Podle MMF musí eurozóna jednat rychle

Tento týden ředitelka Mezinárodního měnového fondu (IMF) Christine Lagarde po šesti hodinách rozhovorů s ministry financí zemí eurozóny oznámila, že se situace dostala do stavu, kdy je nutné jednat. Jedná se jí především o přímou rekapitalizaci evropských bank evropskými „bailout fondy“, krok který Německo odmítá. Dále je podle ní nutné, aby ECB dále snížila sazby a umožnila do ekonomiky dostat ultra-levné půjčky a dále provést určitou formu QE (v podstatě natištění peněz).  Tyto promptní opatření pak dále podle IMF je nutné doplnit dlouhodoběji vybudováním evropské bankovní unie a fiskální integrací.

To do jaké míry se tyto navrhované kroky IMF, které mně osobně připadají charakteristické pro „řešení“ situace v USA , stanou alespoň předmětem diskuse se dozvíme možná již na Summitu EU 28.-29. června, kde kromě uvedených bodů možného vytvoření fiskální a bankovní unie  se bude rovněž jednat o možném uplatňením fondu EFSF (European Financial Stability Facility) na sekundárním trhu vládních dluhopisů, který by se měl snažit nákupem redukovat nebezpečně roustoucí výnosy španělských a italských obligací. Bohužel v současné době panuje na trhu přesvědčení, že fond není dostatečně velký na to, aby je byl schopen úspěšně redukovat, aniž by v určitém bodě nenarazil na nedostatek prostředků. Bude zřejmě nutné pro EFSF získat bankovní licenci, aby se dalo využít pákového efektu.

Předčasné statistiky indexu nákupních manažerů za červen (PMI) ukázaly, že německý průmysl se nachází v útlumu na hodnotě 44,7 což je pokles z 45,2 oproti květnu (hodnota pod 50 znamená kontrakci) a exportní objednávky dokonce dosáhly nejnižší úroveň od dubna 2009! To samozřejmě není způsobeno jen krizí v eurozóně, ale také např. ochlazením ekonomik v Ásii, na které jsou německé vývozy značně vázány.

Zde v USA pak na zasedání FOMC Fedu bylo rozhodnuto o pokračování tzv. Operation Twist do konce tohoto roku, tj. nákupu dlouhodobých dluhopisů (tj. snaha redukovat dlouhodobé sazby, na které jsou vázany např. hypotéky) a naopak prodeje krátkodobých obligací. Zajímavé je neprodloužení této operace na mortgage-backed securities, tj. papíry kryté hypotékama. Fed je podle vyjádření připraven dále rychle zasáhnout (QE?) bude-li se situace zhoršovat. Podle tónu představitelů americké centrální banky se mně zdá, že si jsou vědomi, že už prakticky moc dělat nemohou a spíše apelují na fiskální oblast (avšak zde je překážka z důvodu blížících se prezidenských voleb v listopadu tohoto roku). Nicméně, zde platí sledovat neutěšenou situaci na trhu práce pro případný výraznější krok Fedu.

Rizika tedy na trhu stoupají, což se projevuje v rekordně nízkých výnosech vládních dluhopisů „bezpečnějších“ zemí v Evropě a také v dalším klasickém aktivu, tj. akciích. Např. evropský akciový index Dow Jones Eurostoxx 50 je tento rok prozatím v mínuse kolem 5%. Nemluvě o klesajícím kurzu eura. Proto je možná dobré dále hledat historicky nekorelovaná aktiva do portfolia ve formě aternativních investic, jelikož jak se v profesionální investiční branži říká: „Diversification is the only free lunch“. Tyto nekorelované investice pak mohou být např. určité formy hedžových fondů jako managed futures, či nákupy drahých kovů, apod. Závěrem se pojďme podívat na vývoj indexu DJ Eurostoxx 50 na burze Eurex od r. 2011 (kontinuální kontarakt, týdenní data):