E. Kalabus: Rusko nestojí na vedlejší koleji

Je tu první článek po obnovení soutěže čtenářů

Na bavorském zámku Elmau se sešli 7. a 8. června předáci zemí G7 — Německa, USA, Kanady, Francie, Itálie, Japonska a Velké Británie. Rusko, které bylo do G7 přijato v r. 1998, bylo od r. 2014 fakticky zbaveno účasti v zasedáních skupiny kvůli událostem na Ukrajině.

Díky politice Západu bylo Rusko přinuceno otočit se více na Východ a to směrem k Číně. Obrat, který mohl Západ předpokládat je jeho velkým politickým neúspěchem, který se odráží také v ekonomické oblasti.

Blízkost západnímu světu už není nespornou hodnotou pro současné Rusko, které se snaží provádět svrchovanou zahraniční politiku, tvrdí německý list Die Zeit, kdy uvažuje o nadcházející schůzce hlav států G7, která se bude konat zase bez účastni vedoucího představitele Ruska.

Kontakty v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), do níž se brzy zapojí Indie a Pákistán, a pak možná také Írán, a intenzivní spolupráce s Čínou — na pozadí zahraničněpolitické aktivity Kremlu vypadá neúčast v summitu G7 jen jako nepatrná epizoda, poznamenává Die Zeit.

List soudí, že za nynější situace Kreml jenom vyhrává, protože získává větší svobodu v uskutečnění vlastní nezávislé politiky a zbavuje se nutnosti přistupovat na nějaké dodatečné kompromisy s hlavami předních zemí.

Na summitu G 7 se rovněž projednávala možnost jak Rusko zapojit zpět do G7. Kancléřka Německa Angela Merkelová prohlásila, že„Rusko zůstává důležitým partnerem v mnohých jednacích formátech. Existuje „normandský formát“ pro urovnání krize na Ukrajině, „šestka“ pro íránský jaderný program, a Rusko také bude a musí mýt zapojeno do úsilí pro urovnání syrské občanské války. Jenom připomenu, že chemické zbraně byly ze Sýrie odvezeny jen díky Rusku“, řekla kancléřka.

Evropský tisk si ale všímá jedné věci. Zatímco evropští podnikatelé strádají kvůli sankcím zavedeným proti Rusku, uzavírají jejich američtí konkurenti s Ruskem nové výhodné dohody, píše německý časopis Spiegel.

Novináři si všímají toho, že obrat zboží mezi USA a Ruskem se zvýšil, a mezi Ruskem a Německem se naopak snížil.

Zástupci evropských strojírenských podniků si zase stěžují, že američtí konkurenti obcházejí vlastní sankce.

„Američané činili silný nátlak na Evropu a požadovali zavedení tvrdých sankcí. Přitom je třeba zdůraznit, že sami svůj obchod s Ruskem v loňském roce rozšířili“, prohlašuje Frank Schauff, ředitel moskevské Asociace Evropského průmyslu.

Novináři z časopisu Spiegel se zmiňují i o dalších rusko-amerických dohodách: v loňském roce společnost Boeing a výrobce titanu Avisma prodloužily smlouvu o spolupráci do roku 2022. V lednu společnost Energomaš uzavřela smlouvu s americkým výrobcem kosmických přístrojů a nosných raket Orbital Sciences na výrobu 60 motorů pro rakety Antares.

Velké německé společnosti se naopak v současné době nacházejí pod dvojím tlakem: na jedné straně musí bojovat se sankcemi EU a na druhé se musí vyrovnávat s přeorientováním Ruska na Východ.

Jak oznámil časopisu Spiegel zástupce společnosti Siemens, mohla by smlouva uzavřená mezi Ruskem a Čínou na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Moskvou a Kazaní připadnout před konfliktem na Ukrajině Němcům. Teď o ní ale mohou pouze snít.

Evropští politici nemohou mít žádný zájem o to, aby G8 zůstávala ve formátu G7, protože světové společenství potřebuje Rusko, prohlásil německý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier německému listu Neue Osnabrücker Zeitung.

Zatímco se Západ dohaduje nad Ruskou účastí v G8, Rusko v současné době projevuje zájem o jiné formáty protože formát „osmičky“ nebyl pokaždé produktivní.

Zajímavější je pro Moskvu novější skupina G20 nebo seskupení BRICS, sdružující kromě Ruska Brazílii, Indii, Čínu a Jižní Afriku.

G20 je skupina největších ekonomik světa představovaná ministry financí a guvernéry centrálních bank.

Ekonomiky G20 představují celkově 85 % světového hrubého domácího produktu, 80 % mezinárodního obchodu a dvě třetiny světové populace.

Připomeneme, že Rusko je jedním z 57 zakládajících členů  asijské investiční banky AIIB.

Členství v AIIB pomůže Rusku získat investice pro regiony východní Sibiře a Dálného východu, jejichž rozvoj byl prohlášen za státní prioritu, soudí profesor Feng Shaolei, který stojí v čele Ústavu mezinárodních výzkumů v Šanghaji.

Podle mínění čínského politologa bude součinnost Ruska a Číny v rámci nové finanční struktury prospěšná i samotné bance.

„Připojení Ruska k AIIB se stalo dalším důležitým krokem v rozvoji rusko-čínské spolupráce. A nejen že to upevní vzájemnou důvěru mezi dvěma partnerskými zeměmi, ale současně rozšíří i obzor jejich součinnosti díky zapojení třetích zemí. Členství takové autoritativní země jako Rusko v AIIB bude napomáhat jeho úspěšné činnosti a podněcovat rozvoj investiční spolupráce v celém Asijsko-tichomořském regionu“, soudí Feng Shaolei.

E. Kalabus