Záporné úrokové sazby v Japonsku

Pravděpodobně řada z vás postřehla, že BoJ nedávno usoudila, že mnohaletá politika nulových úrokových sazeb přestala fungovat přistoupila k politice záporných úrokových sazeb. Jaké tak jsou ukryty „vychytávky“ a co všechno to může způsobit, respektive kdo to celé odskáče, se dozvíte dále.

„Kouzlo“ systému je v tom, že ne na každou banku dopadne stejně. Možná to nebyl úmysl, ale každopádně to byl důsledek.

Celý systém je postaven na třípásmovém úročení a záporné úrokové sazby nepostihnou veškeré volné peníze bank. Postihnou pouze nadměrně rostoucí volnou likviditu bank v porovnání s průměrem loňského roku. Podlehne mu 23 biliónů JPY.

Nejvíce to celé odnese Japan Post Bank, kde záporným úrokovým sazbám bude podléhat více než polovina volných finančních prostředků (další japonské banky budou zasaženy mnohem méně, některé prakticky vůbec). Na druhém místě jsou zahraniční banky s téměř 20% podílem. Zato ale mají možnost využití mezinárodních struktur – výsledkem bude odliv kapitálu z Japonska.

Co to bude znamenat do budoucna? Banky se budou snažit pravděpodobně omezit nadměrný nárůst volné likvidity. Jak to celé dopadne- ukáže až čas.

Nejzajímavější z mého pohledu bude průběžně srovnávat efekty politiky úrokových sazeb v eurozóně a v Japonsku.