Poradíte? SILVERUM s.r.o. se zabývá investičním zlatem a stříbrem. Spektrum zákazníků je velmi různorodé, od začátečníků až po skutečné profesionály. Proto jsou různé i dotazy, které jsme během šesti let, co SILVERUM s.r.o. funguje, dostali.
Některé dotazy se velmi často opakují. Proto jsme sestavili na jejich základě ebook, který je zdarma k dispozici všem zájemcům.
Na tomto serveru je mnoho zkušených investorů, kterým drahé kovy nejsou cizí. Budeme rádi za vaše náměty a připomínky k ebooku.
Tři nejlepší/nejrozumnější nápady/připomínky oceníme 1-uncovým slitkem stříbra Johnson Matthey.
Berte prosím v potaz, že ebook byl sestaven na základě nejčastěji se opakujících dotazů (38 z celkem 424 dotazů podobného typu..).
Nejde tedy o vědeckou práci, ani o prognózu atd.
Jde o shrnutí rad pro začínající investory, kteří zatím nedisponují zkušenostmi a znalostmi, jaké má většina čtenářů a aktivních přispěvatelů tohoto fóra.
Nemá tedy smysl ebook rozšiřovat o příliš odborné věci – noví zájemci je neznají a neptají se na ně.
– Ked to ma byt e-book, tak preco nie v e-book formate (ePUB, MOBI)?
– Chyba obsah – otazky (na zaciatku, alebo na konci).
– Zla citatelnost, zlepsit formatovanie najma otazok a odpovedi (napr. otazka zanika pri zvyraznenom texte).
– Otazky bez priamej odpovede, ako napr. na str. 8 (nie je uvedene, ci staci, alebo nestaci, alebo okrem selskeho rozumu je potrebne aj nieco ine).
Inak obsahom sa mi to paci a naozaj to bohato pokryva otazky, ktore som mal na zaciatku, ked som sa zacal o investicne zlato / striebro zaujimat (najdenie odpovedi bolo zbytocne narocne – kade tade po webe).
Byly smazany prispevky, ktere nesouvisely s tematem a porusovaly pravidla diskuze (otevrene deklarujeme, ze provoz tohoto serveru je financovan obchodnikem s drahymi kovy, odkazy na konkurencni spolecnosti nejsou dovoleny).
Dobre minena rada pro autora smazaného příspěvku:
Mame pro vas novinku. Drahe kovy se obchoduji v TROJSKYCH uncich, takze vase vypocty s 1kg stribra nejsou spravne (1kg = 32.15tr.oz. = 35.27oz). Dale existuje vec ktere se rika premium, a to se u 1kg cihly a maleho 1oz slitku v principu lisi (bez ohledu na rozdilna premia mezi rafinery). Porovnavate tedy cenu u nesrovnatelnych produktu.
Vidím, že admin zasáhl rychleji, než jsem se dostal ke kompu já 🙂
Přátelé, prosím, požádali jsme o nápady, návrhy a postřehy k ebooku, k jeho obsahu.
Čili k těm otázkám, které se knihou snažíme zodpovědět začínajícím investorům.
Jsou tu inteligentní lidé, kteří o kovech vědí hodně. A o jejich názory velmi stojíme.
—
Nestojíme o to, aby se tu zase vyrojili „profíci“, kteří zase začnou nahánět ke konkurenci. Je smutné, že to tu musíme psát tak polopatě.
Takže pro „profíky“ – požádali jsme o nápady k tématům, ne o komentářový spam v žoldu konkurence.
—
Ještě jednou: ebook jsme vytvořili proto, aby si ho mohli hlavně začínající investoři stáhnout. Proč? Protože ebook odpovídá na nejčastější otázky. Lidé nemusí brousit po webu a hledat odpovědi. My nemusíme odpovídat každému zvlášť na tytéž dotazy…
Nepíše se tam o rizicích:
– znárodnění zlata
– zdanění nominálního zisku (v případě inflace kovy nominálně zdraží, reálně však ne, ale stát daní nominální zisk)
Co se týče rozhodování mezi Au a Ag: pokud by došlo k potížím zmiňovaným v ebooku a pokud by člověk dodržel doporučení na max. částku zainvestovanou do kovů, tak bude utíkat za hranice (začít někde jinde) s 200kg Ag na zádech. S tím se přes Šumavské slatě přechází jen velmi obtížně. A dále k Au vs Ag: Nevýhodou Ag tedy není jen menší likvidita, DPH a lehké dosažení obtížně transportovatelného objemu i hmotnosti. Výhodou i nevýhodou (podle toho jaký vývoj člověk očekává) je i průmyslové využití Ag. Pohledem tohoto průmyslového využití Ag poroste jen tehdy, když:
– Poroste ekonomika
– Pokrok nepřinese technologie, které nutnost použití Ag sníží
Ag tedy závisí na růstu ekonomiky (ale do kovů přeci investujeme, protože očekáváme spíše negativní vývoj) a na (ne)existenci průmyslových a technologických substitutů. Naopak pro zlato substitut neexistuje, protože zlato žádné využití nemá – resp. využití má jen jako měnový kov, měna, rezerva, čili substitutem může být jen USD či BTC, ale tomu investor do kovu moc nevěří.
Nemám rád „psychologickou manipulativnost Silvera“. Do Ag investují „profesionálové“. A „zkušený investor“ kupuje Eagle a Johnson Matthey s velkým prémiem. Jinými slovy, kdo neinvestuje do Ag je amatér a pokud tak ještě ke všemu nečiní se Silverem, není „zkušený investor“, ale břídil. Podle mne takovéto formulace ty opravdu zkušené a sebevědomé jen odradí.
RADA: Poukazujte raději na své reálné a něčím podložené přednosti (tradice, velikost, služby, …).
Nevím, zda je vhodné v ebooku uvádět, že se kvalitní odborník pozná podle toho, že publikuje odborné články. Zaprvé takové články od obchodníka jsou spíše jeho marketingovým nástrojem a za druhé prodejce aut si také nevybírám podle toho, zda přispívá do Světa motorů.
Pokud argumentujete průmyslovým využitím Ag (a já již výše napsal, že by se to nemělo přeceňovat, protože do kovů investujeme spíš proto, že se obáváme ekonomického kolapsu, nebo aspoň hluboké recese, nebo aspoň demografického poklesu), tedy pokud argumentujete jedinečnými vlastnostmi Ag (vodivost, antibekteriálnost, …), tak byste měli brát v úvahu to, že tyto vlastnosti má stříbro z Eaglu úplně stejně, jako stříbro z Maple Leafu či Filharmonika a dokonce i z kilové cihly z Argoru.
Platina a palladium – zde souhlasím a doporučuji pouze na burzovní/“papírové“ spekulace.
Opět kapitola o „cenovém podbízení“: Je jasné, že když by někdo na Aukru nabízel zlatou minci za (či dokonce pod) spot, že to je podezřelé. Ale pokud touto kapitolou míříte na konkurenční prodejce, kteří mají o procento nižší cenu, nezní to moc upřímně. Zní to „OK, máme ceny mírně nad průměrem, ale kdo je má nižší, může být podvodník“. To opravdu nepůsobí moc seriózně, zvlášť když lidi vědí, že tyto firmy jsou na trhu často již mnoho let, mají kamenné prodejny, atd…
RADA: Spíše upozorněte klienty, že tito levnější prodejci mohou této nižší ceny dosahovat tím, že neprodávají nové zboží přímo z mincovny, ale „použité“ zboží z výkupu. Samozřejmě pokud někdo vykupuje mince za spot či mírně pod, tak ho vyjdou citelně levněji, než z mincovny a může je pak také levněji prodávat. Na to by někteří kupující mohli slyšet. A můžete jim doporučit, ať se podívají na ročník mince. Pokud jim dnes někdo prodá minci ročníku 2013 či starší, velmi pravděpodobně to nebude proto, že to byl takový ležák, ale proto, že mince je z výkupu.
Někomu to nevadí (pokud věří, že obchodník při výkupu důsledně kontroluje pravost), ale někomu to vadit může a vy na to můžete poukázat.
Tedy samozřejmě jen v případě, že nepostupujete úplně stejně. Tedy kdybych si u vás objednal např. zlatý Eagle, bude to vždy mince nová z mincovny, nebo může také jít o výkup? A mohu si jako klient vybrat?
PS: Tuším, že na webu stále inzerujete nákup v Německu za 7% DPH, ale tato sazba na Ag tam již skoro rok neplatí a většina obchodníků používá „rozdílové danění“.
proč by někomu měla vadit mince z roku 2010 nebo 2012, pokud je v perfektním stavu, tak v čem je problém? jenom pro ten pocit, že mám vyraženou minci z „čerstvého“ zlata, je ta mince lepší?:-)))
To ne. Jak říkám, NĚKTEŘÍ to preferují – asi jako záruku pravosti. Pokud mám minci rovnou z mincovny, je riziko asi menší, než když prošla X rukama. Pokud víte, že je z výkupu (což když je starší, tak je skoro jistě), tak musíte věřit prodejci, že ji pečlivě zkontroloval (a sám si musíte dát práci ji pořádně prohlédnout – ale dělejte to s celým masterboxem!). A nebo i jinak: pokud prodejce na webu neuvádí, jaký ročník to je a zda je nová či z výkupu, je to trochu nefér, je to neúplné informování spotřebitele.
Prodejce má na minci z výkupu (pokud ji prodává za stejnou cenu jako novou) vyšší marži, protože ji vykoupil pravděpodobně za cenu nižší, než za jakou by koupil novou v mincovně.
Tedy reálně vám prodává zboží nižší hodnoty/ceny, než kdyby šlo o novou minci. A i vaše „náklady“ (časové) jsou vyšší: když mi výrobce prodává aktuální ročník, nebudu minci pod lupou tak dlouho zkoumat, jako když mi prodává X let starou. A v případě Ag to znamená otevřít a vysypat každou tubu a lupou zkontrolovat, zda ani vespod tuby nejsou mince např. poškrábané či neodborně vyleštěné.
Nedávno mi v Německu jeden renomovaný prodejce nabízel Krugerrand z roku 2003! Díky vysokému obsahu mědi byl docela zoxidovaný + u takto staré mince, která prošla bůh ví kolika rukama, bych ji musel docela pečlivě zkoumat. Tak jsem to raději vyřešil novým ryzím výročním Klokanem.
Skoro mi přijde, že nejférovější by bylo, kdyby výrobci uváděli dvojí ceny – za novou minci a za minci z výkupu. V Německu to tak již někteří dělají: u několika nejběžnějších investičních mincí uvádějí cenu za „aktuální ročník“ a o něco nižší cenu za „libovolný ročník“ či „ročník dle výběru prodejce“, což je eufemismus pro výkup.
Když ceny letěly nahoru a každý propadal nákupní horečce, tak to problém nebyl. Nyní ale „slabé ruce“ prodávají a tam u mnoha prodejců tvoří mince z výkupu podstatnou část sortimentu, často ani nemají nic jiného. Pokud tomu někdo přikládá význam (což je věc osobní volby), měl by si toho být vědom. A také toho, že v Německu najde obchodníka, který mu za zboží z výkupu je ochoten dát slevu, kdežto v CZ bych řekl, že málokterý obchodník o tom se zákazníkem vůbec bude ochotný diskutovat.
Možná, že klientelu Silvera tvoří investoři, kteří se módou a poklesem cen nenechají tak zvyklat a proto většina ejich zboží je třeba nová. Ale u obchodníků zaměřených na „běžné lidi“ tvoří zboží z výkupu vysoké procento.
Mal by som nejaké postrehy
1.Ten citát od Allana Greenspana (str.6) by som možno nahradil nejakým citátom o zlate od niekoho iného, lebo on nie je zarytým zástancom investovania do drahých kovov. Jeho presvedčenia a vyjadrenia počas šéfovania vo FEDe boli úplne iné než vyjadruje citát .
2.Možno by som doplnil čo sa týka znehodnocovania peňazí (str.9) nejaké konkrétne čísla….ako euro, alebo česká koruna stratili kúpnu silu od svojho vzniku.
3. Koľko úspor je vhodné vložiť do drahých kovov? (str.10) Nie viac ako dokáže uniesť dospelý človek .
Inak je to ok…pre začínajúceho investora podstatné informácie
Dobrý den,
hm už spíše noc. Dostal jsem se k tomu až dnes večer, pár postřehů mám. Obsahově jsou zde pro začínajícího investora podle mého názoru a zkušeností shrnuty téměř všechny zásadní informace. Možná bych doplnil nějaké konkrétní hodnoty k inflaci u nás, možná bych trošku zdůraznil likviditu zlato verzus stříbro (1 Oz ve zlatě v případě krachu peněz jako takových asi nebude zrovna likvidní), pár věcí mám ještě na papíře, ale musím si to trochu přebrat.
Jen na okraj – trochu mě zaráží, že hodně autorů předpokládá v případě problémů přesun za hranice, to bych tedy z hlediska této publikace moc neřešil!
Ale já největší problém nevidím v obsahu, ale paradoxně ve formě, jakou je to napsáno. Strašně nerad bych se dotknul autora (či autorů), ale některé části na mě působily poněkud chaoticky ( možná lépe řečeno nesystematicky), takže jsem se „vracel zpět“, abych si dal věci do souvislostí. Mylím, že pro člověka, který o tom ví jen málo, by to mohlo být trošku „polopatičtější“. Informace zásadního rázu pro vážného zájemce zde pohromadě jsou, a bylo by škoda NEZÍSKAT potenciálního zákazníka jen kvůli někdy ne zcela šťastným formulacím.
Dovolil jsem si u prvních několika stran do textu poněkud zasáhnout, ale podle mého nemá význam prezentovat to na tomto foru. Kam bych prosím mohl svůj upravený text poslat k nahlédnutí? Nikomu to samozřejmě nenutím, ale třeba by to zaujalo…
Barry: Budeme rádi, pošlete na info(at)silverum.cz Díky za pomoc.
J.Altman. Za příspěvky k tématu díky, za OT nikoliv.
Cipínek: OT, ale odpovím: Až Vám přijde mince z výběru „bez rozlišení ročníku“, pochopíte. Odpověděl Vám přesně J.A.
—
Všem, kteří se drží tématu: Už je tu spousta velmi přínosných postřehů, jménem autorů vám děkuji za odpovědi. Jsem rád, že – až na tradiční výjimky – nečiní většině čtenářů tohoto webu problém pochopit důvody a smysl dotazu a držet se tématu. A moc děkujeme za skvělý feedback, který publikaci nepochybně vylepší.
—
Redakce publikace se sejde o víkendu, takže moc prosím, nápady a připomínky sem napište ideálně do pátku, abychom to stihli pro kolegy sumarizovat a předat k zpracování.
—
MK
ale no tak, pokud bych kupoval pár kusů jednouncových zlatých mincí, tak snad není problém si to přeměřit a převážit, pokud bych kupoval desítky kilogramů stříbra, tak si koupím kilovky ať už mince nebo cihly, to opravdu někdo kupuje stříbrnné jednouncové mince po stovkách nebo rovnou tisících kusech, nebo abych to ještě přehnal, tak někdo kupuje rovnou tyto počty ve zlatě?:-)))
Cipinek: Máte další bod za off topic, budiž.
Ale slušnost mi velí Vám odpovědět. Rozumím, že si třeba neumíte představit někoho, kdo kupuje stovky či tisíce mincí.
Já jsem tedy jeden nich. Za druhé: jako obchodník s drahými kovy Vám mohu sdělit malé tajemství: ano, v ČR je mnoho investorů, kteří si opravdu kupují tisíce stříbrných mincí. Jen u nás jsou jich desítky. U naší pobočky v DE si kupříkladu nelze koupit menší množství, než je 500 kusů mincí.
—
Snad Vám to stačí. To, že se holt něco třeba netýká Vás, neznamená, že se to netýká druhých. Mimochodem, stovky zlatých mincí se také u nás kupují 🙂
— A abyste měl o čem přemýšlet, když už tu offtopuju: Předám Vám, chcete-li 5 mincí. Bude v nich jedno falzum (bezva srandička z Číny). Jestli ji přeměřením a převážením najdete, jsou zbývající 4 mince Vaše.
Berete?
Tolik k Vašemu odvážnému tvrzení, že „snad není problém si to přeměřit a převážit“.
Chci Vás vidět, jak Vám to v praxi půjde 🙂
Jestli tedy máte zájem, písněte mi na martin.kopacek(at)silverum.cz, domluvíme termín a místo pro Váš testovací experiment. Zde jej pak zveřejníme, aby se na to mohli přijít podívat další zájemci 🙂
O.K., to je slovo chlapa, já to beru, napíšu na mail, mám čas ve čtvrtek a v pátek v poledne a odpoledne, asi u Vás v prodejně v Praze, určitě tam máte přesnou váhu, co váží s přesností na 0,01 to by mělo stačit a pořádnou šupleru a určitě bych mohl nahlédnout na standardizované rozměry mincí, předpokládám správně, že to budou stříbrnné mince a jedna z nich bude olověná:-))), mohl bych si to přeměřit a převážit a když bych fakt netušil, tak bych si mohl tipnout ne?:-)))
Spíš budou zlaté a plněné wolframem. Rozměry a hmotnost bude sedět. S věrohodným paděláním stříbrných mincí se nikdo moc neobtěžuje, za ty peníze to nemá cenu. A ať by ty mince byly jakékoli, raději než váhu a šupleru bych je zkusil upustit na dubový stůl a pozorně bych poslouchal.
Výtečně!
Cipinek: Díky za mail, už Vám jde odpověď.
J.Altman: Jste srdečně zván na testování. Bohužel dubový stůl nemáme, vezměte svůj. Jsem zvědav, jak dopadne Vaše testování.
All: Testování mincí cipinkem (a možná i panem Altmanem ?)se tedy připravuje, až domluvíme termín, jste všichni zváni 🙂
—
Tím bych si dovolil už off topic ukončit a vrátit se zpět k tématu:
Díky za komentáře a nápady k ebooku.
Barry: Díky za mail, potřebné pošlu, skvělá práce.
EDIT:
Dorazily maily od čtenářů, kteří nechtějí přispívat sem do diskuze.
Zdůvodnění chápu:
Nechtějí psát pod tu off topic diskuzi,která tu vznikla. Někteří jsou naši zákazníci.
Některé zajímají určité kapitoly a chtějí širší info.
Atd. atd.
Takže samozřejmě můžete svoje návrhy zasílat i na uvedené maily : info(at)silverum.cz nebo martin.kopacek(at)silverum.cz
—
Je škoda, že tu ta off topic debata začala.
Bohužel tu musím reagovat na věci,které s tématem booku nesouvisejí.
J.Altman: SILVERUM prodává POUZE NOVÉ MINCE.
Snad poslední OT v tomto vlákně… díky předem…
Co se týče ověřování pravosti Au i Ag věřím, že většina čtenářů by uvítala extra článek na tohle téma – nemyslím tím popis toho cvrnkání stříbrňáků po dubovém stole. Dík!
Pane Kopáčku, díky za info. A vy od svých klientů u vás zakoupené mince zpět nevykupujete? Konkurence to většinou nabízí. A pokud vykupujete, co s nimi pak děláte, když je neprodáváte? 🙂
Další tip pro ebook: možnosti uskladnění fyzického kovu. Výhody a nevýhody jednotlivých možností. A co by zajímalo určitě významnou část investorů: nákup Ag a Au do majetku firmy, právní, účetní a daňové aspekty. A možná další věc, i když hypotetická: různá uvažovaná vládní opatření a jejich případný dopad na investory do fyzického kovu. Aneb pokud by byla schválena majetková přiznání, mám se jít udat, že mám kov? A pokud ano, neztrácí tím část svého smyslu (majetek, o kterém nikdo nemusí vědět a tudíž nejde zdanit, znárodnit, atd…)?
Začínající investory by možná také zajímaly přesné parametry vaší služby „Ag mince z Německa se 7% DPH“ – je možné pro plátce získat mince od vás již rovnou bez DPH (kvůli zlepšení cashflow)? Kolik procent DPH na té minci reálně je, když již skoro rok to 7% z celé ceny není?
Vertigo: myslím, že zrovna u stříbrňáku je ten zvuk dost charakteristický. U Au zdaleka tak ne.
Str. 3
3) možná je lepší rizikové situace zvládat, než se jim vyhýbat
možná lepší než tvrdit, že 90%, napsat „mnohým“
Str. 5
komfort bydlení (nemovitost) – bude sotva začátečník považovat za investici
předpokládám, že namísto „Umění je investicí“, bylo myšleno „Investice do umění je investicí“ Z názvu knihy M.M. začátečník zjistí, že jeden obchodník hovoří o investici a druhý především o bezpečnostní pojistce.
Já to vidím především, jako investici, velké krachy zase tak často nepřichází.
Myslím, že je vhodné nejen na str. 7 více zdůraznit či používat pojem měna.
Str. 11
zlato je osvobozeno od daně Z investičního hlediska se tedy
Str. 12
Proto se také o inv. …. jako o Str. 14
Co ovlivňuje cenu zlata a stříbra?
Str. 16
chybou orientovat se pouze na prodejní ceny
Str. 19
Investoři by se měli důkladně seznámit s důvody, proč
Str. 20
drahých kovů je proto vždy fyzické držení kovu
Doporučil bych začátečníkovi dobré rady: „Přestat být rychle začátečník.“, „Učit se, učit se, učit se.“, „Kriticky analyzovat.“
Začátečník možná nechce začít, protože neví, jak provést tu změnu % z 20 na 35 (Str. 10). Zda se při tom nedá něco vydělat?
Když si přečte knihu M.M. zjistí, že v Pamelině příběhu bylo původních $30 zhodnocováno v průměru každoročně o 12,85 % rovněž i investicí do zlata, a to i v letech obou válek a Velké hospodářské krize. Ve vaší knize je spíše od „investice“ zrazován.
J.Altman:
Zase off topic. Proč Vám tolik dělá problém pochopit,že zde chceme připomínky k OBSAHU ebooku?
Mám prosbu: Další OT mimo téma mi pište na můj mail, já se V8m budu rád věnovat. Díky za pochopení a respektování.
Tady se snažíme shromáždit poznámky k booku.
Takže v tomto vlákně naposledy pro Vás:
– držte se prosím tématu a komentujte věcně obsah. Díky, díky, díky.
– mince a slitky vykupujeme (ano, bod za OT je Váš), dodáváme rafinériím a malým discount obchodníkům, kteří ochodují s použitými mincemi. To, čeho si na nás zákazníci cení, je prodej nového a neoběhového zboží. Snad Vám to stačí.
– uskladnění kovu čtenáře nezajímá (4 dotazy)
– daně čtenáře nezajímají (5 dotazů)
– vládní opatření: Nemáme křišťálovou kouli a obávám se, že byste naše názory zase označil za manipulativní.
– konstrukce diferenční zdanění v DE nikoho nezajímá. Klienti jsou rádi, že nakoupí u nás s cca 7% DPH, čili že ušetří výrazně na ceně. Porovnávají na našem webu „žlutou“ cenu.
—
Pane Altmane, doufám, že už s OT zde skončíme, protože to strašně znepřehledňuje poznámky těch, kteří jdou k tématu. Přijde mi už trošku zbytečné Vám pořád dokola vysvětlovat, co je tématem vlákna.
Takže využijte prosím dotazů na můj mail (opakuji, že se Vám budu rád věnovat), anebo to proberem až přijdete ukázat, jak poznáte zlato a stříbro poslechem.
Jakub Hutak: klidně pošlete maiem, pokud nechcete psát sem.
ivanh: My to zase tak divoké nevidíme, když začne přituhovat, velká část investorů si kovy vyvede velmi rychle ven. Mluvím ze zkušenosti, hodně lidí si tyto otázky pokládá na začátku investování a konzultuje to s námi. A je překvapivé, jak realisticky a rozumně si investoři umí pojistit včasný transport kovu. Takže utíkání přes kopce v kulometné palbě s metrákem stříbra na zádech bych se nebál 🙂 Respektive nevidíme budoucnost tak černě, zatím 🙂 Nechceme sklouznout k vizím armageddonu, to by člověk musel spíš doporučit pušku nebo provaz na stromě 🙂 ALE rozhodně díky, chápeme i pesimistický názor na budoucí vývoj v EU a světě. A rozumný člověk se včas zamyslí, jak a kam si kov v případě potřeby dopraví, to máte naprostou pravdu. Díky za dobrou připomínku.
Vertigo: Máte samozřejmě pravdu. Ano, cinkání mincí o stůl jsou spíše romantické představy, než spolehlivá ověřovací metoda:) Metod je hodně, prezentovali jsme je například na letošních pražských veletrzích. My používáme sono v kombinaci s měrnou hustotou a vodivostí. Jen jsme tím nechtěli přeplňovat ebook, na testování přišlo 6 dotazů. Ale námět na článek to je, díky, určitě se časem objeví na našem webu. Samozřejmě to bude o testování REÁLNÉM, ne o hypotézách kosmické technologie 🙂
František Sousedík: Velmi dobré postřehy, díky. Je vidět, že se tématem rovněž zabýváte do hloubky. Opravdu upozorňujeme zákazníky na vhodnost budování pojistky – protože většina lidí si potřebuje nejprve vybudovat pojistku proti problémům měny, a teprve potom řešit zhodnocení/investice přebytků. Jestli mohu z vlastní zkušenosti: sám jsem první kovy kupoval jako pojistku (2005 a 2006), a ačkoliv obchoduji na burze (na svém účtu opce na ETF) a podílím se na provozu SILVERUM (obchodník s drahými kovy), pořád vnímám kovy hlavně jako pojistku. Investice je spekulativní, kvůli růstu. Ale většina našich klientů přichází proto, že chce nikoliv vydělat, ale zajistit se. Proto ZAČÁTEČNÍKY od chápání kovu jako investice opravdu odrazujeme, protože k investici to chce přece jen už znát daleko víc. Je to další level, kam samozřejmě opět většina klientů dospěje – zejména ti bohatší až bohatí. A nechceme – nepotřebujeme – za každou cenu prodávat, narozdíl od konkurence.
Každopádně moc díky za postřehy!
—
Všem, kteří jste poslali maily, děkuji tímto zde a samozřejmě já a kolegové z redakční skupiny ebooku vaše připomínky zpracováváme.
o připomínky byli sice žádáni odborníci, já bych tady měla něco za začátečníka:
– víceméně je tam všechno důležité a je to přehledné
– ještě by mě zajímalo, jestli existuje nějaký praktický rozdíl mezi mincí a slitkem (číslování, evidence)
– a jak to třeba je s možností znárodnění státem
(a pokud se vám to nezdá podstatné přidat to do ebooku, může mi to někdo krátce vysvětlit? -děkuji)
Element: Nejen odborníci, samozřejmě jsme rádi za každý tip na doplnění a rozšíření, když je k věci. A Váš dotaz k věci je 🙂 Takže díky.
Rychle Vám odpovím na dotazy:
Rozdíl mezi slitkem a mincí lze stručně shrnout takto: Mince (s nominálem) je formálně platidlo, požívá ochrany jako měna. Čili padělat Eagle nebo Maple je postihováno emitenty jako zločin proti měně. Padělání slitku je podvod. Z hlediska likvidity: Na malou minci je snadné sehnat kupce, na velkou cihlu už tolik zájemců není. Mezi malými investory (do 5 mil Kč v kovu) vítězí mince na malé slitky do 10oz, u velkých jde zpravidla o kombinace s velkými cihlami. TO je naše zkušnost za 6 let obchodování s kovy. Prostá statistika. S číslování a evidencí si nelámejte hlavu. Číslo slitku se padělá stejně snadno, jako cokoliv jiného. Evidence – éééé, k listům ražebních čísel se zpravidla nemáte šanci dostat. To je kategorie sama pro sebe, jde spíše o blacklisty mezi obchodníky atd. Do toho nemá cenu zabřednout, jako investor neobchodník se s tím nepotkáte.
Nebojte se znárodnění. Poučte se z historie. Pokud nemáte kov v bankovním/komerčním sejfu, je vaše vlastnictví nedohledatelné. I když nakrásně přijde ouřada, že jste tehdy a tehdy koupil tolik a tolik kovu, odpovíte jednoduše: „Už jsem to rozprodal mně neznámým kupcům (burza, v hospodě u piva, na ulici ve stánku s jabky) bla bla bla.“
Víte, s tím znárodněním apod: On každý příčetný politik ví, že jakmile by takový zákon vydal, nikdy nic neziská. Až na pár zděšenců nikdo nic nevydá. Jen se ztíží možnost obchodování s kovy – kdo zažil minulý režim, ví, že držení zlatých mincí bylo omezeno. Přesto se s nimi živě obchodovalo nejen mezi numizmatiky. Stejně jako s ostatním zakázaným artiklem.
BTW: Všimněte si, jak se pořád opakují amnestie na zbraně. Proč asi? Protože se čeká, až přejdou dědictvím na dalšího držitele, který je prostě nechce. A tak je odevzdá. Takže: bez zbrojního průkazu je XY let zakázáno zbraně držet (a některé kategorie i se zbrojním průkazem), přesto mezi lidmi byly, jsou a budou. A stejně by to bylo v případě zákazu držení kovu.
To si každý politik dobře uvědomuje a chci vidět toho ňoumu, který by zkušenostech z 30let (USA) vydal zákon zakazující držení kovu. V tu chvíli by polovina kovu zmizela ze země, čtvrtina by naopak zmizela pod zem. Zbytek by pár zděšenců šlo třeba odevzdat 🙂
—
Tím prosím, aby se sem dál tato věc nepitvala. Otázky byly zodpovězeny. Toto vlákno je určeno pro další nápady, náměty a dotazy. Ti, kteří by chtěli téma znárodnění kovu rozvádět dál, udělejte si prosím tématický článek, Honza Dvořák vám jej tu rád publikuje – a třeba vyhraje Silver Eagla za nejlepší článek měsíce. Sem to ale prosím nedávejte.
—
Element, díky za dotazy.
K problematice rozpoznání falz, které se v tomto vlákně řešilo:
— V úterý 2.12. ve 14:00 v Cross café na Karlově náměstí (skleněná budova Atrium, na rohu Karlova náměstí a Resslovy ulice, u stanice metra) zkusí cipinek najít falzum mince změřením a zvážením vzorků. Jste všichni samozřejmě srdečně zváni, abyste mohli sledovat, zda lze prostým změřením a zvážením falzum najít či nikoliv.
Cipinek dostane k dispozici šupleru a váhy, samozřejmě můžete kdokoliv přinést Vaši šupleru a váhy pro porovnání měření.
—
J.Altman: Dubový stůl v Crossu nemají, takže pokud přijdete ukázat jak poznáte falzum cinknutím, musíte si potřebné náčiní (dubový stůl) donést. Vzorky mincí jsou připraveny i pro Vás.
Ale do háje, z Moravy je to poněkud z ruky! Dubový stůl bych zorganizoval, což o to..kdyby měl pan Altman s tím stolem potíže, navrhuji přesunou druhé kolo na Moravu! Koneckonců, bylo by to jaksi i demokratické, že :):)
Doufám, že budou nějaké podrobnější informace o akci, ideálně s obrazovým materiálem!
Barry,
nejdřív dík za komentář mailem, zpracujeme to.
F.Sousedík
taktéž díky za podněty
Cipinek potvrdil účast, šuplera a váha budou k dispozici.
J.Altman s dubovým stolem zatím účast nepotvrdil…
Takže Morava je ve hře 🙂
Rád napíšu report, snad budou účastníci souhlasit i s fotodokumentací.
Třeba se najdou další, kteří umí zjistit ryzost nebo odhalit falzum jinak, než těmi proklatě drahými a složitými přístroji, které používáme my obchodníci 😀
Martin Kopacek: Rozpoznání falz laickými metodami je zajímavý problém, a zasloužil by si rozepsat. Kdysi jsem hledal, a nenašel jsem nic, co by bylo snadno dostupné, spolehlivé, a přitom levné a použitelné v běžných podmínkách. Pokud mi to vyjde, rád se podívám, případně si přinesu nějaké náčiní. A přitom si dovedu představit hned několik cest, jak na to jít: K Au i Ag existují kovy s podobnou hustotou, které se dají použít na falsa.
Zlato
Zde je výběr levných dostatečně hustých padělatelských kovů malý. V podstatě jen wolfram a uran.
Uran vypadává ze hry, neboť je tvrdě kontrolovaný, a lze jej snadno zachytit G-M počítačem.
Wolfram je naproti tomu levný a dostupný. Má však některé významně odlišné fyzikální vlastnosti: vede zvuk 2× rychleji, teplota jeho tavení je vyšší, než teplota varu zlata, nelze tedy vyrobit slitinu se zlatem, pouze spéci metodami práškové metalulgie. Zlato je slabě diamagnetické, wolfram paramagnetický (na detekci této vlastnosti stačí silný magnet a váha s s mincí na vhodné distanční podložce nebo mistička s vodou, na níž mince plave na kousku polystyrenu – magnet bude zlato odpuzovat, zatímco wolfram přitahovat).
Stříbro
Stříbro je lehčí, a tak existuje více možných kovů a směsí použitelných k jeho padělání. Nejoblíbenější je molybden, který je prakticky stejně těžký, a přitom snadno dostupný a levný. Pokud se však použije prášková metalulgie, do směsi s wolframem lze přidat prakticky cokoliv, a dodržet přitom hustotu.
Ovšem stříbro má několik unikátních vlastností:
– Je nejlepším vodičem. Lze tedy sestrojit měřidlo odporu. (Nebude to ale úplně jednoduché, vzhledem k tomu, že jde o mikroohmy.)
– Je po rtuti a bismutu třetím nejlepším kovovým diamagnetikem. Lze tedy sestrojit kontrolní magnetický levitátor. (Problémem je, že je nutná chyba měření max. 30%, aby bylo možné odlišit olovo.)
Martin Kopacek: děkuji 🙂
pro začátečníka se ještě přimlouvám nepatrně rozšířit kapitolu o ceně (fajn, je různá podle likvidity.pro začátečníka asi postačující mantra, které se držet a nedělat si hlavu s dalšími třešničkami na dortě typu „ira acceptable“, ty budou v manuálu pro mírně pokročilé… když se podívám na silverum, můžu si například aktuálně vybrat ze tří uncových mincí, každá jiná cena – tedy asi podle likvidity, to si určuje prodejce sám, nebo se v téhle problematice dá zorientovat někde na internetu, je to tam někde na „zlatém tácu“ nebo nezbývá, než se hrabat v datech?
element:
Ano, na zlatém tácu (tedy na webu) už jsme to probírali: https://www.silverum.cz/news/investicni-stribrne-mince-v-cem-je-rozdil-a-434.html
nebo https://www.silverum.cz/news/investicni-stribro-stribrny-slitek-sunshine-mint-10-unci-a-447.html
Stačí, když si v sekci Analýzy a komentáře zadáte hledání slova Likvidita…
Prodejce se musí držet spotu, dostupnosti,likvidity, prémia výrobce atd.
Nebo holt bude nabízet vždy to nejlevnější, ale na ostatní kritéria se vykašle – ke škodě kupujícího.
Ale udělejte si obrázek sám, koukněte na ražební objemy mincí u mincoven a rafinérů a hned uvidíte, co je a co není likvidní.
—
Standa: Popsal jste velmi dobře trendy ve falšování. Laická představa, že falzum rovná se olovo plus plátek kovu, je už dávno pasé. Je to tak, jak píšete, falza jsou velmi sofistikovaná. Přijďte v úterý a uvidíte sám, jestli k zjištění falza dnes ne/stačí krejčovský metr, decimálka a dubový stůl 🙂
Já ze své devítileté praxe investora do drahých kovů a šestileté praxe obchodníka s drahými kovy tvrdím, že laik bez výbavy dnes dobře udělané falzum nemá šanci poznat. V úterý uvidíme, jak vypadá praxe 🙂
—
František Sousedík a další maily: Díky, vším se budeme zabývat.
Kolda: Nečtete pozorně – váhy, pane kolego. A kdo to v Crossu znáte, tak to bude u zdroje proudu, čili u stolků pro počítače.
All: Můj xicht poznáte, viz odkaz http://www.martinkopacek.cz. Myslím, že moc lidí mít před sebou váhu a šupleru nebude, respektive jsem se s tím ještě v této kavárně nikdy nesetkal.
—
Napsal bych, že pana Altmana poznáte podle dubového stolu na zádech. Ale pan Altman v této diskuzi najednou oněměl. Poslal jsem mu mail, aby nám přišel správně cinknout mincí o stůl, ale dosud nemám odpověď. Asi pan Altman shání ten správný kalibrovaný dubový stůl … 🙂
Pane Altmane, přijdete nám také předvést, jak se poznají padělky, nebo ne? Kdyžtak se Barry nabídl, že Vám opatří dubový stůl v Brně, nemám problém tam také dojet 😀
A něco k ebooku:
líbilo by se mi doplnit kupní sílu zlata a stříbra v době dávno minulé, v době plus mínus 18.-19.st. a v současnosti. inspirovalo mne k tomu přečtení odstavečku o stříbru – Hřivna (řecky talanton) byla tehdejší míra stříbra, která odpovídala asi 36kg tohoto kovu. Jedna hřivna stříbra měla v tehdejší době cenu asi 9000římských denárů, přičemž jeden denár, to byla denní mzda průměrného dělníka. Devět tisíc denárů by si tehdy člověk vydělal zhruba za 25 let práce, což při dnešní průměrné mzdě odpovídá necelým sedmi miliónům korun (článek je staršího data, takže dnes je průměrná mzda trochu jinde, ale ne zásadně).
Podobné srovnání je myslím popsáno v knize Svoboda jménem zlato a něco je i v knize Investujte do zlata a stříbra od RK.
zajímavé, i když s ohledem na množství textu nad možnosti ebooky je i toto: V době Diokleciána (301 n.l.) byla stanovena fixní cena 50 000 denárů za libru zlata. O deset let později to bylo 120 000. V roce 324 to bylo 300 000 a v roce 337 byla libra zlata za 20 000 000 denárů. Šlo o důsledek ředění mincí mědí – taky si mysleli že když bude více peněz v ekonomice, bude společnost bohatší :). historikové, kteří zkoumali ceny v římské říši, došli k závěru, že kupní síla ryzího zlata zůstala od prvního až do čtvrtého století poměrně stabilní. Jinými slovy zlato si zachovalo svou stabilní hodnotu.
Libri: Díky za návrhy, ale jak správně píšete, musíme se držet rozsahu stravitelného manuálu pro začínající investory. Ale nápad z víkendové redakce je, že další rozsah bychom zveřejnili na našem webu, kam by ebook odkazoval.
Samozřejmě tak, aby to nejdůležitější zůstalo v ebooku, když si ho bude někdo chtít vytisknout.
—
All: Díky za všechny rady a tipy, zpracováváme, tři nejlepší dostanou podle dohody 1oz JM slitek.
—
Zítřejší testování kovu: Pan Altman mi napsal, že patrně nedorazí, má moc práce. Škoda.
Info první: Díky za náměty a nápady, stále na tom pracujeme. Autoři, kteří dostanou odměnu, už se rýsují 🙂
Info druhé: Stačí na odhalení padělku váha, šuplera (nebo magnet)? Tady máte výsledek : https://www.youtube.com/watch?v=g92HdztQrwA&feature=youtu.be
Dobry den, ked uz sa pytate, tak skusim 🙂
– Ked to ma byt e-book, tak preco nie v e-book formate (ePUB, MOBI)?
– Chyba obsah – otazky (na zaciatku, alebo na konci).
– Zla citatelnost, zlepsit formatovanie najma otazok a odpovedi (napr. otazka zanika pri zvyraznenom texte).
– Otazky bez priamej odpovede, ako napr. na str. 8 (nie je uvedene, ci staci, alebo nestaci, alebo okrem selskeho rozumu je potrebne aj nieco ine).
Inak obsahom sa mi to paci a naozaj to bohato pokryva otazky, ktore som mal na zaciatku, ked som sa zacal o investicne zlato / striebro zaujimat (najdenie odpovedi bolo zbytocne narocne – kade tade po webe).
Blahozelam ku knizke 🙂
greenhorn: Díky za první postřehy a připomínky.
Moc pěkný e-book, zkusil bych udělat nějaký seznam otázek.
Byly smazany prispevky, ktere nesouvisely s tematem a porusovaly pravidla diskuze (otevrene deklarujeme, ze provoz tohoto serveru je financovan obchodnikem s drahymi kovy, odkazy na konkurencni spolecnosti nejsou dovoleny).
Dobre minena rada pro autora smazaného příspěvku:
Mame pro vas novinku. Drahe kovy se obchoduji v TROJSKYCH uncich, takze vase vypocty s 1kg stribra nejsou spravne (1kg = 32.15tr.oz. = 35.27oz). Dale existuje vec ktere se rika premium, a to se u 1kg cihly a maleho 1oz slitku v principu lisi (bez ohledu na rozdilna premia mezi rafinery). Porovnavate tedy cenu u nesrovnatelnych produktu.
Vidím, že admin zasáhl rychleji, než jsem se dostal ke kompu já 🙂
Přátelé, prosím, požádali jsme o nápady, návrhy a postřehy k ebooku, k jeho obsahu.
Čili k těm otázkám, které se knihou snažíme zodpovědět začínajícím investorům.
Jsou tu inteligentní lidé, kteří o kovech vědí hodně. A o jejich názory velmi stojíme.
—
Nestojíme o to, aby se tu zase vyrojili „profíci“, kteří zase začnou nahánět ke konkurenci. Je smutné, že to tu musíme psát tak polopatě.
Takže pro „profíky“ – požádali jsme o nápady k tématům, ne o komentářový spam v žoldu konkurence.
—
Ještě jednou: ebook jsme vytvořili proto, aby si ho mohli hlavně začínající investoři stáhnout. Proč? Protože ebook odpovídá na nejčastější otázky. Lidé nemusí brousit po webu a hledat odpovědi. My nemusíme odpovídat každému zvlášť na tytéž dotazy…
Nepíše se tam o rizicích:
– znárodnění zlata
– zdanění nominálního zisku (v případě inflace kovy nominálně zdraží, reálně však ne, ale stát daní nominální zisk)
Co se týče rozhodování mezi Au a Ag: pokud by došlo k potížím zmiňovaným v ebooku a pokud by člověk dodržel doporučení na max. částku zainvestovanou do kovů, tak bude utíkat za hranice (začít někde jinde) s 200kg Ag na zádech. S tím se přes Šumavské slatě přechází jen velmi obtížně. A dále k Au vs Ag: Nevýhodou Ag tedy není jen menší likvidita, DPH a lehké dosažení obtížně transportovatelného objemu i hmotnosti. Výhodou i nevýhodou (podle toho jaký vývoj člověk očekává) je i průmyslové využití Ag. Pohledem tohoto průmyslového využití Ag poroste jen tehdy, když:
– Poroste ekonomika
– Pokrok nepřinese technologie, které nutnost použití Ag sníží
Ag tedy závisí na růstu ekonomiky (ale do kovů přeci investujeme, protože očekáváme spíše negativní vývoj) a na (ne)existenci průmyslových a technologických substitutů. Naopak pro zlato substitut neexistuje, protože zlato žádné využití nemá – resp. využití má jen jako měnový kov, měna, rezerva, čili substitutem může být jen USD či BTC, ale tomu investor do kovu moc nevěří.
Nemám rád „psychologickou manipulativnost Silvera“. Do Ag investují „profesionálové“. A „zkušený investor“ kupuje Eagle a Johnson Matthey s velkým prémiem. Jinými slovy, kdo neinvestuje do Ag je amatér a pokud tak ještě ke všemu nečiní se Silverem, není „zkušený investor“, ale břídil. Podle mne takovéto formulace ty opravdu zkušené a sebevědomé jen odradí.
RADA: Poukazujte raději na své reálné a něčím podložené přednosti (tradice, velikost, služby, …).
Nevím, zda je vhodné v ebooku uvádět, že se kvalitní odborník pozná podle toho, že publikuje odborné články. Zaprvé takové články od obchodníka jsou spíše jeho marketingovým nástrojem a za druhé prodejce aut si také nevybírám podle toho, zda přispívá do Světa motorů.
Pokud argumentujete průmyslovým využitím Ag (a já již výše napsal, že by se to nemělo přeceňovat, protože do kovů investujeme spíš proto, že se obáváme ekonomického kolapsu, nebo aspoň hluboké recese, nebo aspoň demografického poklesu), tedy pokud argumentujete jedinečnými vlastnostmi Ag (vodivost, antibekteriálnost, …), tak byste měli brát v úvahu to, že tyto vlastnosti má stříbro z Eaglu úplně stejně, jako stříbro z Maple Leafu či Filharmonika a dokonce i z kilové cihly z Argoru.
Platina a palladium – zde souhlasím a doporučuji pouze na burzovní/“papírové“ spekulace.
Opět kapitola o „cenovém podbízení“: Je jasné, že když by někdo na Aukru nabízel zlatou minci za (či dokonce pod) spot, že to je podezřelé. Ale pokud touto kapitolou míříte na konkurenční prodejce, kteří mají o procento nižší cenu, nezní to moc upřímně. Zní to „OK, máme ceny mírně nad průměrem, ale kdo je má nižší, může být podvodník“. To opravdu nepůsobí moc seriózně, zvlášť když lidi vědí, že tyto firmy jsou na trhu často již mnoho let, mají kamenné prodejny, atd…
RADA: Spíše upozorněte klienty, že tito levnější prodejci mohou této nižší ceny dosahovat tím, že neprodávají nové zboží přímo z mincovny, ale „použité“ zboží z výkupu. Samozřejmě pokud někdo vykupuje mince za spot či mírně pod, tak ho vyjdou citelně levněji, než z mincovny a může je pak také levněji prodávat. Na to by někteří kupující mohli slyšet. A můžete jim doporučit, ať se podívají na ročník mince. Pokud jim dnes někdo prodá minci ročníku 2013 či starší, velmi pravděpodobně to nebude proto, že to byl takový ležák, ale proto, že mince je z výkupu.
Někomu to nevadí (pokud věří, že obchodník při výkupu důsledně kontroluje pravost), ale někomu to vadit může a vy na to můžete poukázat.
Tedy samozřejmě jen v případě, že nepostupujete úplně stejně. Tedy kdybych si u vás objednal např. zlatý Eagle, bude to vždy mince nová z mincovny, nebo může také jít o výkup? A mohu si jako klient vybrat?
PS: Tuším, že na webu stále inzerujete nákup v Německu za 7% DPH, ale tato sazba na Ag tam již skoro rok neplatí a většina obchodníků používá „rozdílové danění“.
proč by někomu měla vadit mince z roku 2010 nebo 2012, pokud je v perfektním stavu, tak v čem je problém? jenom pro ten pocit, že mám vyraženou minci z „čerstvého“ zlata, je ta mince lepší?:-)))
To ne. Jak říkám, NĚKTEŘÍ to preferují – asi jako záruku pravosti. Pokud mám minci rovnou z mincovny, je riziko asi menší, než když prošla X rukama. Pokud víte, že je z výkupu (což když je starší, tak je skoro jistě), tak musíte věřit prodejci, že ji pečlivě zkontroloval (a sám si musíte dát práci ji pořádně prohlédnout – ale dělejte to s celým masterboxem!). A nebo i jinak: pokud prodejce na webu neuvádí, jaký ročník to je a zda je nová či z výkupu, je to trochu nefér, je to neúplné informování spotřebitele.
Prodejce má na minci z výkupu (pokud ji prodává za stejnou cenu jako novou) vyšší marži, protože ji vykoupil pravděpodobně za cenu nižší, než za jakou by koupil novou v mincovně.
Tedy reálně vám prodává zboží nižší hodnoty/ceny, než kdyby šlo o novou minci. A i vaše „náklady“ (časové) jsou vyšší: když mi výrobce prodává aktuální ročník, nebudu minci pod lupou tak dlouho zkoumat, jako když mi prodává X let starou. A v případě Ag to znamená otevřít a vysypat každou tubu a lupou zkontrolovat, zda ani vespod tuby nejsou mince např. poškrábané či neodborně vyleštěné.
Nedávno mi v Německu jeden renomovaný prodejce nabízel Krugerrand z roku 2003! Díky vysokému obsahu mědi byl docela zoxidovaný + u takto staré mince, která prošla bůh ví kolika rukama, bych ji musel docela pečlivě zkoumat. Tak jsem to raději vyřešil novým ryzím výročním Klokanem.
Skoro mi přijde, že nejférovější by bylo, kdyby výrobci uváděli dvojí ceny – za novou minci a za minci z výkupu. V Německu to tak již někteří dělají: u několika nejběžnějších investičních mincí uvádějí cenu za „aktuální ročník“ a o něco nižší cenu za „libovolný ročník“ či „ročník dle výběru prodejce“, což je eufemismus pro výkup.
Když ceny letěly nahoru a každý propadal nákupní horečce, tak to problém nebyl. Nyní ale „slabé ruce“ prodávají a tam u mnoha prodejců tvoří mince z výkupu podstatnou část sortimentu, často ani nemají nic jiného. Pokud tomu někdo přikládá význam (což je věc osobní volby), měl by si toho být vědom. A také toho, že v Německu najde obchodníka, který mu za zboží z výkupu je ochoten dát slevu, kdežto v CZ bych řekl, že málokterý obchodník o tom se zákazníkem vůbec bude ochotný diskutovat.
Možná, že klientelu Silvera tvoří investoři, kteří se módou a poklesem cen nenechají tak zvyklat a proto většina ejich zboží je třeba nová. Ale u obchodníků zaměřených na „běžné lidi“ tvoří zboží z výkupu vysoké procento.
Jan Altman:
Omyl, část ceny stříbra lze v Německu stále danit 7%. na webu Silvera je věta:“ Ten umožňuje částečné zdanění sazbou pouze 7%.“
Ta je správně.
To ano, ale je to trochu neúplná informace, když se tam neříká jaká část to je a jak se daní či nedaní ten zbytek 🙂
ale copak copak… holandani nedrzi basu 🙂
https://www.novinky.cz/ekonomika/354384-nizozemsko-tajne-prevezlo-z-usa-120-tun-zlata.html
Mal by som nejaké postrehy
1.Ten citát od Allana Greenspana (str.6) by som možno nahradil nejakým citátom o zlate od niekoho iného, lebo on nie je zarytým zástancom investovania do drahých kovov. Jeho presvedčenia a vyjadrenia počas šéfovania vo FEDe boli úplne iné než vyjadruje citát .
2.Možno by som doplnil čo sa týka znehodnocovania peňazí (str.9) nejaké konkrétne čísla….ako euro, alebo česká koruna stratili kúpnu silu od svojho vzniku.
3. Koľko úspor je vhodné vložiť do drahých kovov? (str.10) Nie viac ako dokáže uniesť dospelý človek .
Inak je to ok…pre začínajúceho investora podstatné informácie
Dobrý den,
hm už spíše noc. Dostal jsem se k tomu až dnes večer, pár postřehů mám. Obsahově jsou zde pro začínajícího investora podle mého názoru a zkušeností shrnuty téměř všechny zásadní informace. Možná bych doplnil nějaké konkrétní hodnoty k inflaci u nás, možná bych trošku zdůraznil likviditu zlato verzus stříbro (1 Oz ve zlatě v případě krachu peněz jako takových asi nebude zrovna likvidní), pár věcí mám ještě na papíře, ale musím si to trochu přebrat.
Jen na okraj – trochu mě zaráží, že hodně autorů předpokládá v případě problémů přesun za hranice, to bych tedy z hlediska této publikace moc neřešil!
Ale já největší problém nevidím v obsahu, ale paradoxně ve formě, jakou je to napsáno. Strašně nerad bych se dotknul autora (či autorů), ale některé části na mě působily poněkud chaoticky ( možná lépe řečeno nesystematicky), takže jsem se „vracel zpět“, abych si dal věci do souvislostí. Mylím, že pro člověka, který o tom ví jen málo, by to mohlo být trošku „polopatičtější“. Informace zásadního rázu pro vážného zájemce zde pohromadě jsou, a bylo by škoda NEZÍSKAT potenciálního zákazníka jen kvůli někdy ne zcela šťastným formulacím.
Dovolil jsem si u prvních několika stran do textu poněkud zasáhnout, ale podle mého nemá význam prezentovat to na tomto foru. Kam bych prosím mohl svůj upravený text poslat k nahlédnutí? Nikomu to samozřejmě nenutím, ale třeba by to zaujalo…
Barry: Budeme rádi, pošlete na info(at)silverum.cz Díky za pomoc.
J.Altman. Za příspěvky k tématu díky, za OT nikoliv.
Cipínek: OT, ale odpovím: Až Vám přijde mince z výběru „bez rozlišení ročníku“, pochopíte. Odpověděl Vám přesně J.A.
—
Všem, kteří se drží tématu: Už je tu spousta velmi přínosných postřehů, jménem autorů vám děkuji za odpovědi. Jsem rád, že – až na tradiční výjimky – nečiní většině čtenářů tohoto webu problém pochopit důvody a smysl dotazu a držet se tématu. A moc děkujeme za skvělý feedback, který publikaci nepochybně vylepší.
—
Redakce publikace se sejde o víkendu, takže moc prosím, nápady a připomínky sem napište ideálně do pátku, abychom to stihli pro kolegy sumarizovat a předat k zpracování.
—
MK
ale no tak, pokud bych kupoval pár kusů jednouncových zlatých mincí, tak snad není problém si to přeměřit a převážit, pokud bych kupoval desítky kilogramů stříbra, tak si koupím kilovky ať už mince nebo cihly, to opravdu někdo kupuje stříbrnné jednouncové mince po stovkách nebo rovnou tisících kusech, nebo abych to ještě přehnal, tak někdo kupuje rovnou tyto počty ve zlatě?:-)))
Cipinek: Máte další bod za off topic, budiž.
Ale slušnost mi velí Vám odpovědět. Rozumím, že si třeba neumíte představit někoho, kdo kupuje stovky či tisíce mincí.
Já jsem tedy jeden nich. Za druhé: jako obchodník s drahými kovy Vám mohu sdělit malé tajemství: ano, v ČR je mnoho investorů, kteří si opravdu kupují tisíce stříbrných mincí. Jen u nás jsou jich desítky. U naší pobočky v DE si kupříkladu nelze koupit menší množství, než je 500 kusů mincí.
—
Snad Vám to stačí. To, že se holt něco třeba netýká Vás, neznamená, že se to netýká druhých. Mimochodem, stovky zlatých mincí se také u nás kupují 🙂
— A abyste měl o čem přemýšlet, když už tu offtopuju: Předám Vám, chcete-li 5 mincí. Bude v nich jedno falzum (bezva srandička z Číny). Jestli ji přeměřením a převážením najdete, jsou zbývající 4 mince Vaše.
Berete?
Tolik k Vašemu odvážnému tvrzení, že „snad není problém si to přeměřit a převážit“.
Chci Vás vidět, jak Vám to v praxi půjde 🙂
Jestli tedy máte zájem, písněte mi na martin.kopacek(at)silverum.cz, domluvíme termín a místo pro Váš testovací experiment. Zde jej pak zveřejníme, aby se na to mohli přijít podívat další zájemci 🙂
O.K., to je slovo chlapa, já to beru, napíšu na mail, mám čas ve čtvrtek a v pátek v poledne a odpoledne, asi u Vás v prodejně v Praze, určitě tam máte přesnou váhu, co váží s přesností na 0,01 to by mělo stačit a pořádnou šupleru a určitě bych mohl nahlédnout na standardizované rozměry mincí, předpokládám správně, že to budou stříbrnné mince a jedna z nich bude olověná:-))), mohl bych si to přeměřit a převážit a když bych fakt netušil, tak bych si mohl tipnout ne?:-)))
Ne.
Spíš budou zlaté a plněné wolframem. Rozměry a hmotnost bude sedět. S věrohodným paděláním stříbrných mincí se nikdo moc neobtěžuje, za ty peníze to nemá cenu. A ať by ty mince byly jakékoli, raději než váhu a šupleru bych je zkusil upustit na dubový stůl a pozorně bych poslouchal.
Výtečně!
Cipinek: Díky za mail, už Vám jde odpověď.
J.Altman: Jste srdečně zván na testování. Bohužel dubový stůl nemáme, vezměte svůj. Jsem zvědav, jak dopadne Vaše testování.
All: Testování mincí cipinkem (a možná i panem Altmanem ?)se tedy připravuje, až domluvíme termín, jste všichni zváni 🙂
—
Tím bych si dovolil už off topic ukončit a vrátit se zpět k tématu:
Díky za komentáře a nápady k ebooku.
Barry: Díky za mail, potřebné pošlu, skvělá práce.
EDIT:
Dorazily maily od čtenářů, kteří nechtějí přispívat sem do diskuze.
Zdůvodnění chápu:
Nechtějí psát pod tu off topic diskuzi,která tu vznikla. Někteří jsou naši zákazníci.
Některé zajímají určité kapitoly a chtějí širší info.
Atd. atd.
Takže samozřejmě můžete svoje návrhy zasílat i na uvedené maily : info(at)silverum.cz nebo martin.kopacek(at)silverum.cz
—
Je škoda, že tu ta off topic debata začala.
Bohužel tu musím reagovat na věci,které s tématem booku nesouvisejí.
J.Altman: SILVERUM prodává POUZE NOVÉ MINCE.
Snad poslední OT v tomto vlákně… díky předem…
Co se týče ověřování pravosti Au i Ag věřím, že většina čtenářů by uvítala extra článek na tohle téma – nemyslím tím popis toho cvrnkání stříbrňáků po dubovém stole. Dík!
Pane Kopáčku, díky za info. A vy od svých klientů u vás zakoupené mince zpět nevykupujete? Konkurence to většinou nabízí. A pokud vykupujete, co s nimi pak děláte, když je neprodáváte? 🙂
Další tip pro ebook: možnosti uskladnění fyzického kovu. Výhody a nevýhody jednotlivých možností. A co by zajímalo určitě významnou část investorů: nákup Ag a Au do majetku firmy, právní, účetní a daňové aspekty. A možná další věc, i když hypotetická: různá uvažovaná vládní opatření a jejich případný dopad na investory do fyzického kovu. Aneb pokud by byla schválena majetková přiznání, mám se jít udat, že mám kov? A pokud ano, neztrácí tím část svého smyslu (majetek, o kterém nikdo nemusí vědět a tudíž nejde zdanit, znárodnit, atd…)?
Začínající investory by možná také zajímaly přesné parametry vaší služby „Ag mince z Německa se 7% DPH“ – je možné pro plátce získat mince od vás již rovnou bez DPH (kvůli zlepšení cashflow)? Kolik procent DPH na té minci reálně je, když již skoro rok to 7% z celé ceny není?
Vertigo: myslím, že zrovna u stříbrňáku je ten zvuk dost charakteristický. U Au zdaleka tak ne.
Str. 3
3) možná je lepší rizikové situace zvládat, než se jim vyhýbat
možná lepší než tvrdit, že 90%, napsat „mnohým“
Str. 5
komfort bydlení (nemovitost) – bude sotva začátečník považovat za investici
předpokládám, že namísto „Umění je investicí“, bylo myšleno „Investice do umění je investicí“ Z názvu knihy M.M. začátečník zjistí, že jeden obchodník hovoří o investici a druhý především o bezpečnostní pojistce.
Já to vidím především, jako investici, velké krachy zase tak často nepřichází.
Myslím, že je vhodné nejen na str. 7 více zdůraznit či používat pojem měna.
Str. 11
zlato je osvobozeno od daně Z investičního hlediska se tedy
Str. 12
Proto se také o inv. …. jako o Str. 14
Co ovlivňuje cenu zlata a stříbra?
Str. 16
chybou orientovat se pouze na prodejní ceny
Str. 19
Investoři by se měli důkladně seznámit s důvody, proč
Str. 20
drahých kovů je proto vždy fyzické držení kovu
Doporučil bych začátečníkovi dobré rady: „Přestat být rychle začátečník.“, „Učit se, učit se, učit se.“, „Kriticky analyzovat.“
Začátečník možná nechce začít, protože neví, jak provést tu změnu % z 20 na 35 (Str. 10). Zda se při tom nedá něco vydělat?
Když si přečte knihu M.M. zjistí, že v Pamelině příběhu bylo původních $30 zhodnocováno v průměru každoročně o 12,85 % rovněž i investicí do zlata, a to i v letech obou válek a Velké hospodářské krize. Ve vaší knize je spíše od „investice“ zrazován.
J.Altman:
Zase off topic. Proč Vám tolik dělá problém pochopit,že zde chceme připomínky k OBSAHU ebooku?
Mám prosbu: Další OT mimo téma mi pište na můj mail, já se V8m budu rád věnovat. Díky za pochopení a respektování.
Tady se snažíme shromáždit poznámky k booku.
Takže v tomto vlákně naposledy pro Vás:
– držte se prosím tématu a komentujte věcně obsah. Díky, díky, díky.
– mince a slitky vykupujeme (ano, bod za OT je Váš), dodáváme rafinériím a malým discount obchodníkům, kteří ochodují s použitými mincemi. To, čeho si na nás zákazníci cení, je prodej nového a neoběhového zboží. Snad Vám to stačí.
– uskladnění kovu čtenáře nezajímá (4 dotazy)
– daně čtenáře nezajímají (5 dotazů)
– vládní opatření: Nemáme křišťálovou kouli a obávám se, že byste naše názory zase označil za manipulativní.
– konstrukce diferenční zdanění v DE nikoho nezajímá. Klienti jsou rádi, že nakoupí u nás s cca 7% DPH, čili že ušetří výrazně na ceně. Porovnávají na našem webu „žlutou“ cenu.
—
Pane Altmane, doufám, že už s OT zde skončíme, protože to strašně znepřehledňuje poznámky těch, kteří jdou k tématu. Přijde mi už trošku zbytečné Vám pořád dokola vysvětlovat, co je tématem vlákna.
Takže využijte prosím dotazů na můj mail (opakuji, že se Vám budu rád věnovat), anebo to proberem až přijdete ukázat, jak poznáte zlato a stříbro poslechem.
Jakub Hutak: klidně pošlete maiem, pokud nechcete psát sem.
ivanh: My to zase tak divoké nevidíme, když začne přituhovat, velká část investorů si kovy vyvede velmi rychle ven. Mluvím ze zkušenosti, hodně lidí si tyto otázky pokládá na začátku investování a konzultuje to s námi. A je překvapivé, jak realisticky a rozumně si investoři umí pojistit včasný transport kovu. Takže utíkání přes kopce v kulometné palbě s metrákem stříbra na zádech bych se nebál 🙂 Respektive nevidíme budoucnost tak černě, zatím 🙂 Nechceme sklouznout k vizím armageddonu, to by člověk musel spíš doporučit pušku nebo provaz na stromě 🙂 ALE rozhodně díky, chápeme i pesimistický názor na budoucí vývoj v EU a světě. A rozumný člověk se včas zamyslí, jak a kam si kov v případě potřeby dopraví, to máte naprostou pravdu. Díky za dobrou připomínku.
Vertigo: Máte samozřejmě pravdu. Ano, cinkání mincí o stůl jsou spíše romantické představy, než spolehlivá ověřovací metoda:) Metod je hodně, prezentovali jsme je například na letošních pražských veletrzích. My používáme sono v kombinaci s měrnou hustotou a vodivostí. Jen jsme tím nechtěli přeplňovat ebook, na testování přišlo 6 dotazů. Ale námět na článek to je, díky, určitě se časem objeví na našem webu. Samozřejmě to bude o testování REÁLNÉM, ne o hypotézách kosmické technologie 🙂
František Sousedík: Velmi dobré postřehy, díky. Je vidět, že se tématem rovněž zabýváte do hloubky. Opravdu upozorňujeme zákazníky na vhodnost budování pojistky – protože většina lidí si potřebuje nejprve vybudovat pojistku proti problémům měny, a teprve potom řešit zhodnocení/investice přebytků. Jestli mohu z vlastní zkušenosti: sám jsem první kovy kupoval jako pojistku (2005 a 2006), a ačkoliv obchoduji na burze (na svém účtu opce na ETF) a podílím se na provozu SILVERUM (obchodník s drahými kovy), pořád vnímám kovy hlavně jako pojistku. Investice je spekulativní, kvůli růstu. Ale většina našich klientů přichází proto, že chce nikoliv vydělat, ale zajistit se. Proto ZAČÁTEČNÍKY od chápání kovu jako investice opravdu odrazujeme, protože k investici to chce přece jen už znát daleko víc. Je to další level, kam samozřejmě opět většina klientů dospěje – zejména ti bohatší až bohatí. A nechceme – nepotřebujeme – za každou cenu prodávat, narozdíl od konkurence.
Každopádně moc díky za postřehy!
—
Všem, kteří jste poslali maily, děkuji tímto zde a samozřejmě já a kolegové z redakční skupiny ebooku vaše připomínky zpracováváme.
Díky za tipy a náměty!
o připomínky byli sice žádáni odborníci, já bych tady měla něco za začátečníka:
– víceméně je tam všechno důležité a je to přehledné
– ještě by mě zajímalo, jestli existuje nějaký praktický rozdíl mezi mincí a slitkem (číslování, evidence)
– a jak to třeba je s možností znárodnění státem
(a pokud se vám to nezdá podstatné přidat to do ebooku, může mi to někdo krátce vysvětlit? -děkuji)
Element: Nejen odborníci, samozřejmě jsme rádi za každý tip na doplnění a rozšíření, když je k věci. A Váš dotaz k věci je 🙂 Takže díky.
Rychle Vám odpovím na dotazy:
Rozdíl mezi slitkem a mincí lze stručně shrnout takto: Mince (s nominálem) je formálně platidlo, požívá ochrany jako měna. Čili padělat Eagle nebo Maple je postihováno emitenty jako zločin proti měně. Padělání slitku je podvod. Z hlediska likvidity: Na malou minci je snadné sehnat kupce, na velkou cihlu už tolik zájemců není. Mezi malými investory (do 5 mil Kč v kovu) vítězí mince na malé slitky do 10oz, u velkých jde zpravidla o kombinace s velkými cihlami. TO je naše zkušnost za 6 let obchodování s kovy. Prostá statistika. S číslování a evidencí si nelámejte hlavu. Číslo slitku se padělá stejně snadno, jako cokoliv jiného. Evidence – éééé, k listům ražebních čísel se zpravidla nemáte šanci dostat. To je kategorie sama pro sebe, jde spíše o blacklisty mezi obchodníky atd. Do toho nemá cenu zabřednout, jako investor neobchodník se s tím nepotkáte.
Nebojte se znárodnění. Poučte se z historie. Pokud nemáte kov v bankovním/komerčním sejfu, je vaše vlastnictví nedohledatelné. I když nakrásně přijde ouřada, že jste tehdy a tehdy koupil tolik a tolik kovu, odpovíte jednoduše: „Už jsem to rozprodal mně neznámým kupcům (burza, v hospodě u piva, na ulici ve stánku s jabky) bla bla bla.“
Víte, s tím znárodněním apod: On každý příčetný politik ví, že jakmile by takový zákon vydal, nikdy nic neziská. Až na pár zděšenců nikdo nic nevydá. Jen se ztíží možnost obchodování s kovy – kdo zažil minulý režim, ví, že držení zlatých mincí bylo omezeno. Přesto se s nimi živě obchodovalo nejen mezi numizmatiky. Stejně jako s ostatním zakázaným artiklem.
BTW: Všimněte si, jak se pořád opakují amnestie na zbraně. Proč asi? Protože se čeká, až přejdou dědictvím na dalšího držitele, který je prostě nechce. A tak je odevzdá. Takže: bez zbrojního průkazu je XY let zakázáno zbraně držet (a některé kategorie i se zbrojním průkazem), přesto mezi lidmi byly, jsou a budou. A stejně by to bylo v případě zákazu držení kovu.
To si každý politik dobře uvědomuje a chci vidět toho ňoumu, který by zkušenostech z 30let (USA) vydal zákon zakazující držení kovu. V tu chvíli by polovina kovu zmizela ze země, čtvrtina by naopak zmizela pod zem. Zbytek by pár zděšenců šlo třeba odevzdat 🙂
—
Tím prosím, aby se sem dál tato věc nepitvala. Otázky byly zodpovězeny. Toto vlákno je určeno pro další nápady, náměty a dotazy. Ti, kteří by chtěli téma znárodnění kovu rozvádět dál, udělejte si prosím tématický článek, Honza Dvořák vám jej tu rád publikuje – a třeba vyhraje Silver Eagla za nejlepší článek měsíce. Sem to ale prosím nedávejte.
—
Element, díky za dotazy.
K problematice rozpoznání falz, které se v tomto vlákně řešilo:
— V úterý 2.12. ve 14:00 v Cross café na Karlově náměstí (skleněná budova Atrium, na rohu Karlova náměstí a Resslovy ulice, u stanice metra) zkusí cipinek najít falzum mince změřením a zvážením vzorků. Jste všichni samozřejmě srdečně zváni, abyste mohli sledovat, zda lze prostým změřením a zvážením falzum najít či nikoliv.
Cipinek dostane k dispozici šupleru a váhy, samozřejmě můžete kdokoliv přinést Vaši šupleru a váhy pro porovnání měření.
—
J.Altman: Dubový stůl v Crossu nemají, takže pokud přijdete ukázat jak poznáte falzum cinknutím, musíte si potřebné náčiní (dubový stůl) donést. Vzorky mincí jsou připraveny i pro Vás.
Ale do háje, z Moravy je to poněkud z ruky! Dubový stůl bych zorganizoval, což o to..kdyby měl pan Altman s tím stolem potíže, navrhuji přesunou druhé kolo na Moravu! Koneckonců, bylo by to jaksi i demokratické, že :):)
Doufám, že budou nějaké podrobnější informace o akci, ideálně s obrazovým materiálem!
Barry,
nejdřív dík za komentář mailem, zpracujeme to.
F.Sousedík
taktéž díky za podněty
Cipinek potvrdil účast, šuplera a váha budou k dispozici.
J.Altman s dubovým stolem zatím účast nepotvrdil…
Takže Morava je ve hře 🙂
Rád napíšu report, snad budou účastníci souhlasit i s fotodokumentací.
Třeba se najdou další, kteří umí zjistit ryzost nebo odhalit falzum jinak, než těmi proklatě drahými a složitými přístroji, které používáme my obchodníci 😀
Vhodné je odkázat na doporučenou literaturu. Např.:
The Golden Constant
Svoboda jménem zlato
Den, kdy došly prachy
CRASH PROOF
Knihu M.M.
Vše od R.K.
No a samozřejmě úzce s tématem nesouvisející, ale duše potřebuje papat ať je téma jakékoliv. 🙂 : Slepičí polévka pro duši, Praha 1996
Martin Kopacek: Rozpoznání falz laickými metodami je zajímavý problém, a zasloužil by si rozepsat. Kdysi jsem hledal, a nenašel jsem nic, co by bylo snadno dostupné, spolehlivé, a přitom levné a použitelné v běžných podmínkách. Pokud mi to vyjde, rád se podívám, případně si přinesu nějaké náčiní. A přitom si dovedu představit hned několik cest, jak na to jít: K Au i Ag existují kovy s podobnou hustotou, které se dají použít na falsa.
Zlato
Zde je výběr levných dostatečně hustých padělatelských kovů malý. V podstatě jen wolfram a uran.
Uran vypadává ze hry, neboť je tvrdě kontrolovaný, a lze jej snadno zachytit G-M počítačem.
Wolfram je naproti tomu levný a dostupný. Má však některé významně odlišné fyzikální vlastnosti: vede zvuk 2× rychleji, teplota jeho tavení je vyšší, než teplota varu zlata, nelze tedy vyrobit slitinu se zlatem, pouze spéci metodami práškové metalulgie. Zlato je slabě diamagnetické, wolfram paramagnetický (na detekci této vlastnosti stačí silný magnet a váha s s mincí na vhodné distanční podložce nebo mistička s vodou, na níž mince plave na kousku polystyrenu – magnet bude zlato odpuzovat, zatímco wolfram přitahovat).
Stříbro
Stříbro je lehčí, a tak existuje více možných kovů a směsí použitelných k jeho padělání. Nejoblíbenější je molybden, který je prakticky stejně těžký, a přitom snadno dostupný a levný. Pokud se však použije prášková metalulgie, do směsi s wolframem lze přidat prakticky cokoliv, a dodržet přitom hustotu.
Ovšem stříbro má několik unikátních vlastností:
– Je nejlepším vodičem. Lze tedy sestrojit měřidlo odporu. (Nebude to ale úplně jednoduché, vzhledem k tomu, že jde o mikroohmy.)
– Je po rtuti a bismutu třetím nejlepším kovovým diamagnetikem. Lze tedy sestrojit kontrolní magnetický levitátor. (Problémem je, že je nutná chyba měření max. 30%, aby bylo možné odlišit olovo.)
Martin Kopacek: děkuji 🙂
pro začátečníka se ještě přimlouvám nepatrně rozšířit kapitolu o ceně (fajn, je různá podle likvidity.pro začátečníka asi postačující mantra, které se držet a nedělat si hlavu s dalšími třešničkami na dortě typu „ira acceptable“, ty budou v manuálu pro mírně pokročilé… když se podívám na silverum, můžu si například aktuálně vybrat ze tří uncových mincí, každá jiná cena – tedy asi podle likvidity, to si určuje prodejce sám, nebo se v téhle problematice dá zorientovat někde na internetu, je to tam někde na „zlatém tácu“ nebo nezbývá, než se hrabat v datech?
element:
Ano, na zlatém tácu (tedy na webu) už jsme to probírali:
https://www.silverum.cz/news/investicni-stribrne-mince-v-cem-je-rozdil-a-434.html
nebo
https://www.silverum.cz/news/investicni-stribro-stribrny-slitek-sunshine-mint-10-unci-a-447.html
Stačí, když si v sekci Analýzy a komentáře zadáte hledání slova Likvidita…
Prodejce se musí držet spotu, dostupnosti,likvidity, prémia výrobce atd.
Nebo holt bude nabízet vždy to nejlevnější, ale na ostatní kritéria se vykašle – ke škodě kupujícího.
Ale udělejte si obrázek sám, koukněte na ražební objemy mincí u mincoven a rafinérů a hned uvidíte, co je a co není likvidní.
—
Standa: Popsal jste velmi dobře trendy ve falšování. Laická představa, že falzum rovná se olovo plus plátek kovu, je už dávno pasé. Je to tak, jak píšete, falza jsou velmi sofistikovaná. Přijďte v úterý a uvidíte sám, jestli k zjištění falza dnes ne/stačí krejčovský metr, decimálka a dubový stůl 🙂
Já ze své devítileté praxe investora do drahých kovů a šestileté praxe obchodníka s drahými kovy tvrdím, že laik bez výbavy dnes dobře udělané falzum nemá šanci poznat. V úterý uvidíme, jak vypadá praxe 🙂
—
František Sousedík a další maily: Díky, vším se budeme zabývat.
Tak tohle mě hodně baví a na úterý jsem si zařídil výlet do Prahy. Těším se na shledání 🙂
Jaké bude poznávací znamení v kavárně? Šuplera proklatě nízko u pasu? Nebo v klopě?
Kolda: Nečtete pozorně – váhy, pane kolego. A kdo to v Crossu znáte, tak to bude u zdroje proudu, čili u stolků pro počítače.
All: Můj xicht poznáte, viz odkaz http://www.martinkopacek.cz. Myslím, že moc lidí mít před sebou váhu a šupleru nebude, respektive jsem se s tím ještě v této kavárně nikdy nesetkal.
—
Napsal bych, že pana Altmana poznáte podle dubového stolu na zádech. Ale pan Altman v této diskuzi najednou oněměl. Poslal jsem mu mail, aby nám přišel správně cinknout mincí o stůl, ale dosud nemám odpověď. Asi pan Altman shání ten správný kalibrovaný dubový stůl … 🙂
Pane Altmane, přijdete nám také předvést, jak se poznají padělky, nebo ne? Kdyžtak se Barry nabídl, že Vám opatří dubový stůl v Brně, nemám problém tam také dojet 😀
A něco k ebooku:
líbilo by se mi doplnit kupní sílu zlata a stříbra v době dávno minulé, v době plus mínus 18.-19.st. a v současnosti. inspirovalo mne k tomu přečtení odstavečku o stříbru – Hřivna (řecky talanton) byla tehdejší míra stříbra, která odpovídala asi 36kg tohoto kovu. Jedna hřivna stříbra měla v tehdejší době cenu asi 9000římských denárů, přičemž jeden denár, to byla denní mzda průměrného dělníka. Devět tisíc denárů by si tehdy člověk vydělal zhruba za 25 let práce, což při dnešní průměrné mzdě odpovídá necelým sedmi miliónům korun (článek je staršího data, takže dnes je průměrná mzda trochu jinde, ale ne zásadně).
Podobné srovnání je myslím popsáno v knize Svoboda jménem zlato a něco je i v knize Investujte do zlata a stříbra od RK.
zajímavé, i když s ohledem na množství textu nad možnosti ebooky je i toto: V době Diokleciána (301 n.l.) byla stanovena fixní cena 50 000 denárů za libru zlata. O deset let později to bylo 120 000. V roce 324 to bylo 300 000 a v roce 337 byla libra zlata za 20 000 000 denárů. Šlo o důsledek ředění mincí mědí – taky si mysleli že když bude více peněz v ekonomice, bude společnost bohatší :). historikové, kteří zkoumali ceny v římské říši, došli k závěru, že kupní síla ryzího zlata zůstala od prvního až do čtvrtého století poměrně stabilní. Jinými slovy zlato si zachovalo svou stabilní hodnotu.
Libri: Díky za návrhy, ale jak správně píšete, musíme se držet rozsahu stravitelného manuálu pro začínající investory. Ale nápad z víkendové redakce je, že další rozsah bychom zveřejnili na našem webu, kam by ebook odkazoval.
Samozřejmě tak, aby to nejdůležitější zůstalo v ebooku, když si ho bude někdo chtít vytisknout.
—
All: Díky za všechny rady a tipy, zpracováváme, tři nejlepší dostanou podle dohody 1oz JM slitek.
—
Zítřejší testování kovu: Pan Altman mi napsal, že patrně nedorazí, má moc práce. Škoda.
Dobrý den,
podle mne velmi zdařilé akorát bych tam připsal pojmy. Třeba likvidita …
IRA ACCEPTABLE …
atd.
Bude nějaké info z counterfeit meetingu?
Taky jsem docela zvědav… 😀
Info první: Díky za náměty a nápady, stále na tom pracujeme. Autoři, kteří dostanou odměnu, už se rýsují 🙂
Info druhé: Stačí na odhalení padělku váha, šuplera (nebo magnet)? Tady máte výsledek : https://www.youtube.com/watch?v=g92HdztQrwA&feature=youtu.be
Díky za dokument.
.
Pokud budete na nějaké akci předvádět rozsáhlejší demonstraci odhalování padělků, tak dejte tady předem vědět.
Zdravím,
taky díky za info. škoda, že jsem se do Prahy nedostal..
Ale třeba pan Altman ještě „opráší“ ten dubový stůl…:D