Uvědomte si, že formální vzdělání nezvýší váš příjem. Ano, řada statistik ukazuje, že lidé s vyšším vzděláním mají vyšší příjmy. Je tu však jedna věc. Degradace „běžného“ vysokoškolského vzdělání – stačí si porovnat příjmy teď před čtvrtstoletím. Naopak – chcete-li být miliardáři, běžte na prestižní americké univerzity, ideálně na Harvard.
Podíváme se na obě skupiny.
Jak je to s již zmíněným „obyčejným“ vysokoškolským vzděláním? Jeho hodnota degraduje. Ne, že by lidé s ním vydělávali méně, než lidé bez VŠ titulu, ALE…. mladí lidé ve Spojených státech, co dnes absolvují vysokoškolské studium, vydělávají stejně jako lidé v roce 1989, kteří tehdy vysokoškolský titul neměli.
To je degradace VŠ vzdělání, která se dostává o i nám. Až to lidem dojde, změní své chování. Do té doby si budou jen stěžovat. Bohužel
Nyní se podíváme na absolventy Harvardu. To, že mezi TOP 500 nejbohatších lidí tvoří největší skupin Američané, je obecně známo. Přitom 35 z TOP 500 jsou absolventi Harvardu. Mimochodem, to je více, než jich má na ropu bohatá Saúdská Arábie. Německo jich tam má 44, Velká Británie jich v první pětistovce má 15.
Počet zástupců vybraných amerických univerzit v pětistovce nejbohatších je zde:
Důvod? Kombinace schopností, vzdělání a v neposlední řadě networkingu.
Budujte vzdělání, které vám bude k něčemu užitečné. Finanční nezávislosti lze samozřejmě dosáhnout i bez miliard. Od toho je tady Finakademie.
Jedna z cest je investovat do fundamentálně zdravých akcií vyplácejících zajímavé dividendy. Pokud vás zajímá, jak tyto fundamentálně zdravé akcie, stáhněte si zdarma můj ebook a podívejte se na moje postupy při vyhledávání těch nejlepších akcií světa:
EBOOK ZDARMA ZISKOVÉ AKCIE: investujte profesionálně
Ke stažení ZDE
Moje kompletní know-how jsem shrnul do Online kurzu Ziskové akcie, který absolvovalo již přes 700 lidí. Vstupte do kurzu a naučte se
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Zajímavé údaje, ale k prokázání kauzality konkrétní univerzity a počtu miliardářů by bylo zapotřebí přeci jen důkladnější analýzy. Jen namátkou mě napadá, zda je zohledněno bohatství rodičů absolventů, absolutní počet studentů, kteží danou univerzitu opustí, zkušenosti, které nabyli studenti po absolvování díky jménu univerzity… Asi by se toho dalo najít víc. Čísla navíc nejsou tak vysoká, aby nemohlo být ovlivněna nahodilostí. A třeba příklad Saudské Arábie ukazuje ošemetnost – pokud by byl Saud miliardářem po absolvování Harvardu, souvislost se studiem je prakticky nulová. Synek šejka prostě jinde studovat nemohl. O přímé a jediné souvislosti Harvard rovná se větší pravděpodobnost být miliardářem trochu pochybuji.