Uvolňování měnových politik nabírá na obrátkách

Byly to opět centrální banky, které se postaraly výraznou měrou o pohyby na trzích tento týden.Tedy vedle například pěkných výsledků hospodaření Amazonu, Alphabetu (Googlu), Microsoftu, aerolinek, a podobně. To, že čínská centrální banka přistoupí k dalšímu monetárnímu stimulu se čekalo. People´s Bank of China snížila úrokové sazby po šesté za méně jak rok a to jednoroční zápůjční sazbu o 0,25 procentního bodu na 4,35% a jednoletou depozitní sazbu o stejnou velikost na 1,50%. Povinné minimální rezervy byly redukovány o 0,50 procentního bodu obecně pro všechny banky na 17,5% a navíc baky financující menší a zemědělské firmy obdržely ještě dalších 0,50 procentního bodu bonus úlevy navíc. Možná byl stimulem pro akci skutečně nedávno zvěřejněný růst reálného produktu o 6,9% meziročně, to jest pod cílovaných 7% (navíc dáno převážně poklesem cenového deflátoru, nominálně to bylo jen 6,2%) a nebo jako reakce na více než očekávanou holubiččí strategii Evropské centrální banky (ECB). Mario Draghi (ve finančních kruzích Super Mario) den předtím ve čtvrtek totiž výrazně překvapil trhy.

I když ECB ještě samotnou akci tento týden neprovedla, tak trhy připravila na eventualitu snížení depozitní sazby, zřejmě o 0,10 procentního bodu jako přídavek k očekávanémů protažení QE programu o déle než září 2016. V současnosti je depozitní sazba v záporu 0,2% (i když méně než například depozita na viděnou ve Švýcarsku, kde je -0,75%). Jedním z faktorů je zřejmě zpomalování růstu Německa, kde data o objednávkách a produkci v průmyslu za září byla slabší a dále index sentimentu ZEW klasal sedmý měsíc v řadě. To jako důsledek větší expozice země na exporty do ochlazujících se EM trhů a co víc, skandál kolem Volkswagenu se ještě do makro dat nestačil projevit. V Německu se podílí automobilový průmysl na 20% všech exportů ekonomiky! A tak jistě oslabení eura by přišlo vhod.

Nicméně, toto napovězení možné akce v prosinci mělo za vliv zvýšení podílu dluhu v eurozóně s negativním výnosem o zhruba 170 miliard euro na cca 140 bilónů euro, což je nějakých 25% trhu. To jest výnosy vládních německých dluhopisů se splatnostmi do šesti let v negativním teritoriu plus dokonce i výnosy dvouletých španělských a italských papírů rovněž v záporu. Pohlédněme na rozložení velikosti objemu dluhopisů s negativním výnosem v eurozóně podle jednotlivých zemí:

Nějakých 680 miliard dluhopisůmá výnos do splatnosti nižší než depozitní sazba a tudíž nemohou být předmětem nákupů ECB v rámci QE.

A to ještě není vše. Příští týden se zřejmě dovíme od japonské centrální banky expanze QE ve formě zvýšení měnové báze o 20 bilónů jenů ročně. To v rámci zachování kredibility banky pro dosažení cíle 2% ročního růstu indexu spotřebitelských cen, který se nedaří a nedaří splnit. Rozšíření nákupu se kromě vládních dluhopisů bude zřejmě vztahovat také na akcie, REITs, a podobně. Tak uvidíme.

Velký vliv, jak zmíněno výše, mělo překvapení v proslovu Maria Draghiho na měnové trhy a euro. Tak se závěrem pojďme podívat na jeho tentoroční vývoj u aktivního kontraktu na burze v Chicagu a jeho komoditní spread s kontraktem na Dollar index na burze ICE (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: