Zlato není 100% bezpečným přístavem

V dnešní době není nic 100% přístavem a i kdyby někdo tento přístav objevil, nesmí zapomenout, že kolem bude statisíce těch, kteří ho o něho snadno mohou připravit. Ani Waren Buffet nepočítá se znárodňováním a dodatečnými výdaji na ochranu svého obrovského majetku… Zlato činí méně než 1% celkového kapitálu. Zavést na něj daně, nebo se o něho jakkoli zajímat je pro stát méně rentabilní. Překážkou je i anonymita fyzického zlata pokud si ovšem nepronajímáte zlato v bance. Zdanění nebo vyvlastnění zlata by tedy musela předcházet evidence a identifikace kupujícího. Na rozdíl od jakékoli měny, zlato nikomu nepatří. Česká měna patří tomu kdo ji vytváří… tedy soukromým zahraničním bankám, které si tady Čechách připravili půdu již v roce 1990 kdy si prosadili pouze 2% krytí svých aktivit tedy držení rezerv. Což funguje v praxi tak, že s minimem kapitálu vysajete celou ekonomiku. Nikde na světě není tak nízké krytí… Už nyní jsou na hraně likvidity a při nařízení z EU zvednout toto krytí na 10-20% může být horko všem.

Česká měna je dále krytá pohledávkami v zahraničí, tedy dluhopisy Unie na pokraji rozpadu… a tak může být měnou na odpis, zlatý poklad jako Řekové my rozhodně nemáme a čím si pak získáme měnovou důvěru na mezinárodním trhu… netuším.

Češi mají naspořeno 3,4 biliónu Kč a v podobě bankovky a mince existuje pouze 411 miliard… Moc peněz v sejfech bank a spořitelen tedy nenajdeme a nepočítejme s tím že si někdy všechny vybereme. Stačí 39 000 v peněžence každého čecha a máme tu insolvenci jakéhokoli ústavu.

Jak roste životní náklady roste i objem půjček i následných úroků a lidé šahají už na jakékoli své rezervy a tím se i run na banky urychluje.

Fond pojištění vkladů disponuje pouze 21,6 miliardami Kč a není chopen vyplatit více jak jednu malou banku. Dominový efekt paniky a vybírání vkladů vykoná zbytek… pokud ovšem se nezavede opatření minimálního výběru třeba 100 Kč na den/osoba a konec. To už taky ve světě přivedlo milióny lidí do náruče chudoby.

Zajímavou věcí je že peníze v bance či spořitelně pojišťovně nejsou majetkem klienta, ale majetkem banky. Klient má pouze výpis, tedy pohledávku která je pojištěna. Finanční ústav jeho majetkem disponuje a riskuje a klient nese všechna rizika. Fond pojištění pohledávek z vkladů tedy chrání podnikání banky. Z tohoto pohledu, jakékoli jiné finanční aktivum… nese s sebou riziko třetí strany a je účetně někde vidět… a je tedy i snadnější na kofiskaci, či dodanění. V USA když došla bankám likvidita… vypověděly všem dlužníkům půjčky s okamžitou platností a připravili milióny lidí o střechu nad hlavou. U nás to mohou udělat kdykoli také, pokud vláda odmítne dodat na trh likviditu svým zadlužením… Ještě by je mohlo napadnout třeba zrušení papírových a kovových peněz a tím přinut všechny lidi odtajnit a přinést do banky své peníze kdekoli ulité aby je proměnili na bezhotovostní peníze jinak přijdou o majetek a tím by se mohly finanční ustavy hrozby runu jednou provždy zbavit a vysát celou ekonomiku mnohem rychleji…

Ale jedno je jisté… dokud bude úrok z půjčky větší než úrok z vkladu, bude tu i inflace a tím růst ceny všeho. A jistota, že to tak bude až do velkého krachu… je zabudováná v know-how úvěrového bankovního lobby. Pokud někdo může rozpůjčovat 50x více peněz… než sám drží v rezervách… může nabídnout pro vklady i 40x vyšší úrok než pro půjčky a přesto na tom vydělá balík.

PS: Po velkém krachu možná i zlato ztratí svou cenu ve srovnání s kusem žvance pro děti.

Kdyby banky půjčovaly jen to co sami mají. Nemohly by se dostat nikdy do insolvence vzhledem k vyplacení vkladů klinetů. Jenže depozitní bankovnictví není tak rentabilní jako úvěrové. To půjčuje peníze které do půjčky v systému dosud neexistovaly. V současnosti kdekoli na světě objem poskytnutých půjček několikanásobně převyšuje majetek bank. Krytí movitým a tedy reálně existujícím majetkem obstarává dlužník i s pojistkou. Objem peněz, který je pak bankám třeba vrátit i s úrokem je v každém okamžiku vyšší než je objem všech peněz v oběhu. A pokud HDP roste několikanásobně pomalejším tempem než je potřeba vracet na úrocích… dluh se neustále prohlubuje.

ČNB dává likviditu soukromým bankám. Ty pak pomocí peněžních multiplikátorů tuto likviditu znásobí a půjčují za úplně jiné úroky dál firmám a občanům.

Podle wikipedie je v USA PMR na 10% v ČR na 2%. Přesto že je v USA PMR několikanásobně vyšší (tedy bezpečnější) dluhy dosáhly během krátke chvíle neřešitelné výše a zkrachovalo už několik stovek bank. A co je teď velkým strašákem je to, že po boomu prosperity v letech 2001-2005 kdy se půjčovalo o sto šest je dnes objem dlouhodobých úvěrů stále stejný, ale klesá objem úspor a vkladů jak se vše zdražuje.

Zpeněžit v krizi jakékoli finanční aktivum ve větším objemu (masy lidí vyprodávají) může být globální problém všech finančních aktiv. Proto by se dalo říct, že majetek, který člověk nemá ve fyzické podobě jako by nikdy neměl a toto je pro mě osobně to nejdůležitější. A historie už to několikrát prokázala.

Pokud své zisky vyjadřujeme v nadhodnocených penězích je to stále jen iluze zisku. Z mého pohledu neexistuje žádný globální zisk… je to vždy jen na úkor obchodního ožebračování jednoho druhým a v rámci národní nouze se dá zabavit všechno i studna s pitnou vodou. Teď tečou peníze na východ… až východ vyspěje a západ schudne zase potečou zpátky do „rozvojových“ postkapitalistických kolonií. Stále stejné peníze a tak dokola… bez globálního užitku.

Zajímavé je, že každá vláda si může kdykoli vytvořit peníze tak jako to dělají banky a jimi zaplatit všechny dluhy ekonomiky a tím osvobodit ekonomiku závazků a občany od daní. Ale přesto si dál půjčuje pomocíc dluhopisů od soukormých bank a tím uvaluje břemeno vyšších daní na všechny své občany. Holt jsou tu pravidla kterými se velci hráči mezi sebou řídí… a i revoluce na Islandu může být jen dočasná euforie.

Vycházím z příručky FED Moderní mechanika peněz, kde je jasně definováno kolik jakákoli banka systému částečných bankovních rezerv musí ze zákona držet a kolik peněz z tohoto depozitu může až vytvořit.

https://youtu.be/6keZP-bEV0Q Z tohoto pohledu je úplně jedno zda-li si vláda sama natiskne peníze nebo natiskne dluhopisy a vymění je s ČNB za peníze. Množství peněz v oběhu se zvýší tak jako tak. V prvním případě bez zátěže úroků v druhém i se závazkem splatit dluh i s úroky což je pro ekonomiku horší protože na to musí těžce vydělat.

https://youtu.be/XUGEU-t-PkA

Samozřejmě by po vyplacení dluhů muselo následovat znárodnění bank a přechod na ekonomiku založenou na měně kryté např. m2 pozemků nebo něčim jiným co nelze jen tak ze vzduchu falšovat a množit.

Jan Dvořák: Děkuji za upřesnění. Vybírám jen informace které jsem našel na www a v dokumentu Peníze jako dluh.

Když zmiňujete tisk peněz tak souhlasím, že fyzicky na papír se tiskne opravdu velmi málo… ale pokud se bavíme o netištěných penězích tedy bankovních penězích, které existují v systému jako dosud nesplacené půjčky nehledě na jejich úroky, tak průměrný meziroční nárůst těchto peněz se ve světě pohybuje okolo 14% p.a. ročně. V ČR je průměr 18 let 8,5% p.a. ročně, což znamená že každých 10 let dojde v ČR ke zdvojnásobení objemu peněz a to se projevuje v růstu cen o 100%. Tato reálná inflace a znehodnocení měny mě zajímá. Zlato to dokazuje nejlépe. Vůči měně zlatu ztratily hlavní měny 80-90% své kupní síly během 10 let. Zhodnocení, které bych musel 10 let každoročně dosahovat, abych zabránil znehodnocení finančního majetku je kolem 15-20% ročně… vše pod toto je ztráta, která se každým dalším rokem stále prohlubuje. Proto když přemýšlím o navrhovaném spoření na penzi… tak 40 let dokáže s hodnotou majetku divy.

Co se týče bank, spořitelen, pojišťoven, fondů a burz, mi stačí vědět kolik peněz existuje fyzicky a kolik ne, a podle toho poměru si rozděluji kolik majetku mám mít ve virtuálních aktivech a kolik ve fyzicky exitujících aktivech. Stačí mi vědět, že ani banky nechtějí držet peníze, protože nenesou žádný úrok a jejich hodnota klesá. Jistotu zaměstnání dnes nemá nikdo stejně jako jistotu důchodu. V tomto světle mě dnes zajímá nejvíce to jak o to co se čímdál těžce získává nepřijít díky chybám ostatních. Až uvidím že se v ČR přijímají opravdu ekonomicky prospěšné kroky, možná se má důvěra v současný systém vrátí.