Co kdyby státy účtovaly jako firmy?

Tak mne napadá, pořád se oháníme makro ukazateli, kurzy měn apod. Deficit Řecka je takovýči makový,  někdy se píše, že byl upraven tak, aby mohlo být Řecko přijato do eurozóny. Překvapuje vás to? Mě ne.

Evidentně nikdo nehlídal, zda vůbec jsou tyto ukazatele publikovány ve správné výši, zda nejsou zkreslovány. Každá větší firma, musí povinně projít auditem. Kdo audituje státní výsledky? Nikdo. Pak se máme divit.

Dalším, a podle mne mnohem závažnějším, problémem je, že státy defacto „jedou“ na jednoduché účetnictví.

Kdyby stát byla firma, tak kurz měny je ekvivalent ceny akcie, HDP je podobné tržbám, státní rozpočet má nejblíže ke cash flow.

Kdyby státy byly nuceny účtovat podle pravidel platných pro společnosti, asi bychom se velmi divili, jak by vypadaly jejich rozvahy, jak by se do nich promítly schodky penzijních systémů nebo nakumulovaný státní dluh. Prošly by takové firmy auditem? Nebo by se podobaly Enronu?

Ministerstvo financí USA v rámci zprůhlednění hospodaření začalo připravovat výsledky hospodaření USA i podle pravidel platných pro společnosti. Výkaz hospodaření USA připravený podle účetních standardů US GAAP ministerstvem financí je k dispozici na jeho webu. Všem zájemcům doporučuji si je projít. V některých letech se výsledky podle US GAAP od „standardních“ výsledků liší dosti významně, loni bylo pro změnu publikování US GAAP výsledků opakovaně oddalováno. Jsem zvědav, jak tomu bude v tomto roce.

Pro zajímavost – v minulosti se výrazně lišily výsledky Dallaského Fedu, který dopočítal před třemi lety současnou hodnotu budoucích příjmů a výdajů státního rozpočtu. Vyšel jim deficit 99 biliónů USD, údaje v reportu publikovaném vládou byly o několik desítek biliónů dolarů menší. Rozdíl mohl vzniknou například použitím jiné úrokové sazby pro diskontování budoucích příjmů a výdajů.

Data publikovaná Dallaským Fedem představují cca sedminásobek HDP.  Aktuálně se tento deficit podle US Debt Clock pohybuje na 116 bil. USD, tady se blížíme osminásobku HDP. Domnívám se, že u evropských zemí by to nedopadlo o moc lépe.

Poměr dluhu k HDP je navíc zkreslen vlivem metodiky výpočtu HDP – pokud do výpočtu zahrnu i čistě účetní transakce bez jakéhokoliv pohybu peněz – je uměle nadhodnocen. Dluh přitom může být splácen pouze při generování hotovosti, a ne z přecenění výkonu IT, (což je jedna z oblíbených hédonických úpravy v USA), započítání fiktivních pronájmů majitelů nemovitostí užívaných k bydlení apod. Mimochodem, podobná změna metodiky výpočtu HDP v ČR zvýšila v roce 2006 škrtem pera HDP České republiky o 10%. Rozbor těchto a dalších podobných položek uměle nafukujících HDP by vydal na velký samostatný článek.

Kdyby výše zmíněné postupy použila kotované společnost, byla by ihned podezřelá z kreativního účetnictví. Když to udělá stát, je vše v naprostém pořádku. Raději bez komentáře.

Koupili byste si akcie takto zadlužených firem, jak jsou dnes státy? Emise peněz je podobná emisi dodatečných akcií. Kdyby firmy projídaly prostředky získané z emisí akcií tak, jako to dělají státy s emisí peněz, asi by rychle šly ke dnu. Pokud bude přetlak nabídky akcií vlivem neustále emise nových a nových akcií, co bude s jejich cenou? Spadne dolů.

Takové akcie by byly zralé jedině na short, ale rozhodně ne na nákup za účelem dlouhodobého držení. Na nákup mi vychází DRAHÉ KOVY. To je jedna cesta.