Čínská devalvace a co dál – II

Událostí týdne byla bezpochyby devalvace čínské měny o 1,9 %. V Číně jde o největší devalvaci za posledních 20 let, přesněji řečeno od zavedení stávajícího měnového systému v roce 1994. Krátce jsem se této události věnoval ve středu, pro vás jsem si nechal detailnější analýzu. K čemu tedy došlo? Jde o událost s globálními dopady, řadu z nich lze se znalostí minulosti nasimulovat.

Hodnota čínské měny vůči americkému dolaru se dostala na úroveň druhé poloviny roku 2012. Podle ní se jedná o jednorázové opatření (jako akcie ČNB z podzimu 2013).

Tato událost může odstartovat řetězec konkurenčních devalvací různých zemí, aby se jejich společnosti nedostaly do nevýhody vůči čínským firmám. A to i za cenu rizik odlivu kapitálu ze země. Podle odhadu agentury Bloomberg oslabení juanu o 1 % má za následek odliv kapitálu ve výši 40 miliard dolarů. Odliv kapitálu cca 80 miliard dolarů by Čínu s devizovými rezervami přes 3,5 biliónu neměl ohrozit.

Mnohem horší důsledky by však mohl mít již zmíněný řetězec devalvací. Ten může mít nedozírné následky. Nejen na konkrétní země, ale i na globální úrovni. Kdo pamatuje asijskou krizi let 1997/98 a dopady na měny Jižní Koree, Thajska či Indonésie, ví, o čem mluvím. I když dnes již měny těchto zemí nejsou pevně navázány na dolar, jak byly tehdy. A to vše za situace mnohem větší globální provázanosti trhů a horší makroekonomické situace, než před necelými dvaceti lety.

Americké akcie ztratily pětinu své hodnoty. Díky rychlému zásahu Fedu – trojímu snížení sazeb a záchraně velkého hedge fondu –  však své ztráty rychle odpracovaly zpět. Dnes Fed nemá kde brát (tehdy byly sazby na 5 procentech). Jen ty fondy a banky by asi zachraňoval i nyní.

Doporučuji pozorně sledovat další vývoj, reakci dalších asijských zemí, ale i Spojených států, kde se mohou objevit hlasy volající po sankcích směrem k Číně. Vyčkává i Mezinárodní měnový fond, který odsunul termín oznámení (ne)zařazení čínské měny do SDR z listopadu letošního roku na září roku příštího.

Oslabení juanu může způsobit škody zemím, které s tím na první pohled nemají nic společného. Protože je to de facto posilování dolaru, na tento vývoj doplatí země s dolarovým zadlužením.