Co je za ekonomickým růstem některých zemí

Růst HDP se prakticky všude ve světě zveřejňuje co tři měsíce. Téměř všechny zajímá čtvrtletní růst a růst za posledních 12 měsíců. Cokoliv více do minulosti je již nezajímavé, podobně jako případné revize ročního růstu po několika měsících. Proto jsem vzal data za posledních zhruba 10 let a vybírám pár údajů a ještě se podívám o něco více do hloubky.

Nominální růst měřený v amerických dolarech za posledních 10 let – růst vyspělých zemí se pohybuje v rozmezí přibližně 35%-50%, v Číně, Rusku a Brazílie za stejné období ekonomika vzrostla o cca 350% (rozdíl byl v pouhých jednotkách procentních bodů), v Indii přibližně na trojnásobek.

Na příkladu Brazílie, Čína a Ruska chci ukázat, že výsledná čísla mohou poskytovat zkreslený pohled, je třeba se podívat na to, jak čísla vznikají.

Například u Brazílie, která významným exportérem surovin,  je pouhá desetina tohoto růstu díky skutečnému ekonomickému růstu,9/10 je díky zhodnocení domácí měny do loňského roku a růstu cen exportovaných surovin  (mimochodem, jak euro se za dané období zhodnotilo proti dolaru o necelých 20%, japonský jen přibližně o 10%).

Ani Rusko se od Brazílie výrazně neliší. I v tomto případě je reálný růst ekonomiky jen za přibližně jednou desetinou růstu HDP. Zbytek je dán růstem cen ropy a zemního plynu.

Čína to má opačně. Ceny jejího exportovaného zboží klesaly. A tak i přes shodný dolarový růst ekonomik, reálný růst čínské ekonomiky byl tak ve srovnání s Brazílií a Ruskem téměř trojnásobný.

A tak je vidět, že vždy je třeba se dívat na to, co je za čísly. Samotné výsledky mohou být zavádějící.