Vysokých cen zemědělských surovin se podle všeho jen tak nezbavíme.
Státy OPEC dodržely produkční kvóty a cena ropy hned reagovala růstem. Za zmínku stojí i skutečnost, že Čína se stala největším světovým spotřebitelem energií.
Čína varuje Spojené Státy, že úvahy o řízeném defaultu jsou zahrávání si s ohněm. Podle ní by USA mohly přistoupit k politice slabého dolaru. Jiná analáýza zase ukazuje, že politika slabé měny není samospasitelná. Takže uvidíme, s čím americká administrativa přijde.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Pokud by USA skrtly vsechny vydaje co maj, uplne vsechny tak by trvalo 14 let ten dluh vyrovnat, takze nemozny, oni ten dluh nikdy nesplatej, mozna tak bombama.
Nojo ale co na to cina? Nejvetsi drzitel us dluhu? Si nemyslim ze budou spokojeni s tim kdyz jim z bilionu dolaru amici udelaj sto miliard. To neskonci dobre.
USA (ale i další vyspělé země) mají v zásadě 2 možnosti, jak „splatit“ své dluhy: inflací nebo defaultem (třeba i kombinovaným s měnovou reformou).
Investoři by se měli podle toho zařídit.
To určitě nebudou…
Honzajsi,
psal jsi, že globální inflaci odnesou akcie.
Proč a jak?
Akcie se často vydávají za ochranu proti inflaci, protože firmám roste zisk. Růst zisku je sice možný, ale sám o sobě nestačí, aby akcie ochránily investora před inflací. Popsal jsem to tady:
https://www.oinvesticich.cz/investice-akcie-inflace/
Jenom upozorňuji, že inflace a hyperinflace jsou původem dva rozdílné jevy.
Inflace nastává při přehřátí ekonomiky. Ceny práce, zboží i služeb rostou relativně rychle. Ve většině případů jde o poptávkou taženou inflaci.
Hyperinflace znamená ztrátu důvěry v měnu. Ceny raketově rostou, protože se lidé snaží zbavit peněz za každou cenu. Nevěří jim.