Může dojít později k rychlému zvyšování úroků?
Horší než očekávaná čísla donutily nakonec i ECB k dalšímu snižování sazeb. Tak nastává otázka, zda a kdy centrální bakéři rozhodnou o jejich zvyšování v budoucnu a hlavně jakým tempem to bude? Rychle nebo postupně. V investiční komunitě se povětšinou zastává názor, že rychlý nárůst v podstatě nění možný. Z makroekonomického pohledu ve Spojených státech, ve srovnání např. s 90-tými léty, kdy v r. 1994 vzrostla zápujční sazba Fed funds na 5,5% z 3% byla míra nezaměstnanosti o téměř 2%-ní body pod součanou hodnotou a vytvářelo se přes 300 tis. pracovních míst v průměru oproti cca 200 tis. nyní, od 70-tých do 90-tých let rosla ekonomika v průměru přes 3%, zatímco od 90-tých let do současnosti jen 2,5%, atd. Z mikro pohledu je nutné brát v potaz stále obrovskou „statutama nucenou“ zaangažovanost penzijních systémů v dlouhodobých dluhopisech a co by se stalo s tímto biliónovým portfoliem v případě agresivnějšího zvyšování sazeb (i proto se více a více hledají formy nízkokorelovaných alternativních investic, které případné závisosti a následky katastrofy po náhlém zvýšení mohou redukovat). Růst sazeb a výnosů do splatnosti je inverzně spojen s poklesem hodnoty dluhového cenného papůru v portfoliu.
Zvláště při současných rekordně nízkých úrocích a výnosech je citlivost ceny dluhopisů na růs sazeb značná. Odhaduje se že růst výnosů o 1%-ní bod způsobí pokles hodnoty jistiny o 8,9% u 10-ti letého a znehodnocení jistiny o 19,3% u 30-ti letého dluhopisu.
Z tohoto pohledu není možné do budoucna náhle rychle přistoupit k zvyšování úrokových sazeb a postup musí být graduální a odložený resp. protažený na co nejdelší periodu do budoucna. Což zajisté neznamená, že k němu nedojde v případě externích šoků, jako náhlých cenových skoků nahoru některých aktiv z důvodu geopolitického rizika, apod. I proto se snaží vyspělé země být co nejméně závislé např. v oblasti energetické politiky.
To určitě není příznivá situace pro, tak říkajíc běžné střadatele na spořících účtech, a je potřeba si zvyknout na „nový normál“ nebo resp. diverzifikovat do jiných aktiv s potenciálně vyššími průměrnými výnosy v delším horizontu. Na druhé straně taková situace přináší jisté výhody pro půjčující si subjekty na trhu a jako příklad v posledních dnech jsme mohli být svědky na trhu největší korporátní duhopisové emise v historii a to společností Apple, která vydala dluh ve výši 17 mld. v tranších se splatností 3, 5, 10 a 30 let. U 5-ti letého se např. podařilo vydat dluh s výnosovým spreadem pouze 40 bazických bodů (0,4 %-ního bodu) nad výnos 5-ti letého vládního dluhového cenného papíru!
Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny nejbližšího kontraktu 10-ti letého amerického vládního dluhopisu (cena se pohybuje inverzně k výnosu) za poslední měsíce na burze v Chicagu (Globex, CME Group, klikněte na obrázek pro jeho zvětšení):
Bitcoiny míří na chicagské burzy
I přes varování amerických bankovních domů jako Morgan Stanley, Citigroup, a podobně…
OPEC plus prodloužil redukci s opcí revize
Kdo sledoval čtvrteční price action na trhu s ropou, tak mohl být…
Další zplošťování výnosové křivky a redukce buybacks
I když je americký akciový trh dle vývoje volatility dále poklidný a…
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Kromě negativního dopadu na subjekty, které drží jako hlavní aktivum bondy, měl být ještě zmíněn negativní dopad na státní rozpočty.
Až jednou to významné zvýšení úrokových sazeb příjde, bude „veselo“. S finančním/pojišťovnickým sektorem to půjde dolů a státy jej nezachrání, protože s těmi to také půjde dolů.
Ještě je brzo, kolem nuly to může být cca deset let, takže jsme někde v polovině, nesázel bych na růst.
No už se nemohu dočkat té vzrušující podívané, až státy budou refinancovat své dluhy za tyto vyšší úroky.
Zvlášť když to bude třeba až za 3 roky, tedy v době, kdy dluhy budou ještě vyšší a dost možná (dle některých prognóz) přijde další recese.
Tou dobou by státy naopak potřebovaly úroky ještě snížit (např. na minus 3%) a ne je zvyšovat.
Refinancování za vyšší úrok by byla opravodvá zábava – v situaci kdy všichni budou mít dluh nad 100% HDP, někteří borci se budou blížit spíše 150-200% (jih EU včetně FSR – FrancouzskéSocialistcikéRepubliky) a ti nějvětší borci budou sahat po mětě 300% (Japonsko – to by dnes spolehlivě zabila i úroková míra 2%).
Kdepak, there is no Exit… Naopak státy potřebují reálně negativní úrokové sazby a to na dlouho (tak na 20 let). Takže státy se budou lidi snažit přesvědčit, že inflace je malá, že dokonce hrozí hroznostrašná deflace (ceny ovšem porostou tak o 10%/rok, obsah balení se bude zmenšovat a obsah se více a více bude ředit levnými náhražkami).
Otázka je, jak dlouho se lidi a majitelé bondů nechjí balamutit cinklou statistikou inflace…
Centrální banky po státních dluhopisech a hyhpotečních papírech začnou nakupovat i akcie firem, studentské půjčky a později budou vykupovat i složené instrumenty založené na spotřebitelských úvěrech (půjčky Nováků na plasmu a dovolenou u moře) a časem začnou skupovat i dluhy vzniklé ve hře Monopoly a Dostihy a sázky.
Od JPM a GS stát vykoupí i papíry podložené vírou v Santu Klause. A JPM a GS tak budou mít dostatek prostředků, aby mohly mít nekryté krátké pozice na Au/Ag ve výši pětisetleté težby.
Až se jednoho dne ucho utrhne, napjaté lano praskne.
Podle mne to je nevyhnutelný vývoj. Jen to napínání lana ještě může docela trvat, protože lidi jsou zblblí propagandou huštěnou do nich ve státních školách. Strach ze změny je silná a přirozená emoce. Stejně jako je přirozený nedostatek představivosti (jak by to mohlo fungovat jinak). Plus státy mají stále v rezevě mnoho prostředků, jak ještě dále protahovat a oddalovat. Napřed znárodňování, nakonec pro odpůrce režimu kempy na zlepšení koncentrace a lifting vrásek (koncentrační a vyhlazovací tábory). Co se týče udržení statu quo a represí, mají státy velkou fantazii a kreativitu.
Akcie už centrální banky nakupují. Opět pozdě jako se zlatem. A ano souhlasím že se to bude natahovat hodně dlouho, dávám tomu generaci. Kdy dnešní kojenci zjistí že jich je málo na uživení nás padouchů kteří si ještě navíc dovolují prodlužovat život biotechnologiema.
Jan Altman:Sice jsem se u toho smál, ale je to až krutě pravdivé…nějaká forma měnové reformy určitě příjde, ale zatím na to jdou přes inflaci, tak jak jste jí popsal. Otazka je jestli to může pomoc.
Pán Altman v jednej veci sa mýlite, tá „zábava“ neprichádza, ona je už tu, kto má dobré „uši“ už počuje ako kapela hrá prvú skladbu. 🙂
Tak trochu menej obrazne, výroba je v útlme, export v otvorených ekonomikách ako Česko a Slovensko klesá, vnútorná spotreba klesá tiež a v Česku už krachujú malé firmy (chrbtica ekonomiky), k tomu pridáte masy darmo-žravých imigrantov/cigánov (skutočným problémom sú ale politici a ich kumpáni, ktoré ich chovajú ako potravu pre delá) a idiotské (nielen) exekučné zákony, skončiť to môže jedine zle a to skoro, nepotrebujeme k tomu desaťročia.
Ale jo. Jen je otázka, zda ten průšvih bude inflační, nebo deflační. Možná v různých etapách tak i tak.
Protože zabavení peněz na účtech či jiná forma měnové reformy, je v podstatě deflační. Default státu, nebo i jen částečná „restrukturalizace dluhu“ vlastně také. Na druhou stranu končí hra na nezávislost CB, CB budou postupovat koordinovaně s vládami, financovat vládní dluh, financovat deficit penzijního systému, atd… A to je jednoznačně inflační. Za 20 let stát vybere na soc.poj tak málo a důchodců bude tak moc, že by mohli dostat jen tak 6000Kč/měs. Ale oni budou chtít víc a také si to odhlasují (bude jich hodně, spolu s dalšími konzumenty daní drtivá většina). Daně ale již nebude zvedat kam a časem již ani nebude co zabavovat. A tak se bude tisknout.
Pán Altman bude to aj-aj, najprv to bude inflácia spôsobená QE, ktorá sa momentálne prejavuje „rastom“ indexov búrz (keď sa do toho započíta inflácia nerástlo sa to od roku 2007), keď sa tie peniaze prelejú do komoditného trhu či do oblasti ktorá ovplyvňuje priamo ne-finančnú ekonomiku, tak budeme želať aby inflácia bola 10-20%.
Keďže vlády nebudú môcť vybrať viac peňazí na daniach od ožobračovaních občanov tak sa budú siahať na úspory tých ktorí boli dosť naivný na to aby nechali svoje peniaze mimo daňových rajov a krajín BRICS (áno hovorím o tom že sa čaká ďalšie „cyperské riešenie“ problémov hlavne USA a v EU).
Čo sa týka CB, tie boli vždy závislé, no nie od štátu, FED má svojich akcionárov s ECB je pod palcom Goldman-Sachs (tak ako Taliansko a Grécko) a mohol by som pokračovať do úmoru.
No neviem komu prospieva „nezávislá CB“, ale štáty to nie sú. Hlavne tá praktika vydávania úročených dlhopisov ktoré kupujú banky a následne ich kúpa CB naspäť prospieva len bankám.
Jan Altman:
– vyborne napsane, palec nahoru, abs. souhlas
– jen dodam, ze „lano napina“ mnohem rychleji/s vetsi intenzitou, nez kdokoliv, vcetne mistnich diskutujicich, cekal.. 🙂
Diego ja rátam tak (myslím si že je to aj v článku Dozvuky), že rátané od udalostí Cypru ekonomika EU sa položí do 3-6 mesiacov.
diego004: Právě, že lano můžou napínat extrémně dlouho, právě protože jsou to extremní opatření a extremní množství peněz. už ted se to snaží sanovat opravdu solidní infalcí jak píše JA uprostřed svého příspěvku a to si myslím, že s tím číslem mohl ještě o drtek výš. To jestli jim to pomůže fakt nevím, ale na tohle téma tady už bylo pár článků a většinou to vyznělo, že to nepomůže.
ricmund:
– tem zfalsovanym cislum o inflaci snad uz nemuze nikdo vazne verit – jde jen o status quo
– jsem se nedavno rozesmal u ceske inflace, kde takove nepotrebne veci jako brambory zdrazily i o desitky %… (dalsi potraviny, energie „jen“ v %)
– ale na inflaci to nastesti nemelo az takovy vliv, protoze to vyrovnala levnejsi dovolena :-):-)
– nastesti pro politicke elity stado ovci to nezajima, hlavni jsou akce na odpadky v CZE obchodech a vyvoj na TV Zjova v Ulici.. 🙂
– dokud nebude stado fackovano mesic co mesic tou nizkou inflaci az nebude mit na jidlo+energie+bydleni, nic se nezmeni…a ze to muze trvat jeste dlouho…
– samozrejme to neplati jen pro Havlistan, podobne je to i ve zbytku sveta – jen v jinych meritcich/urovnich konzumu
Diego v Španielsku, v Grécku a v Taliansku sú denno-denne fackovaní ľudia nedostatkom peňazí a aj „nízkou infláciou“, a aj protestujú proti tomu, a nič, karavána ide ďalej. Na to aby sa pohli ľady a ľudia začali ísť po krku aj tím nenažraným sviniam pri kormidle, platí jedno pravidlo:
– cca 25-30% populácie musí buď kvôli exekúciám prísť o strechu nad hlavou (a v Česku kvôli exekútorskej mafie môže sa stáť každému, a keď k tomu prirátame aj krachujúce malé a stredné podniky, tak o zábavu bude postarané), alebo
– cca 25-30% populácie musí zažiť to, že nie každý deň sa mu dostane na stôl jedlo.
Keď sa stane jedno z týchto vecí, či nedaj bože obe ľudia budú mať pocit, že nemajú čo stratiť tak začne sa ozajstná „všeľudová zábava“.
oracle: Ani tohle nebude stačit :(. Je to divný, ale lidstvo má neuvěřitelně sebedestruktivní chování a bohužel máme tendenci to házet jen na politiky i když jsou to všude svině stejný.
Ricmund ono tých 25-30% je len znakom oveľa hlbších sociálno-ekonomických problémov, ale to je jediná vec na čo reagujú, ďalšia vec (a teraz budem sa opakovať) keď ľudia majú pocit, že nemajú čo stratiť, stratia aj tie posledné zábrany a vyrazia lynčovať, viď Argentína v kríze. Takmer tam vypukla občianska vojna, našťastie tam ľudia boli dosť kultúrny na to aby namiesto lynčovania len štrngali starými panvicami pred úradom vlády, ale to štrnganie prinútil k odchodu asi 5 premiérov v priebehu týždňa!
Čo sa stane v našich končinách keď naplno udrie vysoká inflácia, alebo ďalšie sociálne škrty či exekútorská mafia, pretože dlhodobo sa znižuje životný štandard, rastú výdaje (hlavne pre obyčajných ľudí), rastie inflácia a nezamestnanosť? V Argentíne ten cirkus spôsobil len vyvedenie hotovosti za hranice štátu a následné bankové prázdniny (ako na Cypre), áno pred tým v Argentíne ekonomická situácia nebola najlepšia, ale zmieňované štáty v EU sú teraz na tom relatívne horšie ako vtedy Argentína.
Skončiť to dobre nemôže.
ad clanek zvysovani uroku:
– je to jeste daleko, ECB opravdu aktualne zvazuje zaporne uroky 🙂
Draghi: „Rada guvernérov sa rozhodla po prvý krát otvorene pozrieť na možnosť znížiť depozitnú sadzbu pod nulovú úroveň. Je to veľa komplikácii. Je tu veľa následkov, ktoré musíme zobrať do úvahy a pozorne študovať. Rada guvernérov sa rozhodla zanalyzovať tieto dôsledky z dôvodu pripravenosti pre prípad, ak bude treba konať.“
https://zo.trimbroker.com/financne-spravy/Draghi-o-zapornej-depozitnej-sadzbe-130507-0941
No Draghi môže znižovať úrokové sadzby ako chce, Španielsku to nepomôže ( ani iným problémovým krajinám): https://www.theatlantic.com/business/archive/2013/04/spain-is-beyond-doomed-the-2-scariest-unemployment-charts-ever/275324/
Ale vždyť oni makají jen na černo. Kdy už lidi přestanou číst propagandu? Navíc je to jejich blbost když si brali hypošky na předražený apartmány, zjistěte si jak to v těchto krajinách chodí. Mladí chtějí všechno za nic, placenou siestu, cestu do práce a z práce, nemocenskou za plný plat atd. Tahle doba je doba kdy si mnozí uvědomí realitu, jako třeba že přeprodáváním nemovitostí společnost nezbohatne ikdyž to vypadalo tak nadějně, že tisíce manažerů, lingvistů, historiků, umělců není třeba. Podívejte na Němce tam žádnej nemovitostní boom nebyl, nemaj siesty, atd. A hlavně tvoří.