Zajímavé komentáře čtenářů z uplynulého týdne

Copter: Asi se něco děje: Německé banky snižují pojištění vkladů od ledna 2015,
MMF chce konfiskovat vklady: https://www.forbes.com/sites/billfrezza/2013/10/15/the-international-monetary-fund-lays-the-groundwork-for-global-wealth-confiscation/

Jan Altman: Že by se konfiskovaly vklady v Německu? Proboha proč?
Obecně: jaký důvod může mít vláda ke konfiskaci vkladů? Potřeba peněz to nebude, těch si půjčí, kolik jich centrální banka natiskne, tedy neomezeně.
Konfiskovat vklady z důvodu “dostání se k penězům” tak mají jen ty státy, které si vlastní měnu netisknou (např. Kypr), nebo mají fixní kurz.
V případě zemí jako Japonsko, USA, Británie, … to nemá žádný smysl.
Resp. smysl by taková měnová reforma měla pouze v případě, kdy by stát měl zájem snížit objem peněz v oběhu, jako u nás po 1. i 2. sv.válce a v roce 1953. Ale to si myslím, že také dnes nehrozí.
________________________________________________

Teoreticky by mohlo jít o formu “rekapitalizace bank”. Tedy ty banky, které neprošly zátěžovými testy, by zabavily třeba 20% vkladů nad pojištěnou částku.
Ale zkuste si představit, co za kravál, bouře a tržní paniku by vzniklo, kdyby se toto odehrálo např. v Itálii.
Tzn. podle mne se to nestane a ohroženým bankám (zvlášť těm velkým) bude pomoženo ze strany ECB, EuroValu a lokální vlády (která si na to půjčí a dluhopis skoupí ECB za nově vytvořené peníze).
________________________________________________

Obecně se tvrdí, že dluhová krize neskončila, ani nemohla, protože státy jsou dnes zadluženější, než před krizí (a banky na tom také nejsou dobře, navít ty TooBigToFail jsou dnes ještě vetší).
Na druou stranu: výnosy dluhopisů jsou dnes níže (čili dluh tak nevadí) a hlavně všemožnými nákupy ze stran centrálních bank se tyto staly vlastníky podstatné části státních dluhů.
Představme si hypotetickou zemi (např. Japonsko za pár let):
– Státní dluh je 300% HDP (nepočítaje diskontovanou hodnotu budoucích mandatorních výdajů, zejména sociálních, penzijních, zdravotních – a jejich rostoucí váhu z důvodu stárnoucí populace)
– Podíl produktivních ve společnosit klesá (tedy i klesá počet těch, kteří by ten dluh měli splácet, čili dluh na produktivní hlavu roste velmi prudce)
– Řada investorů říká, že takový dluh je neúnosný a že růst výnosů i na pouhá 3% by byl smrtící

Jenže:
– Centrální banka se bude snažit nepřipustit růzt výnosů (a Bůh ví, jak dlouho se jí to může dařit)
– Centrální banka intenzivně dluhopisy vykupuje a z oněch 300% jí již patří 230%
– Mnoho investorů tak tuto část dluhu nebere v potaz, protože vlastně jedna odnož státu (treasury) dluží druhé (CB) – spekulují, že by CB státu dluh i mohla odpustit, nebo se alespoň úplně zříct výnosů a splatnost významně prodloužit
– Druhé skupině investorů je jasné, že něco takového sice lze dělat, lze to dělat i relativně dlouho, ale nelze to dělat napořád – takovéto nestandardní chování má nutně konsekvence. Ty lze po nějakou dobu maskovat a potlačovat, ale jednou vyhřeznou o to silněji.
– Jedna skupina investorů očekává, že manipulace výnosů směrem k nule a masivní nákup dluhopisů, nutně povedou k vysoké inflaci (která se zatím projevuje jen na akciovém trhu).
– Druhá skupina investorů naopak očekává zdrcující deflaci, protože odpuštění dluhu ze strany centrální banky by byl silný deflační impuls (škrtem pera by biliony přestaly existovat).
– Přesto že jsou stanviska obou skupin v podstatě protichůdná, mají pravdu tak trochu obě 

Kolda: 2 Jan Altman
Konfiskaci části vkladů navrhl v několika materiálech IMF. Právě na rekapitalizaci bank. Já bych to na lehkou váhu nebral.

Navíc Německo si své peníze netiskne stejně jako Kypr. A Německo zuřivě brání Draghimu, aby nakupoval toxic assets. Zkrátka Němci se bojí hyperinflace jako čert kříže a konfiskaci možná vnímají jako menší zlo.

lulinak: ono se za poslednich par let neco tak vyrazne zmenilo, kdyz jeste nedavno byl tezari bez vetsich problemu schopni fungovat za ceny pod 800? Holt kdo moc prestrelil tak krachuje, jako v kazde jine branzi…

eheman: Také se mi nezdá to, že by náklady na unci Au byly 1200 USD, že by náklady za 8 let vystřelily o více než 300% když cena natrhu byla v tu dobu 400 USD?? Tomu prostě nevěřím.

Jan Dvořák: Je to klidně možné, zvláště za situace, kdy se těží méně kvalitní ruda.
Pokud má nyní těžená ruda např. 2x menší obsah zlata, náklady na těžbu jedné unce jsou rázem na dvojnásobku, aniž by se v absolutní částce náklady na vytěžení 1 tuny ropy změnily.
K tomu je pak absolutní nárůst nákladů…

Jan Altman: Náklady na těžbu zlata: možná tak vysoké jsou. A to proto, že těžaři v období růstu jeho ceny měli velké oči, mysleli si, že poroste dál a tak investovali do průzkumu, do nových dolů (často s horší výtěžností), atd… No a nyní musejí splácet úvěry z nerentabilních investic a do nákladů jim jdou i odpisy. Tzn. nějaký velký těžař třeba i má (starší) doly, kde těží unci za 400USD (dojná kráva). Ale vedle toho odepisuje investice a splácí úvěry z nového dolu (hladový pes), kde ho unce vyjde na 1500. A i kdyby se chytil za nos a ten nový nerentabilní důl zavřel, tak stále musí splácet úvěr a odepisovat důlní mašiny – i když je bude nevyužité nechávat reznout.

Podivnější mi přijde ta cena u Ag. Resp. podle mne mluvit u Ag o nákladech těžby je ošidné, protože Ag se na rozdíl od Au vlastně cíleně netěží, ale je to vedlejší produkt při těžbě něčeho jiného (třeba Cu). Takových dolů, jako bývala Kutná Hora, kde se primárně těží Ag, těch moc není.
Takže těžím Cu (které mi ale dnes také moc nevydělává) a jen za cenu nějaké doplňkové technologie a doplňkové/mezní energie z té rudy dostanu i Ag. Ale stále těžko mohu jednoznačně přiřazovat náklady tomu samotnému Ag – důležitější je, kolik těžím Cu, kolik to mne to stojí a hlavně za kolik to Cu (kvůli kterému se v té zemi hrabu) jsem dnes schopný prodat. Ale divil bych se, že by někdo vykutal ze země rudu kvůli Cu, Cu z toho vyseparoval, ale na Ag se vykašlal, protože jeho cena je příliš nízko. Tzn. omezení těžby Ag jen z důvodu nízké ceny, je podle mne daleko méně pravděpodobné, než u Au.
Na druhou stranu, kdyby nakonec přeci jen k omezení produkce Ag došlo (ovšem spíše z důvodu poklesu poptávky po Cu), tak je to větší problém, než u Au, protože Ag průmysl nevratně spotřebovává (resp. recyklační technologie nebudou k dispozici ze dne na den a hlavně recyklované Ag může být dražší, než vytěžené). Naproti tomu Au se nespotřebovává a kdyby centrální banky zase začaly ve velkém prodávat, svou nabídkou mohou překonat i těžaře.

woxow: Cena zlata může klesnou až na nulu, pokud se bude řídit contrakty na COMEXU, které jsou až 108x přepákované a protože se jich lidé ve velkém zbavují, strhují cenu zlata dolů a to i když fyzické zlato již deset let nakupují centrální banky jako dívé. Jakmile COMEX zkrachuje, protože nebude schopen dodat fyzické zlato, dojde k odělení fyzický trhu od virtuálního a cena OZ vyrazí mnohým dech. D8le pak výtěžnost rudy klesla z 12 g na sotva 2g na tunu během několika let, dále pak USD devalovoval taktéž během několika let o 30-50% a nyní se trochu vrací. V CZK však zlato je kolem 7% plus od ledna. Až dojde k zavedení nového měnového koše, kdy se mezinárodní obchod nebude řídit složením kauce v dluhopisech ale ve zlatě, pak každý stát bude muset obnovit své zlaté rezervy, jako to už nyní chtějí švýcaři.- Pro Českou republiku, vzhledem k jejím nízkým zásobám a velkému množství peněz v oběhu, by cena unce vyskočila až na milióny korun, ve srovnání s desetitisícovýma částkama v jiných měnách. Ale osobně si myslím, že se všechno spláchna chaosem ekonomických krizí a válek. A propo UISA chce sví dluhy splatit (jediné řešení bez války) že slije svou ekonomiku s ekonomikou evropy a o své závazky tak převede i na bedra evropských poplatníků, díky TTIP se máme tedy na co těšit.