Co všechno mohou napáchat záporné úrokové sazby?

Záporné úroky jsou nevyzkoušená novinka aplikovaná některými centrálními bankami v poslední době. Jak dlouho potrvá a kde všude se to může projevit? Bývalý šéf Fedu B. Bernanke (*1953) nedávno prohlásil, že on se dříve běžných sazeb již nedožije. Čeho se ale dost možná dožije?

Na úvod je třeba zdůraznit, že tato výše sazeb nevznikla tržním způsobem – sazby byly na tuto úroveň dotlačeny centrálními bankami.

Citigroup nazývá záporné úrokové sazby jedem pro globální finanční systém. Se záporným výnosem se obchodují obligace v souhrnné hodnotě přesahující 12 bilionů dolarů (ve Švýcarsku jde například o padesátileté obligace, v Německu desetileté).

Každá desetina procenta znamená pro investory absolutní ztrátu 12 miliard za rok. Vlastníci soukromých penzijních fondů uložených v dluhopisech jistě nemají žádnou radost.  Kdyby vynášely na úrovni dlouhodobé výsosti posledních padesáti let, investoři by ročně místo toho inkasovali stovky miliard dolarů. To je jejich ušlý zisk.

Banky nemají z úvěrů nijak velkou marži. To jejich stabilitě nijak nepřidá. Nejvíce je trápí rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými úrokovými sazbami.  Aby dosáhly alespoň nějakého zisku, musí investovat s větším rizikem. Stačí se podívat na vývoj kolkem Deutsche Bank. Podle jejich představitelů chybí evropským bankám 150 miliard dolarů kapitálu.

Třetím, koho záporné úrokové sazby ohrožují, jsou pojišťovny. Jde hlavně o životní pojišťovny s jejich životními pojistkami, ve kterých garantovali svým klientům kladné zhodnocení. Nyní budou mít velké problémy ho dosáhnout. Problémy pojišťoven by také nebyly nic dobrého. I ony by mohly ohrozit celý finanční systém.

Je třeba mít se na pozoru.