Čtenář Jan: Bitcoin – Internetový protokol, který může změnit svět financí

Článek vznikl v reakci na poptávku v diskuzi zde. Článek si klade za cíl osvětlit fungování, vysvětlit smysluplnost konceptu (s ohledem na reálný svět a zejména investování) a vyvrátit mnoho nesmyslů, které o měně koluje v mainstreamových mediích.

Píše se rok 1993 a objevuje se první www prohlížeč v podobě, na jakou dnes jsme zvyklí a sice Mosaic. Přelomová událost, protože Internet se z textového režimu dostává do grafického prostředí ovládaného myší. Rok 1994 byl rokem komercializace Internetu  – je zaregistrována nejhodnotnější doména vůbec a sice insure.com (pojistit). O významu Internetu dnes není žádný pochyb.

Uplyne 15 let a 15. září 2008 vyhlašuje Lehman Brothers bankrot, což odstartuje nejhorší finanční krizi od 30. let 20. století. Necelé 2 měsíce po pádu Lehman Brothers se objevuje první zmínka o plně decentralizované P2P měně (protokolu) Bitcoin publikovaná pod pseudonymem Satoshi Nakamoto.

 

Jak měna vzniká

Aby nedocházelo k nekontrolovanému „tisku“ měny, tak nové Bitcoiny (dále jen BTC) vznikají tzv. těžbou. Těžbou je myšleno vyřešení matematicky velice náročného úkolu, kde odměnou je uvolnění (nalezení resp. vytěžení) určitého počtu BTC. Tato těžba je v rámci protokolu navržena tak, že čím více lidí se do těžby zapojí (resp. zapojí svoje počítače), tím je náročnost větší a naopak. Toto opatření bylo zavedeno, aby přísun nových BTC v čase byl plynulý tzn. měl podobnou charakteristiku jakou má těžba drahých kovů – tedy aby nedošlo kvůli skokovému zapojení více těžařů k rychlému vytěžení měny. V současné chvíli je vytěženo více než 11 milionů BTC a v roce 2032 bude vytěženo více než
99 % měny. Poslední BTC bude vytěžen ke konci roku 2140 z celkového počtu 21 milionů BTC.

Investor „klasického typu“ tzn. který je zvyklý investovat do dluhopisů, akcií či komodit v tuto chvíli musí nevěřícně kroutit hlavou, co je to za nesmysl a proč by někdo něco takového používal. Prosím setrvejte a čtěte dál.

 

Proč má měna potenciál se prosadit

Měna byla navržena tak, že funguje zcela decentralizovaně – kdykoliv dojde k vytěžení nových BTC nebo k jejich poslání z jedné peněženky do druhé, vždy musí dojít k potvrzení této události dalšími členy v síti, kteří používají tento protokol. Tím je zajištěno, že BTC nejde utratit tzv. dvakrát a že někdo neprohlásí, že vytěžil a přitom nevytěžil nic. Aby to celé fungovalo – všichni musí dodržovat protokol, což je určitý konsensus a každý má možnost se k protokolu vyjádřit. Celý zdrojový protokol je dostupný zde (opensource).

Každý záznam o pohybu BTC je evidován v transakční databázi (tzv. Block chain), která je uložená u všech účastníků protokolu. Tím je zajištěna decentralizace, protože kopie všech transakcí je trvale distribuována mezi všemi účastníky – tedy kdyby selhalo několik bodů (byly např. násilně vypnuty), tak neselže měna jako celek. Transakční databáze na pevném disku v tuto chvíli zabírá cca 8 GB (objem dat přibližně dvou jednovrstvých DVD) a její růst lze pozorovat zde. Zjednodušeně řečeno každý účastník provozuje ze svého PC (resp. může provozovat – viz níže) svůj vlastní PayPal, který je kompatibilní s PayPaly ostatních.

Pokud v tuto chvíli máte stále pochybnosti o funkcionalitě a možnostech „zničení“ měny, tak fakticky sázíte na to, že bude „zničen“ celý (větší část) Internetu, který byl navržen právě tak, aby vydržel i zničení několika míst (ústředen) v případě válečného konfliktu.

Věřím, že v tuto chvíli je již zřejmé, že měna nemá žádnou centrální banku ani centrální místo, které pokud selže (případně podvede ostatní), tak selže jako celek.

 

Proč zde není místo pro další podobný protokol (měnu)

Achillova pata a nejslabší místo celého protokolu je hrozba, že nějaká entita bude disponovat větším výkonem než 51 % výkonu celé sítě (všech těžařů). Vybudovat tuto síť těžařů trvalo několik let a těžaři v rámci snahy vytěžit co nejvíce disponují extrémně silnými počítači, které jsou den a noc vyhrazené jen pro účel těžby. Pokud by se někomu podařilo vybudovat silnější síť počítačů, tak nad sítí fakticky převezme kontrolu a měnu znehodnotí. Právě proto dle mého názoru zde není místo pro další podobný protokol – těžaři jsou etablováni na BTC a začít novou měnu od píky znamená zajistit, že nad tím nikdo další nepřevezme kontrolu, což je v počátcích velmi těžké.

Pro zajímavost – celá síť těžařů BTC v tuto chvíli disponuje výkonem 779 PetaFLOPS a nejsilnější superpočítač disponuje výkonem necelých 18 PetaFLOPS.

 

Kdo měnu používá

Zvýšenou oblíbenost má zejména tam, kde byla vždy oblíbená hotovost – tedy různé nelegální aktivity (prodej drog, zbraní…) nejznámější je Silk Road. Naštěstí dle posledních zpráv objem obchodů zcela legitimních skrze portál bitpay překonal nechvalně proslulý Silk Road a tedy je předpoklad, že nebude taková snaha ze strany vlád používání měny postavit mimo zákon. Naopak byly virtuální měny Department of Treasury v USA posvěceny jako legální. V důsledku toho hodnota BTC během několika hodin prudce vzrostla. Mějte na paměti, že zde byl tlak na legalizaci i ze strany jiných velkých hráčů jako je např. Facebook, který používá Facebook credits.

Ne zcela kompletní seznam míst, kde lze za měnu pořídit reálné služby a zboží je zde. Kromě typicky IT služeb (registrace domén, webhosting) lze Bitcoiny zaplatit i za ubytování či v několika restauracích.

 

Co z toho všeho vyplývá pro investory

V několika předchozích řádcích jsem se snažil v rozumné délce vysvětlit o čem to celé je a tento blok bude věnován výhradně případným investorům.

Investice do Bitcoinu je v tuto chvíli určitě hodně riziková investice. Podobně jako byla spekulace si počátkem 90. let zaregistrovat zaregistrovat domény insurance.com nebo sex.com. Cena registrace těchto domén byla v 90. letech 100 USD a nikdy z toho nemuselo být nic (dnes stojí registrace domény do 10 USD). Stejným způsobem se část těžařů dostala velice levně k mnoha Bitcoinům – věřili, že z toho jednou něco bude, ale určitě nelze mluvit o ponziho schématu (tzv. letadlo, pyramida), kdy z konceptu těží prakticky pouze zakladatelé a další účastníci poblíž vrcholu.

Pro investory je zajímavá nezávislost na centrálních bankách a principiální odolnost konceptu (podrobně viz výše). Dále je to relativní bezpečnost peněz resp. nemožnost konfiskace centrální mocí – Vaše peněženka je (může být) umístěna na velmi malé paměťové kartě což v porovnání se zlatem je bezpochyby obrovská výhoda při případném přesunu. Na druhou stranu, pokud svůj počítač nedokážete zabezpečit proti virům, tak můžete velice snadno přijít o vše. Abych to upřesnil – držet větší množství Bitcoinů na lokálním počítači fakticky znamená nepoužívat operační systém Windows, který je (z podstaty) až příliš náchylný pro chycení nákazy a následné ukradení peněženky a hesla. Pokud je pro Vás alternativní operační systém neschůdné řešení, tak nezbývá než se spolehnout na některou ze služeb Internetových peněženek případně směnáren, které zároveň mají funkci peněženky. Bohužel zde jste závislí na technických schopnostech provozovatele dané peněženky a může se to ošklivě vymstít. Mainstreamová média pak samozřejmě mluví o hacku Bitcoinu místo, aby specifikovali, že byl hacknut jeden provozovatel (je to jako tvrdit, že byl hacknut koncept emailu a že emaily všech lze nyní odkudkoliv číst a ve skutečnosti někdo uhádl heslo do 10 schránek na Seznamu).

Další výhodou oproti drahým kovům je dokonalá dělitelnost měny v porovnání s mincí ze vzácného kovu – v tuto chvíli lze 1 BTC dělit na 8 desetinných míst, tedy lze teoreticky zaplatit za něco 0,00000001 BTC (tzv. 1 Satoshi), což v při dnešním průměrném kurzu je 0,000001 USD. 1 BTC stojí v tuto chvíli cca 100 USD.

Investory bude zajímat i to, že Bitcoinů je konečné množství – bez mála 21 milionů (viz výše), což pochopitelně vede k rozsáhlým spekulacím na cenu jednoho BTC, kdy cena poslední měsíc kolísá v rozsahu mezi 50 USD a 260 USD za 1 BTC. Kolísání je v desítkách procent v horizontu hodin, prostor pro daytradery tedy určitě je 🙂 . Teoreticky pokud koncept přežije a nebude nalezen nějaký fatální nedostatek v protokolu, který by se nepodařilo opravit dřív, než jej někdo zneužije, tak lze odhadovat, že 1 BTC může mít v horizontu měsíců až let hodnotu v tisících USD. Pokud by kompletně (či z větší části) převzal světovou peněžní zásobu M1, tak 1 BTC může mít teoreticky hodnotu v statisících USD. V okamžiku špičky odpovídaly vytěžené Bitcoiny peněžní zásobě M1 státu „El Salvador“ (tedy M1 bylo větší než např. ve státech Kajmanské ostrovy, Seychely, Belize, Fiji či Bahamy – kompletní přehled je zde.) Pro srovnání – aby Bitcoin překonal celé M1 České republiky, tak by musel mít v dohledné době (než budou vytěženy další BTC) hodnotu vyšší než 10359 USD za 1 BTC.

Z výše uvedeného zároveň vyplývá, že je to měna deflační. Někteří argumentují, že pro deflační měny není místo, protože bychom se dostali deflační spirály, kdy by všichni peníze drželi a nikdo by je nechtěl utratit, protože by trvale získávaly na hodnotě (podobně jako drahé kovy). Protiargumentem je, že bychom si nikdy nekoupili žádnou spotřební věc (elektroniku, auto), protože jejich ceny trvale klesají a proto by bylo racionální si „počkat“.

Všechny Bitcoin v peněžence lze v řádu minut až desítek minut (dle nastaveného počtu potvrzení) poslat z jednoho kontinentu na druhý a to kdykoliv i v sobotu nad ránem. Zjednodušeně řečeno lze v sobotu nad ránem poslat mezi kontinenty v řádu minut 1 milion USD, který lze opět v řádu minut přeposlat dál, aniž by k tomu byla potřeba třetí strana pro vlastní realizaci. Třetí strana transakci pouze technicky potvrdí – výchozí nastavení je potvrzení 6 účastníky sítě což trvá typicky cca do 1 hodiny, nicméně lze to výrazně urychlit, pokud je nastaven větší poplatek za zpracování transakce (minimum je v tuto chvíli 0,005 BTC). Odměnu za zpracování inkasují těžaři, kteří transakce zároveň potvrzují (podrobně viz výše).

Mezi hlavní nevýhody měny určitě patří nedostatečná etablovanost – je akceptována na méně místech než klasická fiat měna (dolary, eura). Dále mezi nevýhody patří „nízká tržní kapitalizace“ – v tuto chvíli je cca 1,1 miliardy USD (100 USD za 1 BTC * 11 milionů vytěžených BTC), což znamená, že větší výprodej či nákup měnou výrazně zahýbá. Spíše teoretickou hrozbou jsou výše uvedené technické hrozby – nalezení zranitelnosti v protokolu a její neopravení než bude zneužita, převzetí kontroly nad sítí (útok 51 % – podrobně viz výše).

Reálnou hrozbou je i hacknutí některé z velkých peněženek (což se v minulosti stalo a může se stát znovu). Obranou je diverzifikace provozovatelů – stejně jako byste neměli mít všechny peníze v jedné bance.

Na téma Bitcoinu lze bez problémů napsat několik akademických prací, ale snažil jsem se vypíchnout alespoň to nejdůležitější při zachování rozumné délky článku. Pokud by byla další poptávka případně něco bylo nedostatečně vysvětleno, tak se prosím ozvěte v diskuzi. Pokud by dotazů/nesrovnalostí bylo více, tak rád sepíšu další článek.

Autor článku je čtenářem serveru https://proinvestory.cz/ a vlastní několik Bitcoinů.

 

Po dohodě s autorem má server https://proinvestory.cz/  na tento článek 30-ti denní exkluzivitu ode dne uveřejnění, tedy do 17. května 2013.