Tento týden britská premiérka Theresa May oficiálně odstartovala uplatněním Článku 50 Lisabonské smlouvy dohadování o podmínkách opuštění EU. Začíná tak v podstatě období smlouvání nejen o těchto, ale asi také o tom, jak k procesu negociací vlastně přistoupit. Určitá forma dohody musí být dosažena do října 2018. Podle EU musí být první vyřešeny tři základní body, než se přistoupí k smlouvání podmínek ohledně nastavení budoucích obchodních vztahů. Tyto body pak představují “rozvodový” účet pro Británii, který EU odhaduje na 60 miliard EUR (to chce EU řešit separátně první narozdíl od Británie), práva občanů jak britských žijícíh v regionu EU, tak unijních občanů v Británii a problematiku externích hranic. Podle unie nemůže mít Británie plný přístup ke společnému trhu bez akceptace 4 svobod: volného pohybu zboží, služeb kapitálu a lidí.
Británie dle premiérky May pak chce kontrolovat imigraci a uplatnit vlastní zákony, opustit společný unijní trh a celní unii, nepřispívat “obrovské sumy” do rozpočtu EU (přispívala ani ne polovinu to co Německo a méně než Francie či Itálie), cílovat dohodu o volném obchodu nejen s EU, ale i dalšími.
Je těžko představitelné, že plná dohoda bude dosažena během následujících 2 let a tak zřejmě následně dojde k uplatnění přechodné periody, zvláště pak v oblasti automobilového, finančního průmyslu a zemědělství.
Akciový trh v Británii je o 20% výše od hlasování o Brexitu a predikce reálného růstu ekonomiky byly několikrát navýšeny. Nicméně zhodocení se týká titulů zahraničních společností obchodovaných v Londýně, ne tak domácích firem, dále ovlivněny měnovou depreciací libry více než odhadem budoucích firemních zisků. To je patrné pohledem na KPMG indexy rozlišujících zahraniční a domácí firmy na britském akciovém trhu:
Od hlasování o Brexitu libra oslabila o více jak 10% oproti USD a téměř 20% oproti obchodně váženému koši zahraničních měn. To zvyšuje inflační tlaky a snižuje reálnou kupní sílu pro spotřebu domácností, jež tvoří 60% tvorby domácího produktu. Příchozí nejistota ohledně podmínek budoucích dohod jistě nepřispěje také firmám v rozhodování o investicích, i když na druhé straně statistky ohledně důvěry domácností a firem se mírně zvýšily od hlasování. Průmyslové PMI indexy v 1. kvartále 2017 již poklesly a maloobchodní prodeje mimo energie zaznamenaly výrazný propad.
Klíčové pro EU a trhy pak budou prezidentské volby ve Francii 23. dubna a 7. května, jak psal Jan Dvořák. Zajímavé je, že trh není v tuto chvíli nějak znepokojen a opce na euro zde na burze v Chicagu jsou relativně levné historicky (impikovaná 90-denní volatilita) a stojí méně než ty se stejnou expirací na libru. Do Brexitu byly ty na euro dražší. Budeme pozorně sledovat jistě zajímavý vývoj s přibližováním klíčových datumů.
Závěrem se pojďme podívat na vývoj kontraktů na euro a libru (vůči dolaru) na burze v Chicagu za poslední měsíce (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: