Zlato není bublina

Před týdnem jsem publikoval názory E. Sprotta, proč bude stříbro investicí nadcházející dekády. Tento týden jsem připravil výňatek z jeho měsíčníku dokumentující neexistenci tolik diskutované bubliny na zlatě.

Bublina je stav, kde se cena nějakého aktiva výrazně vzdálí od jeho hodnoty. Podmínkou nutnou je enormní příliv kapitálu tlačící cenu aktiva prudce vzhůru. Jak je na tom dnes zlato? Obchoduje se sice blízko historických maxim, ale příliv kapitálu je mizivý.

V Gold Yearbook 2010, CPM Group zpracovalo analýzu podílu zlata drženého jako investiční aktivum na celkovém objemu finančních aktiv. V roce 1968 činil podíl investičního zlata 5% hodnoty globálních finančních aktiv. V roce 1980 (i přes prudký růst jeho ceny), klesl podíl investičního zlata na 3%. Do roku 1990 klesl na 0,6%, v roce 2000, na vrcholu technologické bubliny, klesl podíl zlata dokonce na 0,2%. Před rokem byl podíl zlata opět na 0,6, pro rok 2010 je odhad 0,7%. Desetiletý býčí trh zlata tak vrátil jeho podíl jen na hodnotu před 20 lety, kdy se o nějakém býčím trhu rozhodně mluvit nedalo. Růst ceny zlata posledních 10 let tedy nepřiměl investory významně navýšit investice tímto směrem, nevýšení podílu zlata spíše bylo způsobeno jeho růstem.

Kdyby se podíl zlata v investičních portfoliích měl vrátit na úroveň roku 1968, znamenalo by to příliv 9 biliónů USD. Při dnešní ceně by to odpovídalo 6,5 miliardám uncí, což je o třetinu více, než bylo v historii dosud vytěženo a čtyřnásobek známých rezerv.

Směřují do sektoru velké množství svých prostředků institucionální investoři? Zdaleka ne. Firmy ze sektoru nezískávají ohromné prostředky. Za posledních 10 let firmy získaly necelých 80 miliard kapitálu, tedy zlomek toho, co technologické firmy koncem 90. let či v roce 2000, konkrétně se to rovná kapitálu získaném za 3 měsíce v roce 2000. I podíl těžařských firem na nově získávaném kapitálu je minimální. Sektor drahých kovů je i nadále mimo primární záběr institucionálních investorů. Kdyby zde byla bublina, podíl by byl násobně větší.

A co drobní investoři? Ani ti ne. Za posledních 10 let připlulo do amerických podílových fondů 2,5 biliónu dolarů. Z toho do fondů zaměřených na drahé kovy přibylo 12 miliard, tedy 0,5% nových prostředků. Tato čísla nesvědčí o zájmu drobných investorů o sektor drahých kovů, natož o bublině.

Závěr? V sektoru drahých kovů v dnešní době bublina není.