Co si vzít ze Světového energetického kongresu 2013?

Každé tři roky se koná setkání hlavních představitelů světového energetickém trhu na konferenci World Energy Congress (WEC). Tento je organizován Světovou energetickou radou (World Energy Council) se sekreteriátem v Londýně. Tentokrát setkání proběhlo před pár dny v Tegu, Jižní Koreji. Velice zajímavým přínosem je pak studie odhadu vývoje energetického trhu do roku 2050: „World Energy Scenarios: Composing energy futures to 2050“, na které pracovalo šedesát expertů z třiceti zemí světa. Report je koncipován na principu dvou scénářů nazvaných jeden Jazz a druhý Symfonie, v závislosti na schopnosti zemí dostát závazkům definovaným na Konferenci OSN o změnách klimatu v Doze, Kataru v roce 2012 (The Doha Climate Gateway).

Podle scénáře Jazz, se má výroba primární energie zvýšit do roku 2050 o 61%, zatímco u scénáře Symfonie je odhad 27%. Podíl obnovitelných zdrojů na celkovém globálním energetickém mixu má zaznamenat největší nárůst a dosáhnout podílu 20% u Jazz respektive 30% u Symfonie. Avšak oba scénáře poukazují na fakt, že fosilní paliva zůstanou dominantním zdrojem (77% u Jazzu a 59% u Symfonie). Využití paliv v dopravě se podle Jazz do roku 2050 zdvojnásobí, většina pocházející z konvenčních zdrojů a také s postupným přechodem na zemní plyn. Podle Symfonie bude nárůst v dopravním průmyslu jen 20% a největší podíl na tomto růstu by měly mít bioaliva a elektřina.

Co je však velmi zajímavé, je to, že WEC predikuje do roku 2050 využití solárních zdrojů k výrobě enregie až dvěstedvacetpětkrát (225x) vyšší oproti stavu z roku 2010! V současné době solární energie představuje něco přes 34 TWh/ rok, ale může být v intervalu 2 980 až 7 740 TWh během následujícíh čtyř dekád. To znamená, zhruba nějakých 2,9 biliónu USD až 9,6 biliónů USD investic do solárních zdrojů, největší podíl mezi obnovitelnými zdroji energie. Ruku v ruce s ekonomickým rozvojem ve světě, bude nutno investovat do produkce elektřiny celkově a to podle scénáře Jazz 19 biliónů USD a scénáře Symfonie 25 biliónů USD. Většina z těchto investic má pak být směrována do obnovitelných zdrojů energie sluněční, větrné a vodní. Navyšování podílu obnovitelných energetických zdrojů relativně sedí se závěry pařížské Mezinárodní energetické agentury (IEA). Uveďme grafický příklad předpokládaného vývoje produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů,  v jednotlivých regionech světa podle IEA (klikněte na obrázek pro zvětšení):

IEA ve svém Medium-term renewable energy market report přehledu odhaduje nárůst podílu těchto zdrojů na více než čtvrtinu už do roku 2018. Z toho zdvojnásobení těch mimo hydro elektrárny, jako solární, větrné, geotermální a bioenergie na 8% ze 4% v roce 2011 a jen ze 2% v roce 2006. I když se obnovitelné zdroje stávají nákladově kompetitivní, tak stále potřebují zavedení dlouhodobých politik jednotlivých zemí, které by měly zabezpečovat spolehlivý a prediktabilní trh a take regulační prostředí v souladu s cíli společnosti.

Je pozitivní, že oba scénáře počítají s podstatným nárůstem energetické dostupnosti. Avšak i tak to nebude stačit k plnému pokrytí a ve světě 730 až 880 miliónů lidí bude bez přístupu k elektřině do roku 2030, převážně v subsaharské Africe. Toto nepříjemné číslo se může dále do roku 2050, podle studie, snížit až na 319 miliónů. Největší podíl spotřeby energií bude, podle predikcí, připadat na Asii, s procenty podle Jazz 48% a podle Symfonie 45%.

Co se týče omezení emisí, tak podle Symfonie do roku 2050, budou u oxidu uhličitého činit 490-535 částic na milión a  podle Jazz 590-710 částic na millión. Oba tyto odhadované intervaly hodnot emisí jsou nad cílovanou hodnotou 450 částic na million. Značná redukce je možná podle Symfonie od roku 2020.

Závěrem se pojďme podívat na jeden z “horkých” zdrojů energetického mixu do budoucna a to vývoj ceny zemního plynu na divizi NYMEX chicagské burzy CME Group v poslední době, prosincové a červnové kontrakty a jejich komoditní spread (klikněte na obrázek pro zvětšení):

 

Komentáře
  1. Mattoni napsal:

    Hmm, jenom by mě zajímalo, jestli jsou v těch bilionech započítány taky náklady na zálohování nestabilních obnovitelných zdrojů a posílení rozvodných sítí. Jestli ne a tipnu si že ne, jsem klidný a celá ta zpráva je jenom slušná pohádka.

    Aktuálně jedinná učinná možnost (reálně fungující), jak je stabilizovat, je využitím přečerpávacích vodních elektráren, případně s podporou paroplynových elektráren.

    Dalším neméně důležitým faktem je, že 95% vzácných materiálů potřebných na výrobu solárních panelů těží Čína. Bez nich to nepude. Vzhledem k tomu, že panel vydrží asi 20 let, tak bych si tak tipnul, že Čína těch surovin nemá ani omylem dostatek.

    -> Tož přeju soudruhům hodně štěstí, jenom bych rád, aby si dělali tyhle experimenty pokud možno za SVOJE, ne za moje.

  2. Oracle napsal:

    Mattoni, máte pravdu a pridám ďalší kamienok do mozaiky.

    Tento rok (keď ma pamäť neklame) tu bola rozoberaná téma energetiky, zhodou okolností tu bol aj expert. Diskusia došla k tomuto, obnoviteľné zdroje energií sú výhodné pre ostrovné systémy t.j. rodinný dom, chalupa, malá farm atď, pretože jednak ich výkon je dosť nestáli a aj odber je nestály čo spôsobuje nemalé problémy aj pre atómové elektrárne a pre prenosové siete.

  3. Mattoni napsal:

    Oracle: Jo, já myslím, že jsem se do té debaty taky zapojil. Jen bych dodal, že ty ostrovní systémy taky nejsou vždycky výhra. Např. pro někoho, kdo má vlastní les, tudíž topí vlastním dřevem, to smysl vcelku nemá, protože vzhledem k životnosti baterií a panelů by byl rád, když se mu vrátí to, co do toho narve. Druhá věc je, že pokud by se z ostrovních systémů měla stát masová záležitost, tak v tu chvíli sranda taky skončí, protože nebude dost surovin.

  4. Oracle napsal:

    Mattoni tie ostrovné systémy, kúriť a variť sa dá aj bioplynom v mojom článku je jeden odkaz a tie panely nemusia byť na báze kremíka ale môžu byť napr. na báze organických látok na uhlíkových nanovláknach. Čo sa týka úložiska energie, nemusí to byť zas akumulátor.

    To ale neznamená, že tlačím všade ostrovné systémy, napr veľké mestá a veľký odberatelia potrebujú veľké centralizované zdroje

Přidat komentář