Ne, to není nesmysl. To je aktuální stav ve světě. Kdo z toho má největší profit? Samozřejmě společnosti, respektive jejich akcionáři. Proto sám nakupuji akcie společností vyplácejících dividendové akcie.
Mimo jiné i proto se zaměřuji primárně na akcie amerických společností. Pokud jde o Spojené státy, ukážu vybraná čísla.
V roce 1952 tvořily čisté zisky firem 5,5 %, v roce 2015 byly na úrovni 8,5 %. Daně ze zisku firem tvořily v roce 1952 5,9 procenta, v roce 2015 pak 1,9 procenta. Mezi lety 2010 a 2015 tvořily zisky dokonce přes 9 % a příjmy daně z příjmu jen 1,6 %.
Pokud se divíte, že v roce 1952 byl podíl dané větší než podíl tisků na HDP, tak je to tím, že do kolonky „zisky“ se kumulují jak zisky, tak i ztráty firem, ale daně se platí výhradně ze zisků.
Důvody poklesu tak mohou být tři:
Odložená daň není klasická daň z příjmu, ale specifická položka. V tomto případě se nejedná o zisky generované v zahraničí, ale zisky firem generované přímo ve Spojených státech. Zde se bavíme o částce větší než 1 a čtvrt bilión dolarů. Pokud se D. Trumpovi podaří prosadit snížení daně z příjmu firem, půjde adekvátně dolů i tato částka.
Zdanění amerických společností mimo území Spojených států (a nemusí to být jenom v klasických daňových rájích) není nic nového. Stačí se podívat na objemy finančních prostředků největších amerických společností (Apple, Google, Intel apod.).
Čím menší daně, tím lépe pro investory. Takže tento pokles zdanění je faktorem přispívajícím k růstu cena akcií.