Níže uvedené je výňatkem dvou článků Gonzala Liry publikovaných na jeho blogu. https://gonzalolira.blogspot.com/ Tento blog vřele doporučuji zájemcům, odkazy na původní články jsou uvedeny na konci.
Gonzalo Lira: Hyperinflace a její rozjezd
Fed se bojí, že USA spadnou do deflační spirály. Proto pumpuje do systému likviditu, odkupuje různá aktiva. To však nestačí nahradit klesající objem úvěrů v ekonomice. Fed zatím brzdí inflaci. Podle tohoto vypadá hyperinflace jako něco velmi vzdáleného. Není to tak, cesta k hyperinflaci může být rychlá. Načasování? Do roka, nejpozději do konce roku 2011.
Proč je možná velmi rychlá cesta k hyperinflaci? Hyperinflace je často vnímána jako nezastavená inflace. Z pohledu autora jde o zcela rozdílné kategorie, i když s podobnými projevy.
Inflace nastává při přehřátí ekonomiky. Ceny práce, zboží i služeb rostou relativně rychle. Ve většině případů jde o poptávkou taženou inflaci.
Hyperinflace znamená ztrátu důvěry v měnu. Ceny raketově rostou, protože se lidé snaží zbavit peněz za každou cenu. Nevěří jim.
Jak tedy k hyperinflaci dojde? Autor nastínil následující scénář:
Jednoho normálního, ale nervózního dne, dojde ke skoku v ceně třeba ropy. Výsledkem bude skok ve výnosech pokladničních poukázek, jak se jich investoři (včetně velkých amerických bank) budou zbavovat, protože je to v principu to hlavní, co mohou prodat, aby získali hotovost.
Načasování výprodeje způsobí problémy Fedu, protože k tomu dojde v nejméně vhodnou dobu – před větší aukcí pokladničních poukázek či dluhopisů. Fed bude proto kupovat, čehož investoři využijí k dalším prodejům, aby získali hotovost. Rozsah ale zaskočí Fed a ten zpanikaří – bude to mylně považovat za útok na dluhopisy a za prasknutí bubliny na dluhopisech. Fed se bude snažit udržet jejich cenu, nedovolit velký propad. Fed proto otevře stavidla a bude skupovat veškerou nabídku trhu. Toho investoři využijí a nyní začnou prodávat ne z motivu získání prostředků, ale „tak se jich všech zbavíme, když je možnost“.
Kdo spustí výprodeje? Ani to nemusí být tolikrát zmiňovaná Čína, ale klidně i někdo úplně jiný.
Kam ale s penězi? Do eura? Ne. Budou mířit do něčeho bezpečného. Při minulých krizích včetně poslední z roku 2008 tuto roli plnily americké státní dluhopisy (ty vylétly v ceně, akcie šly dolů). Tyto dluhopisy jsou však ze hry venku. Investoři budou hledat něco „bezpečnějšího“ a půjdou po hmatatelných aktivech – komoditách. Ty jsou v době paniky vnímány jako prostředek uchování hodnoty, když už k tomu více neslouží americké státní dluhopisy. Avšak nebudou investovat do futures kontraktů, ETF či podobných instrumentů, ale do fyzických komodit. Během dne ceny komodit (ropa, drahé kovy, potraviny…) vystřelí vzhůru – o desítky procent za den. V takovém případě hrozí i více než zdvojnásobení jejich ceny v horizontu jednoho týdne. Obyčejní občané rázem pocítí hyperinflaci u benzínových pump.
Lidé zpanikaří a začnou kupovat vše, co seženou. Začnou hromadit komodity do zásoby. Co když se zase za týden ceny zdvojnásobí? Kde na to budou brát? Když dojdou běžené rezervy, začnou se zbavovat ostatních aktiv. Jejich ceny zkolabují. Jako první budou na řadě akcie a obligace. Rozjede se řetězová reakce prodejů akcí a nákupu komodit. Kolapsem cen ostatních aktiv se tento scénář liší od klasického (hyper)inflačního. Bude to tedy úprk ke komoditám, který způsobí hyperinflaci.
Tohle je zcela jiná cesta hyperinflaci, než o jaké se většinou mluví. Dopady hyperinflace jsou shodné, ať už k ní dojde jakoukoliv cestou.
Hyperinflace už z definice nemůže trvat věčně, i když tu budou zhruba 3-4 velmi problémové roky. Lidé však potřebují stabilní prostředek směny. Pokud nějaké měny skončí v hyperinflaci, toto období časem přejde. Ustanoví se nový normál. Buď se důvěra v měnu obnoví, nebo bude měna nahrazena jinou.
Co víme:
1. Hyperinflace bude následovat krach na trhu státních obligací a pokladničních poukázek USA
2. Bude následovat úprk do komodit
3. Zkolabují ceny prakticky všech druhů aktiv
4. Společnost jako taková nezkrachuje. Najde si nový normál.
Načasování? Do roka, nejpozději do konce roku 2011.
Toto je pouze velmi stručný výňatek. Originál mnohem obsáhlejšího článku je k dispozici zde a pokračování zde.
Za jak pravděpodobný tento scénář čtenáři budou považovat a jak se podle něj (ne)zachovají je jen a jen na nich. Zájemcům doporučuji o inflaci Dying of Money – Lessons of the Great German and American Inflations od J.O. Parssona.