Milan Brejcha: Největší loupežník, stát!

 

Toto je již čtvrtý lednový soutěžní článek

 

Odborné ekonomické instituce každý rok vypočítávají tzv. „den daňových prázdnin“. Pro méně zasvěcené, má to být datum, kdy již pracující člověk nevydělává na stát a veškeré peníze, které od tohoto dne tvrdě vydře patří již výlučně jemu (předtím si je bral všechny stát).

Toto datum je v posledních letech stanovováno na druhou polovinu června, takže zaměstnanci si mohou více jak půl roku užívat svých peněz. Protože už delší čas se u mne vyskytují určité pochybnosti, rozhodl jsem se na tuto záležitost podívat trochu zblízka.

Jsem zcela sériový zaměstnanec s průměrnou mzdou 25 000,- Kč (hrubého), bydlím v podnájmu, do práce dojíždím autem, kouřím jednu krabičku cigaret denně, občas si zajdu na pivo a neušetřím ani korunu, no řekněte každá ženská po mně musí okamžitě máknout (možná po autě).

 

Dost legrace a pojďme si udělat krátkou exkurzi, kdy a kde mi stát nemilosrdně tahá peníze z kapsy.

První peníze, které vám stát sebere, jsou ty, které nevidíte a ani možná o nich nevíte.

 

Z mé hrubé výplaty 25 000,- Kč musí můj zaměstnavatel odevzdat:

 

Dávky sociálního zabezpečení ( 25 % )  –  6 250,-

Zdravotní pojištění (  9 % )                   –  2 250,-

Celkem                                                –  8 500,-

 

Já na své výplatní pásce uvidím tři minusové položky:

 

Dávky sociálního zabezpečení ( 6,5 %)  –  1 625,-

Zdravotní pojištění ( 4,5 %)                   –  1 125,-

Daň ze mzdy                                       –  2 955,-

Celkem                                               –  5 705,-

 

Jak je zřejmé stát si již vybral svůj obolus ve výši 14 205,- Kč, aniž bych já své peníze vůbec uzřel. Ale nepropadejme panice, stále mi ještě zbývá po odečtení daní (5 705,- ) mých „čistých„  19 295,- Kč, na které mi již snad nikdo nesáhne. To je ovšem tragický omyl, stát číhá se svojí nataženou a hladovou tlapkou doslova za každým rohem.

Při každém vašem nákupu si vybere Finanční úřad svou daň ve formě DPH a ta správná legrace začíná při výběru spotřebních daní za benzín, naftu, alkohol nebo tabákové výrobky.

Jen tak pro přehled jsem si udělal svůj malý rodinný rozpočet, abych zjistil o kolik mne stát ještě připraví. Ve sloupečku s procenty jsou DPH a spotřební daň, kterou stát vybere.

 

Nájem             –   5 000,-    (  0  )          –

Potraviny        –   5 000,-    ( 15 % )     750,-

Energie           –   2 000,-    ( 21 % )     420,-

Benzín            –   2 000,-    ( 55 %  )  1 100,-

Cigarety          –   2 100,-    ( 85 %  )  1 785,-

Pivo                 –  2 000,-     (  23 %  )    460,-

Ostatní            –  1 195,-     (  21 %  )    250,-

Celkem           –  19 295,-                   4 765,-

 

Stát již touhle dobou ukořistil 18 970,- Kč (14 205  +  4 765), ale ještě stále nemá plné břicho, na dalších příplatcích a poplatcích ( dálničních, nemocničních, parkovacích, ze psů, atd. ) vás  obere o další vcelku slušné peníze.

Při povrchním pohledu se zdá, že mám se státem vyrovnané skóre  19 295 : 18 970, ale pravda je trochu krutější. Od svých 19 295,- Kč jsem totiž zapomněl odečíst 4 765,- Kč, které mi stát stihl uloupit během mých nákupů a o vítězi této nerovné soutěže je rázem rozhodnuto !!!

 

Na další věc, na kterou je třeba se podrobněji podívat, jsou dávky sociálního zabezpečení.

Stát vybere při výši vaší hrubé mzdy 25 000,- Kč celkovou sumu 7 875,- Kč ( 31,5 %) měsíčně, která by měla být použita především na vaše zajištění v důchodovém věku.

Předpokládejme modelovou situaci – je vám 25 let, do důchodu jdete v 65 letech, zemřete v 75 letech ( průměrná mužská úmrtnost) a vaše mzda bude po celou dobu dorovnávána s inflací.

 

Za celou dobu 40 let  po které jste přispíval do sociální pokladny, stát od vás vybral neuvěřitelnou sumu  3 780 000,- Kč (v dnešních cenách), takže se můžete spokojeně těšit na zasloužený důchod. Ale situace není zase tak růžová jak se zdá, protože měsíčně budete od sociální pojišťovny (státu) dostávat důchod ve výši cca 10 500,- Kč ( 42 % z průměrné mzdy ).

A teď si tuto sumu, pokud možno v sedě, vynásobte sto dvaceti měsíci, které vám ještě zbývají do mnou naplánované smrti. Pokud jste schopen ještě dále číst tak jste jistě došel k částce 1 260 000,- Kč a pouhým srovnáním s nahoře uvedenou sumou zjistíte, že se nám někde ztratilo 2 500 000,- Kč. Jinými slovy, od sociálního systému (lépe parazitického) dostanete pouhou třetinu peněz, které jste do něj vložil. Vítěz je opět jasný !!!