I když se zdálo, že eskalace krize v zemích postižených dluhovou spirálou a obecně ochlazování globální ekonomiky v druhém kvartále roku zachrání před růstem ceny ropy v důsledku výraznějšího snížení poptávky po černém zlatě, tak jsme se neradovali, zdá se, dlouho. Cena skutečně od poloviny března začala klesat a dosáhla lokálního minima koncem června. Timing není zřejmě náhodný, jelikož od 1. července vstoupilo v platnost embargo EU na dovozy ropy z Íránu. Od této doby kurz jak severomořské tak americké WTI ropy jde zpět nahoru.
Jak je to možné, vždyť se zdálo, že Saudská Arábie, jakožto největší světový producent, nebo Rusko či Irák dokáží bez problému tento výpadek nahradit? Navíc, podle např. posledních statistik v USA od American Petroleum Institute (API) klesla poptávka po ropě na 4-leté minimum 18,06 mil. barelů za den. Spojené státy jsou největší světový spotřebitel a také největší importér černého zlata. I když se v posledních letech snižuje spotřeba ropy a také importy v USA (v červenci např. dovozy činily na celkové spotřebě 57,7% v porovnání s 62,2% před rokem podle API) tak je možné vysledovat zajímavý fenomén a to nárůsty dovozů z oblasti Perského zálivu, převážně pak již ze zmíněné Saudské Arábie, ale také z Kuvajtu či Íráku. Podívejme se na obrázek zachycující analýzu vývoje spotřeby a importů:
Zdroj: Energy Information Administration
Je zde zřejmé, že dovozy ropy z Perského zálivu rostou a např. z Mexika klesají. Tak jak kdysi šlo v Mexiku vyprodukovat 3,2 mil. barelů za den, tak v minulém roce to nedosáhlo ani hodnoty 3 mil. barelů. Ropné plochy jsou zastaralé a podinvestované a podle americké US Energy Information Administration bude jižní soused Ameriky do r. 2020 nucen importovat ropu sám. I když dochází k nárůstům produkce domácí ropy např. ze Severní Dakoty o které jsme již na serveru psali, tak pro tuto třídu černého zlata nejsou přizpůsobeny povětšinou rafinérie v Mexickém zálivu a životnost vrtných polí je, jak jsme rovněž psali, nízká. A tak se musí obracet dál na ropu z arabských zemí a zde nikdo přesně nedokáže odhadnout následky sankcí proti Íránu a možný útok Izraele na něj. Dále např. Rada bezpečnosti OSN se rozhodla ukončit misi v Sýrii po neúspěchu uklidnit převraty, což svědčí o napjaté situaci v regionu. Tj. exisuje značné geopolitické riziko a toho si jsou politici vědomi. Důkazem je evidentně obnovení rozhovorů o využití vládních strategických rezerv ropy (o jejichž případné efektivitě jsme se rovněž na serveru již zmínili). USA jsou podle posledních informací v kontaktu s Francií a monitorují vývoj na trhu s ropou velmi pozorně (zvlášť před prezidentskými volbami v USA za pár měsíců). Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen severomořského Brentu, americké WTI ropy a jejich spread na burze v New Yorku (týdenní data):