Trumpflace?

Je to možné, aby se za vlády Donalda Trumpa konečně zvedla centrálními bankéři a ministry financí téměř všech vyspělých temní vzývaná inflace? Je to možné. Nemyslím si ale, že by se Spojené státy vrátily k inflaci ze 70. let minulého století. Vždyť „jen“ stačí, aby ji centrální banky od počátku ukučírovaly.

Nabízím pár faktorů, které stojí zato sledovat. Mohou napovědět mnohé.

Proč se v posledních letech inflace ne a ne zvednout? Byly zde dva faktory. Jedním je poptávka po penězích reprezentovaná rychlostí oběhu peněz v ekonomice – ta již řadu let soustavně klesá. Druhým je fakt, že peníze se nemusely nutně transformovat do inflace „klasického“ zboží a služeb, ale do inflace cen na finančních trzích (speciálně cen obligací, což napomohlo stlačit úrokové sazby do mínusu).

Stačí opětovné „naskočení“ růstu rychlosti peněz a inflace měřená indexem spotřebitelských cen se může vrátit. Než se návrat inflace dostane na titulní stránky novin, investoři by měli sledovat výnos vládních obligací.

Respektive sledovat spread mezi výnosy standardních desetiletých obligací v USA a desetiletými obligacemi chráněnými proto inflaci (jde o tak zvané TIPS – — Treasury Inflation Protected Securities). I když je zatím tento spread malý, je na nejvyšších hodnotách od léta 2015.

Proč? Díky slibovaným velkým prorůstovým opatřením a investicím včetně velkých infrastrukturních může k růstu inflace skutečně dojít. Tato opatření nebude Trump nijak odkládat, vždyť je zmínil jako první opatření ve své řeči po vítezství ve volbách.

Protože republikáni mají i kontrolu Kongresu, sotva ho nepodpoří. Pokud chcete příklad, podívejte se na vyjádření Dicka Cheyneho “Deficits don’t matter”. Tohle ale platí jen do bodu zvratu. Pak deficity začnou hrát roli. Nejenom, že velkou, ale navíc prakticky skokově.

Kdo to doskáče nejvíce? To, kteří budou v tento okamžik držet obligace s dlouhou dobou so splatnosti (a tedy durací). A jakmile si inflace dostane do očekávání, budou mít centrální banky plné ruce práce.

Mějte to na paměti.