Bernake nepřekvapil, některé aktiva mimo dluhopisy však ano

Sid: Velmi děkuji za vysvětlení Vaší logiky matematické řady. Nevzpomínám si, že by to takto učili na základní škole. Ovšem je pravdou, že si vůbec na mnoho ze základní školy nevzpomínám. Abych pravdu řekl, z matematiky, jen na jednu jedinou jedničku. 🙂
Já bych, ale, naopak řekl, že diskutovat bude asi vhodné, když jedna část lidí se domnívá, že tisíciletí začíná jindy než jiná část lidí.
Proto se zeptám:
Kdy tedy začal můj první rok života? Nejdříve byl rok nula a po uplynutí jednoho roku začal první rok?
Kdy tedy skončil můj první rok? Po uplynutí prvního roku, tedy až po uplynutí 2 x 365 dnů?

Prosím ostatní, aby nechali Sida, aby mi vysvětlil tuto, zdá se, velmi složitou problematiku. Děkuji.

Sid: Vážený pane, pokud jsem výše psal „Pěkně prosím o vysvětlení logiky matematické řady ve Vašem pojetí.“, neměl jsem tím na mysli nic jiného než to, že mne zajímal Váš výklad Vašeho názoru.
Když se mi narodilo dítě, nikdy jsem neuvažoval v dimenzi „kolik je mu let“. Uvažoval jsem tak, že mu je jedna hodina, jeden den, dva týdny, pět měsíců. Pokud by se mne neznalý věku mého dítěte tehdy zeptal a trval na letech, asi bych mu odpověděl, že ještě nemá rok. Takové sdělení někdy chápeme jako nic, nulu, null nebo prázdnou množinu.
Obdobně je tomu u dítěte starého dva měsíce. Ale taky bych mohl říci, že má teprve jednu šestinu roku. Po 365 dnech je dítěti jeden rok.
Svůj věk počítám tak, že je den narození a pak plynuly roky. Po uplynutí jednoho roku ode dne narození jsem byl stár jeden rok.
Připouštím, že se věk počítá od nuly.
Veřejně Vám zde dávám svolení k tomu, abyste si o mě myslel, že jsem ten největší debil v celičkém vesmíru.

Já jsem tedy Vaše otázky zodpověděl. A nyní opět prosím já o zodpovězení těchto otázek:
Kdy tedy začal můj první rok života? Nejdříve byl rok nula a po uplynutí jednoho roku začal první rok?
Kdy tedy skončil můj první rok? Po uplynutí prvního roku, tedy až po uplynutí 2 x 365 dnů?
Může se zdát, že jste to již výše popsal, ale já tam vidím psáno jen o roce nula a já se zde ptám na rok první.
Já totiž tuto, pro někoho možná hloupou, debatu považuji právě pro investování, a zejména pro základy investování, za velmi důležitou.
Děkuji předem.

Sid: Chci si tedy pořádně ujasnit Váš názor na počítání let, věcí apod.
Když tedy spolu uzavřeme obchod, kdy mi dodáte do Hlučína na náměstí nulu tun zlata, bude tedy na náměstí hromada, o kterou mohu zakopnout nebo tam žádný blyštivý kov nebude?

Zdá se mi, že Sid mi již neodpoví a na dovolené již není nebo může i tam přispívat :).
Prosím tedy ostatní, aby mi někdo vysvětlil, jak to vlastně myslí. Kde dělám chybu? Stále mi není jasné, jak to s tím počítáním myslí. Je zde, prosím, někdo, kdo mu rozumí?

Sid: „… proto je tohle můj poslední příspěvek v tomto vlákně“.
Tak to se budu moci vyřádit. 🙂 🙂
🙁

Sid: „Vaše otázky typu kolik je nula a kolik je 0,9999 považuji za velmi hloupé“.
Jo, jo, to jsem celý já. Když se snažím dotyčného navést na jinou cestu, musím, žel, v některých případech používat i takovéto otázky.
Např., když jsem doučoval učně matematiku, ptal jsem se ho kolik je deset krát nula. A hle, opravil si známku na konci prázdnit tak, že nakonec udělal i učňovskou zkoušku.
Když jsem jindy doučoval děvče osmé třídy musel jsem jí položit snad „nejhloupější“ otázku: „Co je těžší, kilo železa nebo kilo peří?“ A když mi po letech oznamovala, že studuje ekonomku, řekla mi rovněž: „A víte, že jste mi opravdu pomohl. A nejvíce tím, když jste se ptal, co je těžší.“ To byla, panečku, odměna za „nejhloupější“ otázku.
Možná jí to pomohlo proto, protože nedělala se mnou inteligenční soutěž, nezjišťovala zda jsem největší blbec ve vesmíru apod., jednoduše otevřela svou mysl, zamyslela se.

Sid: „Číselná řada začíná nulou. Druhá desítka začíná číslem 10. Třetí tisícovka začíná číslem 2000.
Myslel jsem, že matematiku ze základní školy není třeba diskutovat.“
Zdá se, že je vhodné diskutovat i „matematiku“ z mateřské školy.
Svými otázkami jsem se snažil zjistit, co kde se Vám popletlo.
Zde to vypadá na záměnu čísla a číslovky.
Při výčtu číslovek běžné desítkové soustavy obvykle začínáme nulou a končíme desátou číslovkou, kterou je devět. Žádná číslovka s označením 10 neexistuje.
Při počítání kraviček, dnů, roků, hřebíků apod., počítáme od jedné po deset první desítku. Druhá desítka začíná číslem 11.

Když jsem studoval mateřskou školu, učila mne teta o prázdninách počítat. A když se např. děda zeptal kolik je ještě krav venku a já mu odpověděl žádná, nikdy ho ani nenapadlo, aby se zeptal: „To je ta s tou bílou skvrnou u oka? To je ta, co kulhá? To je ta, co je její půlka již ve chlévě? A dostala už napít?“. Při našich selských počtech nula vyjadřovala nula dnů, žádný den, nula krav, žádnou krávu, nula let, žádný rok.

Sid: „Pokud byste dokázal připustit, že se věk počítá od nuly, pak dojdete k logickému závěru, že z letopočtu, který je počítán od narození Ježíše uběhlo celých 2013 let a nyní běží 2014-tý rok.“

Věk se počítá od nuly, připouštím. To je pro mne okamžik, bod, rozhraní u kterého jsme se dohodli, že jej považujeme za zrození nového tvorečka. Následující pikosekunda či cokoliv menšího již patří do prvního roku mezi rozhraním nula a jedna. Pak docházím k logickému závěru, že od narození (tak jak to běžně vnímáme) uplynulo celých 2012 let a část roku 2013.

Sid: „První rok života začíná, v našem pojetí, narozením. První rok života končí po uplynutí 365 dnů. Od tohoto okamžiku je přiřazováno číslo 1 k věku člověka atd. Ale právě, až po uplynutí prvního roku, který musí být dokončen, aby to byl celý rok! To je bez diskuse.“

Chápu toto Vaše vysvětlení tak, že pokud byste v té době žil, budete v prvních 365 dnech hovořit o roce nula a po jejich uplynutí budete tentýž rok označovat jako rok 1.
Pak lze stěží pochopit proč ve Vašich výpočtech počítáte roky dva, když dnes podle Vás rok nula a rok jedna jedno jest, tedy jedněch 365 dnů.

Sid: „Jestliže tedy někdo v minulosti sestavil občanský letopočet tak, že začal rokem 1 – prvním, a zároveň prohlašuje, že je to okamžik narození Ježíše Krista, je vlastně stanovený jakoby dopředu. Jinak řečeno Ježíšovo život počíná rokem 1 letopočtu, je to jeho první rok života, ale on sám jej ještě “neprožil”, neuzavřel celý rok, přesto je přiřazena v letopočtu číslice 1. … Je to, s nadsázkou řečeno, deficitní letopočet. Protože počítá s rokem, který ještě neuběhl, je vlastně na dluh.“

Zdá se mi, že v tomto mylném pochopení a nedostatečném studiu investorem je snad skryta podstata problému.
(Investorem pro jednoduchost zde definuji osobu, která by ráda dlouhodobě zhodnocovala svůj majetek.)

Lidé často zjednodušují. Při odpovídání nepřemýšlí nad tím, jak může zjednodušená odpověď někoho značně pomýlit.
Ten nesmysl, že Ježíš se narodil v roce jedna se na netu objevuje poměrně často.
Jak vidím i Vy asi to vnímáte tak, že se snad měl narodit někdy kolem 25. 12. roku jedna.
To je dle mého názoru zásadní omyl. Ten kdo to tehdy v 6. století určoval, se nepochybně maximálně snažil o to, aby první rok Ježíše, co možná nejpřesněji odpovídal tomu, že od narození uplynul tehdy běžně počítaný počet dnů v roce. Možná se mu to i povedlo, když si uvědomíme, že byla doba, kdy rok začínal 25. prosince.

Sid: „Podíváte-li se na digitální hodinky o půlnoci uvidíte na nich čas který je počítán od nuly. Je na nich nula hodin, třeba pár minut a pár vteřin. Ty hodinky měří úplně stejný čas jako letopočet jenom v kratších intervalech. To je naprosto jasná a snad pro každého pochopitelná analogie s letopočtem.
Ještě jedna věc. Zeptejte se kohokoli na věk. Schválně co vám odpoví? Řekne například, že je jí/jemu/ 29 let nebo, že prožívá 30-tý rok svého života? Protože podle vaší logiky je správně za “b”.“

Toto jsou perfektní exaktní důvody a příklady.
Stále nikde nevidím důvod pro uznání roku, dne, sekundy nula s nenulovým rozměrem.
Když už se chcete někoho ptát, tak se ho zeptejte na přesný věk. Nebo se můžete zeptat paní s kočárkem kolik má to mimi roků a dobře se jí dívejte do tváře ať víte, co si o takové otázce myslí.

Omlouvám se. Při popisu jsem zaměnil pojem číslovka s číslicí. Ač předpokládám, že stejně bylo jasné, co mám na mysli, uvádím opravený text.

Sid: “Číselná řada začíná nulou. Druhá desítka začíná číslem 10. Třetí tisícovka
začíná číslem 2000.
Myslel jsem, že matematiku ze základní školy není třeba diskutovat.”
Zdá se, že je vhodné diskutovat i “matematiku” z mateřské školy.
Svými otázkami jsem se snažil zjistit, co kde se Vám popletlo.
Zde to vypadá na záměnu čísla a číslice.
Při výčtu číslic běžné desítkové soustavy obvykle začínáme nulou a končíme desátou číslicí, kterou je devět. Žádná číslice s označením 10 neexistuje.
Při počítání kraviček, dnů, roků, hřebíků apod., počítáme od jedné po deset první desítku. Druhá desítka začíná číslem 11.

To Sid:
Zkusil jsem se zamyslet: „Proč ten člověk, i potom, co vše jsem k tomu napsal, stále trvá na tom, co tvrdí? Proč by ze sebe, ač schován za známého Španěla :), dělal …, ač má samozřejmě na to plné právo :)? Nedělám já ze sebe …, ač mám na to plné právo jen já? Třeba se zde bavíme o h…. a každý svým způsobem vyjadřujeme totéž a on se potutelně usmívá, jak dlouho mi trvá než mi to dojde. Zkus rozšířit kontext. Otevři svou mysl, třeba je popletená. 🙂 Třeba, když použiješ jeho způsob vyjádření, tak se konečně domluvíte a posunete k cíli. Třeba, kdybys používal jeho způsob vyjádření, pak bys taky ty otázky se zlatem považoval za hloupé.“
Možná jsem na něco přišel.
Zkusím tedy za použití Vašeho:
„Když se narodí dítě, a prožívá svůj první rok života, tak jsou mu např.2 měsíce, 5 dní, 4 hodiny atd., ale taky zároveň NULA let. NULA let je mu celý jeden rok.
Jak známo, náš letopočet je počítán od narození Ježíše Krista. Pokud se tedy Ježíš narodil jako normální dítě, tak si jistě i on prožil svůj rok NULA.
Navíc aktuální letopočet byl zaveden až nějakých 500 let po životě Ježíše, takže není vůbec žádný důvod proti tomu stanovit přesný počátek, tedy rok NULA.
První rok života začíná, v našem pojetí, narozením. První rok života končí po uplynutí 365 dnů. Od tohoto okamžiku je přiřazováno číslo 1 k věku člověka atd. Ale právě, až po uplynutí prvního roku, který musí být dokončen, aby to byl celý rok! To je bez diskuse.
To co plyne v čase do 365 dne, je první rok, ale v číselném zápise musí začínat nulou tedy rok 0. Je to jako číslo za desetinou čárkou např.: 0,5 ( tedy 0 let a 6 měsíců )“,

říci, že podle mých zjištění (nutně zjednodušeno) na konci dne 30. 6. 1; tedy po šesti měsících; tedy 0,5; tedy 1. rok; tedy rok 0; byl Ježíš stár právě půl roku. A proto se, prosím, ptám zda za této situace se něco ve Vašem uvažování změnilo ohledně toho, kdy končilo tisíciletí a jaký prožíváme rok?