ECB nesnížila sazby, euru však nepomohla

V tisku se objevovaly před zasedáním ECB zprávy, že Evropská centrální banka by mohla dále stimulovat ekonomiku snížením sazeb. Proč takto guvernér Mario Draghi a jeho kolegové neučinili? Zdůvodnili to tím, že není potřeba a ekonomika eurozóny je na správné trajektorii. Poslední data jsou však velmi bídná a projekce růstu HDP v Evropské měnové unii byla těmito samýma lidma snížena pro r. 2013 z -0,3% na -0,5%. Proč tedy banka nesnížila sazby? Ti kteří pravidelně čtou příspěvky na našem serveru ví, že to zřejmě není možné z důvodu poklesu úroků do záporu (klíčová depozitní sazba). A to nechtěla ECB riskovat (prozatím?). Draghi však v projevu nezamítl budoucí snižování a dále se z jeho proslovu dalo  odvodit to, že banka zamýšlí ponechat sazby blízko 0 min. do r. 2015. Dalo by se čekat, že toto bude dobrá zpráva pro euro, které by jistě tímto snížením z důvodu redukce či eliminace relativního úrokového diferenciálu klíčových sazeb např. vůči USD, oslabilo. EUR/USD sice 7.3. reagovalo růstem, aby den na to opět propadlo a dostalo se na klíčový support kolem 1,30. Jaké jsou vyhlídky? Podívejme se na situaci na trhu opčních kontraktů na místní chicagské burze, které v podatatě slouží jako „pojistky“ proti pohybu nahoru (calls) či dolů (puts). Tj. porovnejme na kterých hodnotách (strike cenách) dubnových opcí na červnový kontrakt eura se hromadí nejvíce otevřených pozic (open interest):

U call opcí (pojistka proti růstu, či spekulace na tento) se začínají zvyšovak počty otevřených pozic od hodnoty 1,3350, naopak u put opcí (pojistka proti poklesu, či spekulace na něj) jsou větší otevřené pozice již kolem 1,2850. Zajímavé je sledovat větší relativní otevřené pozice u put opcí a bližších strike cen než u call opcí.

Jaká jsou rizika v eurozóně v současné době? Mezi ty nejvýznamnější patří určitě Francie a krůček před propadem do recese (v posledním kvartále r. 2012 poklesl produkt země 0,3%), což již v říjnu minulého roku správně prognózoval Jan Dvořák ve svém příspěvku.

Další je Itálie. Zde se ve volbách ukázalo, že přes 50% voličů se vyslovilo proti reformním opatřením premiéra Maria Montiho ve formě rozpočtových škrtů a zvyšování daní, kdy se premiérovi dařilo během 15-ti měsíců redukovat deficit rozpočtu blízko 3% HDP (stanovený limit EU). To se po volbách může výrazně změnit a co víc, dodržování programů započatých Montim představuje zásadní podmínku pro případnou „záchrannou síť“ nákupu italských dluhopisů Evropskou centrální bankou, když se země dostane do výraznějších problémů. Nedostatečná většina středo-levé aliance Piera Luigi Bersaniho, který  bude muset hledat koaličního partnera nemusí být pro pokračování reforem to nejlepší řešení a rizika se značně zvýšila, i když toto není reflektováno na trhu italských vládních dluhopisů, jak by se dalo čekat. Po volbách se pohyboval výnos do splatnosti 10-ti letého italského vládního dluhového papíru cca 40 bazických bodů na výnosem před volbama a dnes jen dokonce jen 20 bazických bodů (0,2 procentních bodů).

Co je však velmi závažným problémem eurozóny a na co poukázal Mario Draghi ve svém projevu, je fakt, že míra nezaměstnanosti se pohybuje na 11,9%, tj. nejvýše od zavedení eura v r. 1999. Zde guvernér připustil, že centrální banka nemůže moc dělat a apeloval na vlády pro zjdenodušení právních předpisů v soukromém sektoru a jeho stimulaci jako podpory zaměstnanosti. Zvláště se pak jedná o nezaměstnanost u velmi mladých lidí pod 25 let. Např. v Řecku je to v této věkové skupině míra nezaměstnanosti 59% nebo ve Španělsku 55%, apod.

Závěrem se pojďme podívat na kurz eura vůči americkému dolaru na burze v Chicagu (Globex systém burzy CME Group, nejbližší kontrakt, denní data) od konce minulého roku: