Vrzala: Krize spěje do svého finále aneb Krugmanovy nové šaty

Toto je druhý článek říjnového kola soutěže čtenářů roku 2014.

Dnes, kdy čteme denně na stránkách novin o tom, že hrozí nová krize a že Evropu čeká recese, globální ekonomika zpomaluje, kdy je podle médií třeba více stimulovat, kdy stále znovu a dokola čteme zprávy o hospodářských problémech Argentiny, Ruska, Číny, Španělska nebo Řecka, je dobré si připomenout, jak současná hospodářská krize vznikla a co následovalo. Nebudeme pak muset těmto výše uvedeným nesmyslným mediálním konstruktům věnovat pozornost.

Mnoho západních ekonomik se na počátku krize uchýlilo k fiskální i monetární stimulaci a vytvořilo si na nich závislost. Nyní jsme ve stavu, kdy akciové indexy zažívaly několikaletý růst, živený přílivem levných peněz, bilionů dolarů bez opory v jakékoliv produkci hodnot. Když státy zachraňovaly neúspěšné zkrachovalé velké banky, varovali skeptici před „morálním hazardem“, když se centrální banky rozhodly pro gigantickou monetární expanzi, rozumní ekonomové připomínali, že právě příliš velká nabídka levných peněz byla příčinou pádu indexů a potíží bankovních obrů.

Přes všechna varování však tehdy dostaly ještě pořádného loknutí whisky v podobě kvantitativního uvolňování. Pak zas a znovu a znovu. Dnes je zřejmé, že pokud Fed a další hlavní světové centrální banky přestanou závislým trhům dodávat hory likvidity, trh se zhroutí. Každé ukončení některého z kol QE znamenalo propady indexů a silnou nervozitu na burzách. Nyní je jasné, že QE je neukončitelné.  A zřejmé je i to, že bubliny se nedají nafukovat do nekonečna. Stimulacionisté se dostávají do slepé uličky.

Jakmile se přiblížila doba, kdy by měla být s koncem letošního roku ukončena zatím poslední vlna QE, burzovní indexy uměle vyhnané do nových rekordních výšin se zachvěly a začaly se propadat. Je podivuhodné, že krátce předtím, se v zahraničních médiích objevily informace o tom, že několik miliardářů sází na propad akciových trhů. Například nejúspěšnější hedge fund manager všech dob a legendární investor George Soros, vsadil na takový to propad 2,2 miliardy amerických dolarů. Dalšími byli například Carl Icahn, Stanley Druckenmiller či Sam Zell.

Dow Jonesův index se od té doby propadl od svého maxima o více než tisíc bodů. Česká média zřejmě chování předních investorů nezaujalo a žádné ekonomicky zaměřené noviny na tento zajímavý fakt neupozornila.

Akciové indexy vyhnané do rekordních výšin, sázky velkých investorů na jejich pád, dlouhodobě neřešené problémy a dluhy, včetně subprime půjček, které opět v posledních letech rostly poté, co stimulacionisté světu oznámili, že ho zachránili před krizí, to vše nasvědčuje tomu, že nyní bude situace podstatně horší, než když svou bublinu pomocí levných peněz nafouknul Alan Greenspan.

V posledních letech jsme slýchali, že pokud má stát potíže s příliš vysokým dluhem, vyléčí jej zvýšeným utrácením peněz, které získá dalšími půjčkami. Tento očividný nesmysl kupodivu sjednotil pravicové i levicové ekonomy a politiky. Politiku utrácení (nikoliv investování, ale projídání) bilionů dolarů na dluh praktikoval jak republikánský prezident Bush tak demokrat Obama. V ČR schodkové rozpočty připravovali na postech ministrů financí jak Bohuslav Sobotka, tak Miroslav Kalousek. Oba nasadili laťku vysoko a přispěli ke zvýšení zadlužení země. Přebytkové rozpočty měla ČR naposled v první polovině devadesátých let. Zadlužování ve stylu „půjčit si a projíst“, které je v s oblibou nazýváno prorůstovou politikou je chváleno v Britských listech, kde to nepřekvapuje, ale i v komentářích Hospodářských novin. Zodpovědné chování německé vlády je vysmíváno a tato země, která jako jediná ve vyspělém světě dokázala vyrovnat příjmy a výdaje, je osočována z toho, že poškozuje evropské „oživení“.

Nejhlasitějším propagátorem této šílené teorie o záchraně z dluhové bryndy pomocí dalšího masivního zadlužování je Paul Krugman, a proto jsem si jej vybral do nadpisu článku. Tak jako dítě v Andersenově pohádce říkám, že císař je nahý. A všechny ekonomy, politiky, komentátory a finanční analytiky vyzývám, aby přestali blouznit na nalezli opět svou profesní hrdost,  především tehdy, až v nadcházejících týdnech a měsících bude hlavním tématem všech ekonomických diskusí otázka ukončení QE a zvyšování úrokových sazeb.

Finanční krize vstupuje do své finální fáze.

Vilém Vrzala