Mexiko chystá reformy na domácím ropném trhu

O Mexiku jsme se na serveru zmínili několikrát a také o jako možném dalším ekonomickém „tygrovi“ patřícího do nového emerging markets bloku MIST. Tato druhá největší latinskoamerická eknonomika zažívá industriální rozkvět (je např. největší světový výrobce plazmových televizních obrazovek) a exporty domácího průmyslu činily za minulý rok kolem 300 mld. USD. Exporty jsou ze zhruba 80% a importy z cca 50% s USA a Kanadou. To však neznamená nutně přebytkovou bilanci v mezinárodním obchodě, naopak v lednu byl vykázán deficit ve výši 2,88 mld. USD, jak  ekonomika musí dovážet velké množství statků strojního průmyslu a elektrických zařízení k chodu svého rostoucího industriálního sektoru. Avšak i tak trend ve vnějším obchodě je od počátku tohoto století trendující nahoru. Podívejme se na tento vývoj graficky:

Tak jak se rozvíjí tento jižní soused USA hospodářsky, tak nepochybně dochází k určitým systémovým změnám a jednou z nich je i oblast ropného průmyslu. Mexiko je podle Mezinárodní Energetické Agentury (IEA) 9-tý největší světový producent ropy a má podobné geologické podmínky jako USA, což představuje obrovský další potenciál v oblasti břidlicových nalezišť, apod. V r. 1938 byl ropný sektor znárodněn prezidentem Lazaro Cardenasem a dnes státem vlastněná společnost (ze zhruba 75%) Pemex (Petroleos Mexicanos) představuje jednu z nejméně efektivních ropných společností na světě. Jestliže v r. 2004 společnost produkovala 3,4 mil. barelů černého zlata za den s 138 tis. zaměstnanci, tak dnes to je 2,6 mil. barelů za den se 160 tis. zaměstnanci firmy. Bude tedy společnost privatizována? Podle nedávno jmenovaného šéfa firmy Emilia Lozoyi (absolvent Harvardské univerzity, syn bývalého ministra energetiky) to na privatizaci typu té jako jsme byli svědky u brazislkého Petrobras či kolumbijského Ecopetrol nevypadá. Avšak jelikož má Lozoya blízké vztahy se současným prezidentem Enrique Peña Nietem a byl členem jeho volební kampaně, tak se zřejmě podařilo prosadit něco co nebylo možné po více jak polovinu století. A to je možné schválení už v létě tohoto roku alternativy vstupu zahraničních společností do joint venture projektů s Pemexem. Co to potenciálně představuje? Miliardy dolarů investic společností jako Exxon Mobil nebo Royal Dutch Shell a dalších do těchto projektů.

Je třeba si uvědomit, že Mexiko sedí na 115 mld. barelů ropném potenciálu z čehož cca polovina rezerv je nekonvenčních typu oněch břidlic. Tak se necháme překvapit, zda Mexiko skutečně provede tuto podstatnou reformu v energetické politice.

V posledních dnech můžeme býti svědky pokledu ceny ropy na světových trzích, jednak vlivem sequestration v USA, kdy spuštění automatického omezení vládních výdajů a doposud žádné dohodě v Kongresu o nastolení jiného stavu, vede ke snížení spotřeby ropy v sektorech jako vnější obrana. Jednak je to určitý pokrok v rozhovorech Mezinárodní Agentury pro Atomovou Energii (IAEA) a Íranem a možném snížení sankcí vůči této islámské republice. Rozhovory budou dále pokračovat v tomto měsíci i dubnu, tak uvidíme do jaké míry to ovlivní případnou redukci geopolitické prémie zahrnuté v ceně černého zlata na trhu a zda se podaří alespoń částečně snížit obrovský nárůst ceny benzínu od počátku tohoto roku.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontraktu na mexické peso na burze v Chicagu (Globex) a ceny ropy WTI na burze v New Yorku  a jejich komoditní spread (nejbližší kontrakty, denní data):