Co se děje na trzích

Na různých finančních trzích se dějí zajímavé věci. Vybral jsem pár dlouho nevídaných skutečností z trhů obligací, navíc o jejich souběh.   K tomu nesmíme zapomínat, že úrokové deriváty patří mezi nejrozšířenější. Proto by nám vývoj na nich neměl unikat ani v situaci, kdy primárně investujeme do akcií, nebo se zaměřujeme na forex.

O co tedy jde?

Jde o úroky. Nejen o výnosy z US bondů, ale i o úroky, za které si půjčují americké společnosti. Jejich výše, respektive „níže“ není překvapivá. Co je zajímavější, je skutečnost, že velké společnosti a banky si jsou schopny půjčit levněji než vláda Spojených států. K něčemu podobnému došlo poprvé v historii. Výsledkem je rekordní cena obligací.

Dále jde o zvyšování sazeb, ke kterému Fed dříve nebo později bude nucen přistoupit. Pravděpodobnost tohoto zvýšení na nejbližším zasedání přitom roste. Fed však bude muset postupovat velmi obezřetně, pečlivě pracovat i s repo půjčkami (ať už vydanými nebo naopak využívaným ke stahování likvidity z trhu).

Dále se ukázalo, že banky významně shortují dlouhodobé firemní obligace jako celek. Důvod je zmíněn o dva odstavce výše – je jím rekordně nízký, vlastně dokonce záporný spread ve vztahu k americkým vládním bondům.

Nezapomínejme, že čím větší splatnost obligací, tím větší je její durace, a vlastně páka. Likvidita obligací může být problém.

Bankovní matematické modely jsou postaveny na statistických modelech. Tyto modely však byly odladěny za ne tak mimořádných podmínek. Nastávají skutečnosti, kterých máme být podle statistických modelů svědky jednou za několik desítek let. Nyní nastávají těsně po sobě. Modely tak mohou dávat (vlastně spíše dávají) špatné výsledky. Například před rokem nastal pohyb amerických vládních bondů v rozsahu, který by podle statistickým modelů měl nastat jednou za více než miliardu let.

Nedivil bych se tedy, kdybychom byli v dohledné době svědky událostí s podobnou pravděpodobností.

Černé labutě mohou napáchat pěknou paseku.