Donald Trump jako vítěz

I když velmi napínavé do poslední chvíle, tak přesto v klíčových státech unie velmi přesvědčivé vítězství Donalda J. Trumpa v prezidentských volbách jistě popřelo (znova, stejně jako u Brexitu) všechny prognostiky. Míra neparticipace na pokrizovém růstu (zejména cen finančních aktiv vlivem QE ) populace v méně vyspělých regionech (nebereme-li v potaz klasicky republikánské státy jako Texas) je jistě rozhodujícím faktorem a vize změny rozhodla. Do určité míry byla faktorem také obecně nepopularita a kontroverznost Hillary Clintonové a je otázkou, jak by vše dopadlo, kdyby byl protikandidátem spíše středovější a potvrditelně úspěšný podnikatel/ politik typu Michaela Bloomberga, apod.

Otázkou bude především, do jaké míry se některá volební rétorika Donalda Trumpa bude rovnat aplikaci v praxi zejména v mezinárodním obchodě. V projevu po oznámení výsledků hlasování byl zjevný ekonomiky realističtější pohled a akciové trhy reagovaly nakonec agregátně růstem. Po delší době budou mít republikáni kontrolu jak ve sněmovně reprezentantů tak senátu. To znamená snadnější cestu k legislativnímu prosazení politiky. Z hlediska růstového stimulu pak prosazení snížení daňové sazby firem z 35% na 20-25%, odstranění nadměrné státní regulace blokující privátní sektor a tak dlouho očekávané větší fiskální expanze s multiplikátory. Je evidentní, že nelze aplikovat měnovou politiku nulových sazeb do nekonečna a čekat na zázraky v reálné ekonomice. Na toto již reagovaly zejména dluhopisové trhy a predikce vyššího inflačního růstu kombinovaného s růstem úrokových sazeb začlo již silněji posílat jejich ceny dolů a naopak ceny průmyslových kovů jako mědi výrazně výše.

Kombinace snížení daní a zvýšení infrastrukturálních výdajů však nebude jednoduchá s ohledem na stávající deficit federálního rozpočtu 3,2% HDP, nejvyšší za poslední 3 roky. Dle rozsahu výdajů zmíněných v kampani 500 miliard USD, by došlo zřejmě ke zvýšení deficitu o další minimálně 2% HDP! Samozřejmě druhou stranou mince je pak předpokládaný růst ekonomiky, který pokud výrazně silnější, pak negativní efekty zadlužení neutralizuje, avšak v delším období. Veřejné infrastrukturální program mají obvykle růstový efekt v ekonomice i se zpožděním několika let, to znamená, že v rámci nesouladu ekonomického a politického cyklu by nakonec mohl být růst přisuzován až dalšímu prezidentovi, pokud nebude Trump zvolen na další období (vezměme podobný příklad svezení se Clintona na stimulech předchozích administrativ). Snížení přehnané regulace a daní pak může mít vliv již v nejbližším období.

Trump chce také “rovnější podmínky” v mezinárodním obchodě o kterém jsme se zmínili na webu v článku o mexickém pesu. Jak v rámci Severoatlantické zóny volného obchodu, tak v Transatlantickém partnerství. I když v kampani zmiňoval často Čínu, kterou označoval jako měnového manipulátora a uplatňujícího nefér praktiky v mezinárodním obchodě, tak je předpoklad, že v reálu bude jeho politika umírněnější. Spíše pak bude případné protekcionistické praktiky směřovány na jiné asijské země a státy latinskoamerického regionu.

Budeme tedy se zájmem sledovat každý krok chystané Trumpovy administrativy a přejeme, ať se již podaří konečně růst ekonomiky jak americké tak světové nastartovat výraznějším tempem.

Závěrem se pojďme podívat na poslední vývoj ceny kontraktu na mexické peso na burze v Chicagu, kde je patrný výrazná akcelerace propadu měny v tomto volebním týdnu (SOL Trader, týdenní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: