Finanční černé labutě

V minulých dvou týdnech jsem se věnoval geopolitickým a přírodním či technologickým černým labutím, které by měly zásadní dopad na globální vývoj, včetně finančních trhů. Některé událost nemusí přímo zasáhnout trhy, ale může spustit lavinu dalších událostí. Na tento týden jsem si nechal finanční labutě.

Jaké události finančního rázu jsou schopné otřást trhy? Zde jsou:

1. Cena ropy stanovována v juanech . Zde nemám na mysli platby v juanech, jak je nyní třeba realizováno mezi Ruskem a Číno, ale přímo stanovování ceny ropy v juanech na komoditních trzích. „Petrodolar“ a jeho dominance by byla silně ohrožena.
2. Default na trhu fyzického zlata. Informace o tom, že banky místo vydání fyzického zlata klientům raději vyplácely finanční vyrovnání navýšené až o 20 % se objevovaly i dříve. V tomto případě nemám na mysli neplnění jedné banky, ale nedodání zlata například velkým ETF (typicky GLD) za situace, kdy by klient trval na fyzickém dodání nakoupeného zlata a neakceptoval finanční vyrovnání.
3. Kolaps čínského úvěrového trhu. Ceny čínských akcií silně padají již nějaký ten pátek. Zde se o žádnou černou labuť nejedná. Zde mám na mysli úvěrovou bublinu v Číně. Nesplácení úvěrů, závazků vedoucí až k řetězovým bankrotům firem může natvrdo otestovat stabilitu čínského bankovního systému. A to za situace neexistence zákonného pojištění vkladů v bankách. Čínská vláda by měla plné ruce práce. A světové trhy by se třásly více, než při problémech „s nějakým“ Řeckem.
4. Flash crash. Pád například DJIA o 1000 bodů v horizontu pár sekund, který je většinou výsledkem „high frequency tradingu“, tedy počítačově řízeného obchodování. To mlže spustit margin call a řetězová reakce je tu…
5. Nečekaná operace velkého hedge fondu. Výsledkem může být nejen Flash crash popsaný o řádek výše, ale i významný pohyb například měnových kurzů – viz útok G. Sorose na britskou libru počátkem 90. let minulého století
6. Spojené státy neschválí zvýšení limitu zadlužení. Již cca půl roku “visí“ vládní dluh Spojených států pár miliónů pod zákonným limitem. Evidentně jde o účetní hru, kterou však nelze krát do nekonečna. Nejen by byl otřes na finančních trzích, ale politický dopad něčeho takového snad nejde ani nasimulovat.
7. Dluhová krize v Japonsku. Japonsko je cca dvakrát tak zadlužené než tolik diskutované Řecko. Poměr vládního dluhu k HDP je nad 220 %. Většinu dluhopisů drží tamní penzijní fondy, což je hlavní faktor, proč zatím Japonsko nezbankrotovalo. Problémy Japonska by spustilo řadu analýz a komentářů k dalším silně zadluženým zemním včetně Spojených států a zemí Evropské unie.  Něco takového by vývoji na trzích rozhodně neprospělo. Lidem by totiž došlo, že, aniž by si to dosud uvědomovali, přes penzijní připojištění, stavební spoření a další produkty vlastně drží státní dluhopisy.
8. Snížení ratingu Spojených států. Pokles ratingu agenturou S&P v srpnu 2011 sice vyslalo signál, ale zopakování tohoto kroku by bylo velmi nečekané. Pravděpodobně by mohlo následovat po nezvýšení limitu dluhu Spojených států.
9. Krach velké banky. Existenční problémy jakékoliv „Too Big To Fail“ banky by vyvolaly paniku na všech trzích. V takovém případě by byl v ohrožení celý globální finanční systém a centrální banky, Mezinárodní měnový fond a Světová banka by měly „plné klávesy práce“, aby nevznikla globální panika.
10. Země OECD začne nakupovat zlato. Některá ze zemí OECD oznámí oficiální plán nákupu zlata. Nejde o zlato jako takové, jde o to, že takovýto krok by byl chápán jako významné vyjádření nedůvěry ke stávajícímu finančnímu uspořádání.

Na příští týden jsem připravil seznam několika desítek potenciálně rizikových akcií, které směřují k problémům a které mohou ovlivnit globální vývoj.