Přes svůj facebookový profil jsem poslední dobou dostal několik otázek, zda (a případně jak) lze u nás investovat do akcií malých začínajících firem. Proto vznikl tento článek.
Předpokládám, že význam slova „crowdfunding“ nemusím nijak vysvětlovat. Přiznávám, že mě zmínky o zavádění regulací ve Spojených státech poněkud překvapila.
Americká komise pro cenné papíry (SEC) zavedla relativně přísná pravidla pro to, v jaké míře se lze účastnit crowdfundingu. Pokud se ale na crowdfunding podíváme hlouběji, zjistíme, že zaváděná regulace má racionální jádro a je v souladu s ostatními regulacemi.
Každý crowdfundingový projekt je třeba registrovat u americké SEC. Výjimku mají společnosti plánující získat méně než 1 mil dolarů ročně a zároveň jsou podíly prodávány přes brokera a registrovaný portál. Tak i tak, společnost získávající prostředky musí zveřejňovat své finanční výkazy, výroční zprávu, metodiku stanovení ceny podílu (akcie) a plánované použití takto získaných prostředků.
Člověk, který ročně vydělává méně než 100 tisíc dolarů, se sice může účastnit crowdfundingu, ale do jednoho podniku může vložit max. 2000 dolarů nebo 5% ročního příjmu (bere se větší hodnota). Investoři vydělávající ročně více než 100 tisíc dolarů mohou do jednoho podniku investovat až 10% ročního příjmu nebo majetku (zde se bere se menší hodnota). Během 12 měsíců po sobě jdoucích však nikdo nemůže investovat přes crowdfunding více než 100 tisíc dolarů, i kdyby mu to výše uvedené pravidlo umožňovalo.
Takto nakoupené akcie navíc musí držet více než 12 měsíců.
Tento typ investic / spekulací je otevřen o českým investorů. Kdo chce začít, může třeba zde.
Proč to celé?
Crowdfundingu se chytla řada lidí hledajících nový Apple či Microsoft, protože crowdfunding má ze své podstat asi nejblíže k investicím do fondů rizikového kapitálu a tam podobná omezení již dávnou existují. Je to z důvodu, že první „pětiletku“ nepřežije zhruba polovina nově založených firem a jen třetina se dožije deseti let.