Milan Brejcha: Švýcarsko – poslední demokracie???

Je tu další článek od našich čtenářů

Švýcarsko je sice malá země, ale má jednu z nejkonkurenceschopnějších ekonomik na světě a po dlouhou dobu již funguje i jako bezpečný přístav v těžkých dobách, ať již hospodářských nebo válečných. Můžeme i bez výčitek svědomí prohlásit, že je to zřejmě  poslední  stát, kde ještě nějakým způsobem funguje demokracie. Stejně jako dříve byli  Němci hrdí na svou marku, tak i Švýcaři si neústupně stojí za svým frankem a Švýcarská centrální banka (SNB) to nemá při svých rozhodováních vůbec jednoduché, protože Švýcaři  jsou ochotni ke každému jen trochu závažnému problému uspořádat všelidové referendum (viz zlaté rezervy SNB – Švýcarská centrální banka).

V září 2011 přikročila SNB ke zcela standardnímu kroku na ochranu své posilující měny a pomocí intervencí na devizovém trhu se rozhodla držet frank na hodnotě 1,2 CHF/EUR, což samozřejmě byla vítaná pomoc pro exportéry a částečně i pro ekonomiku. Popišme si v reálu, jak takováto intervence na oslabení jakékoliv měny vypadá. V nějaké kanceláři příslušné centrální banky sedí pověřený úředník (dealer) a bedlivě sleduje monitor svého počítače, který je napojen na FOREX (devizová burza). Pokud klesne hodnota příslušného indexu, v našem případě 1,2 CHF/EUR, pod určenou hodnotu, přisune si klávesnici a natiskne na ní prodejní příkaz na prodej CHF v množství, jaké v tomto okamžiku uzná za vhodné a vyčkává, zda-li  má v této činnosti pokračovat nebo zákrok byl úspěšný. Možná vás zarazil slovní obrat „ za vhodné „ , protože přece musí někde existovat nějaká hranice, kterou už nemůže překročit, jelikož nelze mít k dispozici nekonečné množství peněžních prostředků. Ano, existuje v podstatě jediné omezení těchto prodejních příkazů, a to je množství nakupujících a jejich ochota akceptovat vaši měnu, jinak má každá centrální banka možnost tisknout svoji měnu neomezeně.

Během této shora popsané operace přiteklo do SNB neuvěřitelných téměř 200 mld. EUR (za 3 roky a 4 měsíce), které byly vytvořeny pouze a jenom stisknutím několika kláves. Za posledních sedm let vzrostly devizové zásoby SNB o 430mld. CHF na dnešních 476 mld. CHF.

Ve čtvrtek 15.1.2015 zaskočila Švýcarská centrální banka (SNB) celý finanční svět svým překvapivým rozhodnutím ukončit svou politiku udržování nízkého kurzu franku. Mnoha makléřským společnostem (ale i korporacím a bankám) se v ten moment na chvíli zastavilo srdce, některým navždy. Švýcarský frank během několika minut posílil o nevídaných 40 %, čímž spustil tak zvané   „stop loss„ (zastavení ztrát – po dosažení zadané hodnoty se automaticky spouštějí prodejní příkazy). Tím nastalo ohromné přehlcení burzy prodejními příkazy, které ovšem postrádaly potřebnou protistranu na vypořádání.

Forex broker Global Brokers NZ Ltd, který se v podstatě mávnutím proutku dostal do insolvence si na tuto situaci následně stěžuje:  Losses incurred on trades that could not be exited due to illiquidity were losses incurred directly with the liquidity provider and we do not have the ability to reimburse those.

V podstatě říká, že z jeho obchodů kvůli nedostatku likvidity nemohl včas odejít  a veškeré ztráty, které nemá jak uhradit, padly na jeho hlavu. Ohromné ztráty také zaznamenal hlavní švýcarský akciový trh SMI, který během dvou dnů poklesl o téměř 14 %.

Švýcarský frank poté v pátek své zisky částečně korigoval a uzavíral těsně na paritě s eurem 0,99 CHF/EUR, což je i tak posílení o robustních 17 %.

Další komu přidělalo posílení franku vrásky na čele jsou polské domácnosti, kde 40 % hypoték domácností je přímo navázáno na frank a zvýšení  splátek úvěrů téměř o jednu šestinu jistě Poláky nepotěšil. Naopak Maďaři můžou velebit svého premiéra Viktora Orbána jako jasnozřivého vůdce, jelikož se mu podařilo včas převést platby za hypotéky z franků do domácí měny. Zbývá položit si důležitou otázku, jaké důvody vedly SNB k tak drastickému zásahu.                           

Výše byla naznačena možnost obav centrální banky z budoucího chování švýcarských občanů, kteří by v delším časovém horizontu oslabování franku mohli přijít s nepříjemnými otázkami  a pomocí referenda omezit její  pravomoci. Je to trochu naivní varianta, ale čert nikdy nespí.                                                                   

Většina analytiků si myslí, že hlavním důvodem je chystané zasedání Evropské centrální banky (22.1.2015), na kterém se má rozhodnout  o velikosti měnové expanze a přímých nákupech státních dluhopisů (odhady hovoří až o 550 mld. EUR/rok). Pokud by intervence ECB dosáhly stratosférických výšin a frank by zůstal pevně navázán na euro, čekalo by jej spolu s eurem postupné oslabování a následný pád do propasti.                                                                                                                           

Rychlost a rozsah s jakou SNB provedla svou intervenci  svědčí o tom, že se zřejmě máme v budoucnosti na co těšit. Musím podotknout, že tato intervence byla provedena zcela v tajnosti a bez jakékoliv koordinace s ostatními centrálními bankami , že i předsedkyně IMF  Christine Lagarde byla surprised (překvapena),protože nebyla předem kontaktována.                                                                                                                                 

Dalším krokem, který má snížit zájem investorů o švýcarský frank, bylo snížení depozitní sazby na -0,75 %. To znamená, že komerční banky musí  za své vklady u centrální banky platit. Dovedete si představit situaci, že někomu půjčíte své peníze a místo inkasování úroku mu ještě přidáte k dobru nějaké to procento?                                                                             

Je s podivem, jak centrální banka takové maličké země jako Švýcarsko může tak důkladně zatřást finančními trhy, zruinovat některé firmy, jiným přivodit obrovské ztráty a nakonec citelně ublížit i obyčejným občanům (Polsko).  Opravdu je všechno v naprostém pořádku?

Milan Brejcha