Brazílie – proč je přitažlivá?

Brazílie je největší zemí Jižní Ameriky, je součástí skupiny zemí poznačovaných jako BRIC. Je pátou největší a pátou nejlidnatější zemí. Brazílie je bohatá na přírodní zdroje. To je všeobecně známo, proto se zaměřím na makroekonomickou situaci.

Pokud chcete popsat brazilskou komiku pár slovy, nabízí se „cash and carry“ ekonomika. Důvodem je velmi omezené používání úvěru v brazilské ekonomice. Brazilská ekonomika je, co se týče množství úvěrů, na druhé straně amplitudy nežli většina světa.

Brazílie má velmi solidní makroekonomické základy počínaje prakticky nezadluženým obyvatelstvem s vysokou mírou úspor (kolem 25%). Většina nemovitostí je kupována za hotové. Například objem hypoték v brazilské ekonomice představuje zhruba 2% HDP, u USA je to 76%. Ještě před pár lety byly dvě třetiny nemovitostí placeny takříkajíc „na dřevo“, tedy bez jakéhokoliv použití úvěru. Výjimečně se používaly úvěry se splatností 90 dní. Dále byl v 90. letech minulého století uzákoněn přebytkový státní rozpočet a schválena ústava zakazující quantitative easing (růst množství oběživa).

Brazilské banky jsou zdravé. Základem jsou striktní pravidla pro kapitálovou přiměřenost a osobní zodpovědnost vrcholových manažerů za závazky banky. Kapitálová přiměřenost je vyžadována ve výši 16% (v Evropě a USA se většinou pohybuje mezi 6-8%). Výše povinných rezerv je 30% (v USA a Evropě jde maximálně o jednotky procent). Země dlouhodobě pracuje s kladnými reálnými úrokovými sazbami. To přispívá k vysoké míře úspor – 25%. Tedy řádově více v porovnání s USA a několikanásobně více v porovnání s evropskými zeměmi. Zároveň to přispívá k efektivní alokaci kapitálu. Diskontní sazba je na 9,5%, přičemž inflace pro letošní rok se odhaduje na 4-5% – vycházím ze statistik brazilské centrální banky. Výsledkem výše uvedeného jsou vysoké úrokové sazby pro podniky.

I přes omezené používání úvěrů a vysoké kladné reálné úrokové sazby brazilská ekonomika roste. V meziročním srovnání rostla brazilská ekonomika v 1. čtvrtletí 2010 nominálně o 9%. Při inflaci 4-5% to dává reálný růst také 4-5% (v roce 2009 klesla ekonomika o 0,2%). Kladné reálné úrokové sazby – to je něco, o čem se drtivé většině střadatelů ve vyspělých zemích může jen zdát.

Brazílie má jednu z nejlepších věkových struktur obyvatelstva na světě – medián je 26 let, pro srovnání v USA je to 36 let, v Číně 34 let, v Rusku 38. Jediná srovnatelná země je Indie s 25 roky. Tato skutečnost spolu s nepreferováním chlapců před děvčaty jako v Číně nebo i Indii dává prostor pro růst lidí v produktivním věku až do roku 2045. Mají tedy čas na postupné (a tedy i výrazně levnější) vyřešení důchodové krize, které na Brazílii dolehne až o několik desetileté později než na vyspělé země.

Silnou stránkou brazilské ekonomiky je zemědělství. Díky příhodným klimatickým podmínkám jsou možné 3 sklizně ročně. Rozdíl teplot mezi „létem“ a „zimou“ je menší než mezi dnem a nocí. Další výhodou Brazílie možnost v případě potřeby rozšířit osevní plochy. Její rezerva představuje 267 mil akrů, tedy téměř plochu, která je zemědělství věnována v USA. To láká spolu s nižší cenou půdy americké farmáře, kteří se začínají pomalu stěhovat do Brazílie.

Oproti jiným BRIC zemím má z mého pohledu Brazílie ještě jednu výhodu. Tou je nejmenší závislost na exportu. Export tvoří 14% HDP Brazílie. V případě Číny tvoří export více než 35%, u Ruska je o 30%, u Indie pak 23%. Výhodou jsou i vlastní zdroje ropy, díky čemuž je energeticky soběstačná.

Menší závislost na exportu a hlavně zdravý finanční sektor s rezervou (a manévrovacím prostorem) ve formě vysokých reálných úrokových sazeb dává Brazílii výrazně lepší šance na překonání případného dalšího kola globální krize. Ač ji případná krize postihne, z krize by Brazílie mohla vyjít jako nová mocnost.