Akciový trh, korekce a znova nahoru?

Tak to byl skutečně jeden z těch týdnů, kde si na akční nedostatek na akciovém i jiných trzích nelze stěžovat. S ohledem na velikost (procentuální pohyb) změny korekce nelze hovořit o neobvyklé situaci. To spíše byli investoři ukolébaní mnohaletou nízkou volatilitou spojenou s historicky neobvykle mírnými retracementy trajektorie vzhůru uměle taženou inflací rizikových finančních aktiv pomocí programu kvantitativního uvolňování (QE). Na druhé straně rychlost s jakou ke korekci (změně volatility) došlo je rekordní. To se však také dalo očekávat a do hry zde vstoupili více behaviorální psychologické faktory než ony fundamentální typu produkt v Číně asi neroste takovým tempem jako předtím (to už trh ví déle a na serveru zde píšeme o tomto měsíce). Více tudíž sehrálo ukolébání let minulých a paniky z toho, že něco je najednou extrémně jinak. Ten, kdo je na trhu dlouho, tak ví, že nic není jinak. To co tu existovalo jako důsledek QE bylo jinak a nepřirozené. Samozřejmě, ti co se ukolébali a ego nedovolilo připustit, že se něco změní (vrátí k normálnějšímu vývoji), tak mohli zaznamenat tíživou situaci. Opačně ti flexibilní a přpiraveni sledovali to, co už déle předpokládali. Na jedné straně někteří rozprodávali z portfolia například ETF akcie, které najednou v počátku seance jako reakci na paniku rozšířili bid/ ask ceny a při příkazech při otevření za cenu na trhu, která byla zcela mimo realitu, ti nezkušení realizovali masivní ztráty při prodejích za bid ceny blízkých nule. Druhým extrémem je pak, že někteří s očekávaním poklesu prodávali na krátko a například na velmi likvidním futures trhu s akciovými inexy (Nikkei 225 v tomto případě) dokonce jeden trader podle Bloomberg realizoval zisk v řádu desítek miliónů USD.

Otázkou je pak, zda následně rychlé odražení ceny po klasické korekci v řádu zhruba těch 10% u S&P 500 znamená, že ceny jdou zpět nebo na nová maxima a vše je ve “starých kolejích” přechozích pár let. Podívejme se jak to s těmi korekcemi vlastně je historicky:

Zelenou měříme počet trading seancí v jednotlivých letech mezi 10% korekcemi a zde i když se historicky nyní jednalo o relativně nadprůměrnou délku, tak stále v normě konce 90.let a počátku tohoto století. Avšak statistika počtu obchodních seancí mezi 20+% korekcemi trhu vyjádřena modře je v danou chvíli prozatím vysoce nadprůměrná a za poslední nejbližší dekády srovnatelná jen s periodou koncem 90.let před prasknutím technologické bubliny. Tudíž, je pravděpodobné, že od vyšší korekce akciového trhu dolů v řádu 20+% nejsme možná příliš vzdáleni. Na druhé straně, trh dokáže být neracionální déle než někdo solventní a bude-li se opakovat situace z konce 90. let, pak k vyšší korekci nemusí dojít dalších zhruba 1 500 obchodních seancí.

V tomto ohledu je dobré zmínit to o čem psal před pár dny ekonom Robert Shiller, autor verze cyklicky upraveného P/E poměru (CAPE), který relativně nejlépe historicky měří ocenění trhu vzhledem k ziskům na akcii za danou periodu (s předstihem jsem uvedl linku na mém twitteru @Martin_ekonom). To se nyní pohybuje na hodnotě kolem 26 s historickým průměrem 16,62 a mediánem 16,02. To jest trh je velmi drahý jinak řečeno. Statisticky, vztah P/E jakožto nezávislé proměnné pro predikci chování trhu je velmi slabý (koeficient determinace a t-statistiky nevýrazné) v krátkém období a nabývá síly až v řádu 10 let. Avšak kdo sleduje nějakou dobu, pak o tomto relativně vysokém poměru už se pár let hovoří (zhruba od roku 2010). Velkou roli v jeho interpretac hrají rovněž hodnoty úrokových sazeb v ekonomice a miry inflace. Pohlédněme na historické hodnoty CAPE ve vztahu k různým mírám inflace v ekonomice:

Obecně lze říci, že hodnoty CAPE P/E mohou nabývat nadprůměrných hodnot při nižších hodnotách inflace v intervalu 1,4-4% po určitou dobu. Avšak , na obrázku je vidět opět ono přibližování situaci konce 90. let před prasknutím technologické bubliny (sweet spot oblast na obrázku oranžově), kdy index Nasdaq 100 například korigoval dolů kolem 80% následně poté. Robert Shiller rovněž ve svém článku v New York Times (kde zmiňuje svou novou knihu mimo jiné) píše o provádění průzkumu optimismu individuálních a institucionálních investorů ohledně valuace akciového trhu od roku 1989, kde se pak jeho index pohybuje na úrovních charakterizujících značnou míru optimismu. Opět hodnota se přibližuje míře před krachem trhu z titulu technologické bubliny v letech 2001-2002.

Osobně se domnívám, že akciový trh bude mít určitě problém zhodnocovat tak, jak jsme byli zvyklí za poslední léta, pokud nedojde k výrazně solidnějšímu růstu zisků na akcii firem daných ne zpětným odkupem akcií prostřednictvím zapůjčených fondů za úroky blízko nule. Nutný bude růst zisků na akcii organicky na základě růstu tržeb. Do té doby než se poptávka ve světové ekonomice dostane do stavu s to toto firemnímu sektoru kvalitněji zabezpečit bude mít trh tendenci korigovat i možná výrazně více než jsme byli svědky před pár dny. Navíc na druhé straně, je nutno si také uvědomit, že riziko propadu trhu typu při propuknutí finanční krize v roce 2007, je velmi malé v danou chvíli dle dat, které máme k dispozici. Výrazná recese světové ekonomiky není zatím na předmětu dne a euforie individuálních investorů, kde každý řidič taxíku má už akciový tip nedosahuje doposud extrému. Výhodu bude mít před klasickým nákup drž za takové situace jistě aktivní management a diverzifikace do pokud možno strategií obvykle prosperujících při vyšší volatilitě.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj populárního kontraktu na akciový index e-mini S&P 500 na burze v Chicagu za poslední měsíce (SOL Trader,denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: