy stihli včas zachránit zadluženou banku. Pokud se nestane nic nepředvídaného a vyžadujícího okamžitou akci, může to tak pokračovat ještě mnoho let. Vždyť i v Zimbabwe dokázali udržovat inflaci nad 10% ročně celých 20 let, a ani následný hyperinflační kolaps vládu neposlal do propadliště dějin.

  • Jan Dvořák napsal:

    Krátký komentář k LIBORu vyjde v neděli v podvečer + tam přidávám ještě jednu podle všeho zmanipulovanou statistiku. Podotýkám, že jsem ji našel tam, kde bych ji vůbec nečekal...

  • Petr Vanicek napsal:

    V dnešní době není nic 100% přístavem a i kdyby někdo tento přístav objevil, nesmí zapomenout, že kolem bude statisíce těch, kteří ho o něho snadno mohou připravit. Ani Waren Buffet nepočítá se znárodňováním a dodatečnými výdaji na ochranu svého obrovského majetku... Zlato činí méně než 1% celkového kapitálu. Zavést na něj daně, nebo se o něho jakkoli zajímat je pro stát méně rentabilní. Překážkou je i anonymita fyzického zlata pokud si ovšem nepronajímáte zlato v bance. Zdanění nebo vyvlastnění zlata by tedy musela předcházet evidence a identifikace kupujícího. Na rozdíl od jakékoli měny, zlato nikomu nepatří. Česká měna patří tomu kdo ji vytváří... tedy soukromým zahraničním bankám, které si tady Čechách připravili půdu již v roce 1990 kdy si prosadili pouze 2% krytí svých aktivit tedy držení rezerv. Což funguje v praxi tak, že s minimem kapitálu vysajete celou ekonomiku. Nikde na světě není tak nízké krytí... Už nyní jsou na hraně likvidity a při nařízení z EU zvednout toto krytí na 10-20% může být horko všem. Česká měna je dále krytá pohledávkami v zahraničí, tedy dluhopisy Unie na pokraji rozpadu... a tak může být měnou na odpis, zlatý poklad jako Řekové my rozhodně nemáme a čím si pak získáme měnovou důvěru na mezinárodním trhu... netuším. Češi mají naspořeno 3,4 biliónu Kč a v podobě bankovky a mince existuje pouze 411 miliard... Moc peněz v sejfech bank a spořitelen tedy nenajdeme a nepočítejme s tím že si někdy všechny vybereme. Stačí 39 000 v peněžence každého čecha a máme tu insolvenci jakéhokoli ústavu. Jak roste životní náklady roste i objem půjček i následných úroků a lidé šahají už na jakékoli své rezervy a tím se i run na banky urychluje. Fond pojištění vkladů disponuje pouze 21,6 miliardami Kč a není chopen vyplatit více jak jednu malou banku. Dominový efekt paniky a vybírání vkladů vykoná zbytek... pokud ovšem se nezavede opatření minimálního výběru třeba 100 Kč na den/osoba a konec. To už taky ve světě přivedlo milióny lidí do náruče chudoby. Zajímavou věcí je že peníze v bance či spořitelně pojišťovně nejsou majetkem klienta, ale majetkem banky. Klient má pouze výpis, tedy pohledávku která je pojištěna. Finanční ústav jeho majetkem disponuje a riskuje a klient nese všechna rizika. Fond pojištění pohledávek z vkladů tedy chrání podnikání banky. Z tohoto pohledu, jakékoli jiné finanční aktivum... nese s sebou riziko třetí strany a je účetně někde vidět... a je tedy i snadnější na kofiskaci, či dodanění. V USA když došla bankám likvidita... vypověděly všem dlužníkům půjčky s okamžitou platností a připravili milióny lidí o střechu nad hlavou. U nás to mohou udělat kdykoli také, pokud vláda odmítne dodat na trh likviditu svým zadlužením... Ještě by je mohlo napadnout třeba zrušení papírových a kovových peněz a tím přinut všechny lidi odtajnit a přinést do banky své peníze kdekoli ulité aby je proměnili na bezhotovostní peníze jinak přijdou o majetek a tím by se mohly finanční ustavy hrozby runu jednou provždy zbavit a vysát celou ekonomiku mnohem rychleji... Ale jedno je jisté... dokud bude úrok z půjčky větší než úrok z vkladu, bude tu i inflace a tím růst ceny všeho. A jistota, že to tak bude až do velkého krachu... je zabudováná v know-how úvěrového bankovního lobby. Pokud někdo může rozpůjčovat 50x více peněz... než sám drží v rezervách... může nabídnout pro vklady i 40x vyšší úrok než pro půjčky a přesto na tom vydělá balík. PS: Po velkém krachu možná i zlato ztratí svou cenu ve srovnání s kusem žvance pro děti.

  • Petr Vanicek Rozebírat českou měnu je na samostatný článek, ze kterého by vyplynulo, že Česká národní banka není dlouhodobě o nic menší tiskárnou peněz než FED. Pouze jsme malou ekonomikou, o které se tolik nemluví jako o USA.

  • Jan Dvořák napsal:

    Pan Vaníček píše: Pokud někdo může rozpůjčovat 50x více peněz… než sám drží v rezervách… může nabídnout pro vklady i 40x vyšší úrok než pro půjčky a přesto na tom vydělá balík... JD komentář: Tohle není pravda. Nemůže nabídnout pro vklady 40x větší úrok než pro půjčky. 2% o kterých píšete, jsou povinné minimální rezervy držené u ČNB, které nesmí dál půjčovat. Úročené jsou ale i další závazky bank. Rozvaha bank MUSÍ být ze své podstaty vyrovnaná. Proto to, co banka rozpučuje - aktiva (v kterých jsou dále samozřejmě i další položky), musí být něčím kryto - pasiva (vlastní kapitál, vklady či jiné přijaté půjčky). A za tato pasiva kromě vlastního kapitálu (za který banka platí dividendy) banka platí úroky.

  • Jan Dvořák napsal:

    Likviditu na trh nedává vláda, ale ČNB svými repo operacemi. P.S. Naše výše povinným minimálních rezerv je na úrovni eurozóny a v USA je ještě nižší. P.P.S. Mnohem zajímavější by bylo, kdyby státy účtovaly podle stejných pravidel jako společnosti http://proinvestory.cz/co-kdyby-staty-uctovaly-jako-firmy-2

  • Petr Vanicek napsal:

    Kdyby banky půjčovaly jen to co sami mají. Nemohly by se dostat nikdy do insolvence vzhledem k vyplacení vkladů klinetů. Jenže depozitní bankovnictví není tak rentabilní jako úvěrové. To půjčuje peníze které do půjčky v systému dosud neexistovaly. V současnosti kdekoli na světě objem poskytnutých půjček několikanásobně převyšuje majetek bank. Krytí movitým a tedy reálně existujícím majetkem obstarává dlužník i s pojistkou. Objem peněz, který je pak bankám třeba vrátit i s úrokem je v každém okamžiku vyšší než je objem všech peněz v oběhu. A pokud HDP roste několikanásobně pomalejším tempem než je potřeba vracet na úrocích... dluh se neustále prohlubuje. ČNB dává likviditu soukromým bankám. Ty pak pomocí peněžních multiplikátorů tuto likviditu znásobí a půjčují za úplně jiné úroky dál firmám a občanům. Podle wikipedie je v USA PMR na 10% v ČR na 2%. Přesto že je v USA PMR několikanásobně vyšší (tedy bezpečnější) dluhy dosáhly během krátke chvíle neřešitelné výše a zkrachovalo už několik stovek bank. A co je teď velkým strašákem je to, že po boomu prosperity v letech 2001-2005 kdy se půjčovalo o sto šest je dnes objem dlouhodobých úvěrů stále stejný, ale klesá objem úspor a vkladů jak se vše zdražuje. Zpeněžit v krizi jakékoli finanční aktivum ve větším objemu (masy lidí vyprodávají) může být globální problém všech finančních aktiv. Proto by se dalo říct, že majetek, který člověk nemá ve fyzické podobě jako by nikdy neměl a toto je pro mě osobně to nejdůležitější. A historie už to několikrát prokázala. Pokud své zisky vyjadřujeme v nadhodnocených penězích je to stále jen iluze zisku. Z mého pohledu neexistuje žádný globální zisk... je to vždy jen na úkor obchodního ožebračování jednoho druhým a v rámci národní nouze se dá zabavit všechno i studna s pitnou vodou. Teď tečou peníze na východ... až východ vyspěje a západ schudne zase potečou zpátky do "rozvojových" postkapitalistických kolonií. Stále stejné peníze a tak dokola... bez globálního užitku. Zajímavé je, že každá vláda si může kdykoli vytvořit peníze tak jako to dělají banky a jimi zaplatit všechny dluhy ekonomiky a tím osvobodit ekonomiku závazků a občany od daní. Ale přesto si dál půjčuje pomocíc dluhopisů od soukormých bank a tím uvaluje břemeno vyšších daní na všechny své občany. Holt jsou tu pravidla kterými se velci hráči mezi sebou řídí... a i revoluce na Islandu může být jen dočasná euforie.

  • Jan Dvořák napsal:

    Wikipedie nemá kompletní data o PMR v USA: USA aplikují různé sazby pro účty s různým zůstatkem. Detaily najdete zde: http://www.federalreserve.gov/monetarypolicy/reservereq.htm Průměrná sazba ve Spojených státech tak bude výrazně pod 10%.

  • Jan Dvořák napsal:

    Ano, akorát prosím rozlišujte Povinné minimální rezervy (PMR) - aktuálně v ČR 2% o kterých píšete a Vlastní kapitál bank. PMR jsou nástrojem měnové politiky centrální banky. PMR je VKLAD banky držený u centrální banky a je součástí aktiv banky. PMR nemají nic společného s Vlastním kapitálem banky, který je součástí Pasiv banky. Solventnost bank je dána poměrem rizikově vážených aktiv k vlastnímu kapitálu bank a PMR na ní mají pouze omezený vliv ( peníze jsou na vkladu u CB nebo půjčeny) .

  • Jan Dvořák napsal:

    Ještě malý dodatek: Čím vyšší povinné minimální rezervy, tím je lepší LIKVIDITA banky. Její SOLVENTNOST je výší PMR ovlivněna pouze zanedbatelně, řekl bych že v rámci "zaokrouhlovací chyby". Zejména v případě, že banka místo vyšších PMR koupí naše státní dluhopisy či pokladniční poukázky ČNB, kde je dopad na solventnost (měřenou kapitálovou přiměřeností) dokonce nulový. P.S. Pokud by si vláda usmyslela, že si natiskne peníze, aby zaplatila dluhy, dopadneme jako Německo po v 20. letech minulého století. Přesně takhle tam totiž vznikla hyperinflace - vláda natiskla peníze, aby mohla zaplatit dluhy...

  • Petr Vanicek napsal:

    Vycházím z příručky FED Moderní mechanika peněz, kde je jasně definováno kolik jakákoli banka systému částečných bankovních rezerv musí ze zákona držet a kolik peněz z tohoto depozitu může až vytvořit. http://youtu.be/6keZP-bEV0Q Z tohoto pohledu je úplně jedno zda-li si vláda sama natiskne peníze nebo natiskne dluhopisy a vymění je s ČNB za peníze. Množství peněz v oběhu se zvýší tak jako tak. V prvním případě bez zátěže úroků v druhém i se závazkem splatit dluh i s úroky což je pro ekonomiku horší protože na to musí těžce vydělat. http://youtu.be/XUGEU-t-PkA Samozřejmě by po vyplacení dluhů muselo následovat znárodnění bank a přechod na ekonomiku založenou na měně kryté např. m2 pozemků nebo něčim jiným co nelze jen tak ze vzduchu falšovat a množit.

  • Jan Dvořák napsal:

    ANo, ale jak jsem psal, částečné bankovní rezervy (povinné minimální rezervy) je řízení LIKVIDITY bank. Tyto rezervy se NEROVNAJÍ kapitálu bank a jsou pro solventnost banky prakticky irelevantní... Vlastní kapitál, kapitálová přiměřenost je řízení SOLVENTNOSTI, zda je banka zdravá či ne. Důvodem ke znárodnění / krachu bank v posledních 4 letech nebyl ve většině případů nedostatek likvidity (ten se dá řešit půjčkou od centrální banky), ale nesolventnost banky. Na to se vztahují pravidla Basel II, resp. BASEL III apod., v tisku zmiňované Tier1 ve výši 4%, 6% apod. Proto banka nemůže vyplácet 40x větší úrok, jak píšete ve svém prvním příspěvku a na což jsem také jako první reagoval. Mimochodem, k žádnému masivnímu "tištění peněz" u nás nedochází. To se dá jednoduše poznat v velikosti rozvahy ČNB. červen 2007: 793 miliard červen 2012: 834 miliard Nárůst za 5 let: 41 miliard, resp. 5,2% Takže ČNB peníze nijak masivně netiskne, 5,2% za 5 let máte 1% ročně... . . . . P.S. Zeitgeist ale vytrhne jednu věc z kontextu a na tu se soustředí. Zmíní, že banky drží pouze x% rezerv (jde o ony PMR pro řízení likvidity), a že vytváří "peníze z ničeho", které banky dále půjčují. Podá to tak, že to vypadá, že jiné peníze než tyto banka nevlastní. To ale není pravda. Již např. neřekne, že v následném půjčování peněz jsou banky omezovány dalšími pravidly (právě onou solventností resp. pravidly kapitálové přiměřenosti BASEL II a BASEL III apod..)

  • Jan Dvořák napsal:

    P.P.S. Kdyby ta holka z druhého linku někdy viděla rozvahu banky, taky by to o vzniku hypotéky nemohla říci tak, jak to řekla.

  • Jan Dvořák: Ahoj Honzo, jak mě znáš, tak když píši dlouhodobě, tak myslím opravdu dlouhodobě, 5 let pro mě není žádná doba :-), před necelými 5-ti lety teprve začla v USA finanční krize. Měl jsem na mysli vývoj od roku 2000, abych vynechal 90.léta - období vysoké inflace po "sametové" revoluci, kterou bych už v dnešní době velmi nerad zažil. To by to srovnání bylo daleko horší v neprospěch české koruny. Konkrétně jsem porovnával vývoj oběživa a měnového agregátu M1, bilanci ČNB jsem neměl na mysli.

  • Petr Vanicek napsal:

    Jan Dvořák: Děkuji za upřesnění. Vybírám jen informace které jsem našel na www a v dokumentu Peníze jako dluh. Když zmiňujete tisk peněz tak souhlasím, že fyzicky na papír se tiskne opravdu velmi málo... ale pokud se bavíme o netištěných penězích tedy bankovních penězích, které existují v systému jako dosud nesplacené půjčky nehledě na jejich úroky, tak průměrný meziroční nárůst těchto peněz se ve světě pohybuje okolo 14% p.a. ročně. V ČR je průměr 18 let 8,5% p.a. ročně, což znamená že každých 10 let dojde v ČR ke zdvojnásobení objemu peněz a to se projevuje v růstu cen o 100%. Tato reálná inflace a znehodnocení měny mě zajímá. Zlato to dokazuje nejlépe. Vůči měně zlatu ztratily hlavní měny 80-90% své kupní síly během 10 let. Zhodnocení, které bych musel 10 let každoročně dosahovat, abych zabránil znehodnocení finančního majetku je kolem 15-20% ročně... vše pod toto je ztráta, která se každým dalším rokem stále prohlubuje. Proto když přemýšlím o navrhovaném spoření na penzi... tak 40 let dokáže s hodnotou majetku divy. Co se týče bank, spořitelen, pojišťoven, fondů a burz, mi stačí vědět kolik peněz existuje fyzicky a kolik ne, a podle toho poměru si rozděluji kolik majetku mám mít ve virtuálních aktivech a kolik ve fyzicky exitujících aktivech. Stačí mi vědět, že ani banky nechtějí držet peníze, protože nenesou žádný úrok a jejich hodnota klesá. Jistotu zaměstnání dnes nemá nikdo stejně jako jistotu důchodu. V tomto světle mě dnes zajímá nejvíce to jak o to co se čímdál těžce získává nepřijít díky chybám ostatních. Až uvidím že se v ČR přijímají opravdu ekonomicky prospěšné kroky, možná se má důvěra v současný systém vrátí.

  • Jan Dvořák napsal:

    Když jsme psal "tištění peněz", samozřejmě to jsou i půjčky poskytované ČNB bankám, nejen bankovky. Jde o velikost rozvahy ČNB.

  • František Sousedík napsal:

    Mimochodem, k žádnému masivnímu „tištění peněz“ u nás nedochází. To se dá jednoduše poznat v velikosti rozvahy ČNB.

  • Každý si pod termínem tištění peněz představuje něco jiného. Začínám připravovat článek o "tištění české koruny" Dopředu mohu avizovat, že v něm bude popřena teze, že velikost rozvahy centrální banky souvisí s růstem oběživa či dalších měnových agregátů, jinak řečeno se znehodnocením měny jak je všeobecně vnímáno. Samozřejmě, že neexistuje jediný správný pohled, na danou situaci se lze dívat z různých úhlů. Náměty uvítám, plánuji provést analýzu vývoje rozvahy ČNB, měnové báze, oběživa, jednotlivých složek měnového agregátu M1 (oběživo, jednodenní vklady) a M2. Obdobným způsobem zpracuji data FED, možná i ECB.

  • František Sousedík napsal:

    Jan Dvořák Mimochodem, k žádnému masivnímu „tištění peněz“ u nás nedochází. Petr Vanicek V ČR je průměr 18 let 8,5% p.a. ročně, což znamená že každých 10 let dojde v ČR ke zdvojnásobení objemu peněz a to se projevuje v růstu cen o 100%. Před časem jsem si ze stránek ČNB uložil graf: Vývoj výše oběživa od 8. 2. 1993 do 31. 12. 2009. Z něj vyplývá: 8. 2. 1993 bylo oběživa 30 mld. Hodně dlouho před koncem roku 1993 bylo 60 mld. Připadá mi to jako o 100 % více. Na konci roku 2005 bylo 300 mld. Připadá mi to jako zdesetinásobení, a to mi připadá o 900 % více. Můžete mi, prosím, říci, co dělám špatně?

  • Otaznik napsal:

    Jan Dvořák: "Rozvaha bank MUSÍ být ze své podstaty vyrovnaná. Proto to, co banka rozpučuje – aktiva (v kterých jsou dále samozřejmě i další položky), musí být něčím kryto – pasiva (vlastní kapitál, vklady či jiné přijaté půjčky). A za tato pasiva kromě vlastního kapitálu (za který banka platí dividendy) banka platí úroky." Nebojte se rozvaha je vyrovnaná, ale ne tak, jak byste si představoval. Při úvěrování se to v bankovní rozvaze dělá jinak než v rozvaze nebankovního subjektu. Zjistěte si něco o tom. Doporučuji Peníze a měnová politika od prof. J. Jílka. na straně 45 máte účetní zápis jak účtuje banka o úvěrech. Na rozdíl od nebankovní jednotky má zápis na obou stranách rozvahy. V aktivech má účet, který se jmenuje "poskytnuté úvěry" a v pasivech účet, který se jmenuje "běžné účty klientů", což je u klienta pasivní účet s názvem "přijaté úvěry". Peníze dodal Bůh, tak to je.

  • johndow napsal:

    Vznikla "tichá" aliance proti americkému dolaru? http://blisty.cz/art/64114.html

  • František Sousedík napsal:

    Vážený pane Dvořáku, podle Vás se nejedná o masivní „tištění peněz“, když se za 13 let objem oběživa, jen a pouze oběživa, zvýší z 30 mld. na 300 mld? Jak to tedy asi bude vypadat až to bude masivně?

Napsat komentář





Finanční a komoditní komentáře z Chicaga pro vás připravila společnost Lembros logo