Inflace v USA

Inflace / deflace v USA je jedním z poměrně často diskutovaných témat. National Inflation Association (NIA) nedávno vydala varování, proč podle ní je na cestě právě (hyper)inflace. Podle nich je totiž většina varovných signálů přítomna, akorát nejsou patřičně vnímány. Zrychlení inflace bude podle nich aktuální v druhé polovině letošního roku a rozjez hyperinflace v horizontu 3-4 let.

O jaké signály tedy jde? Shrnul jsem je do následujících bodů:

1) Klesá zájem americké vládní bondy a Fed je nucen kupovat  70% U.S. Treasuries. Zájem klesá nejen u zahraničních centrálních bank, ale i u soukromých investorů – viz nedávné prohlášení B. Grosse u Pimco, že je short na amerických vládních dluhopisech,

2) Čína přestává akceptovat americký dolar jako rezervní měnu. Čína začíná propagovat vlastní měnu jako rovnoprávného účastníka mezinárodních finančních transakcí a uvolňuje režim obchodování s ní.

3) Japonsko prodává U.S. Treasuries. Japonsko je druhým největším vlastníkem (po Číně) amerických vládních obligací. Navíc bylo zemí s nejpravidelnějšími nákupy těchto obligací. Kvůli nedávné přírodní katastrofě však bude Japonsko zřejmě velký objem těchto obligací nuceno prodat. To však přichází v ten nejnevhodnější okamžik.g

4) Úrokové sazby v USA jsou rekordně nízko již více než dva roky.

Investoři by měli pozorně sledovat poměr DJIA k ceně zlata. Ukazuje cenu „papírových“ aktiv v reálných penězích. NIA věří, že cena zlata a hodnota DJIA se potkají na stejných hodnotách.

5) Růst inflace (měřeno CPI) se v posledních měsících výrazně zrychluje. Protože se pořád jedná o relativně malá čísla (růst u 1,1% na 2,1% během 3 měsíců), média tomuto faktu nevěnuji prakticky žádnou pozornost, ačkoliv už teď je inflace v USA nad oficiálním koridorem Fedu, který činí 1,5-2%. Měření inflace je kapitola sama o sobě.

6) Rekordní deficit rozpočtu a rostoucí dluh. Únorový deficit činil 223 miliardy USD. Tento měsíční deficit je větší než deficit za celý poslední předkrizový rok 2007. Plánovaný deficit pro rok 2011 je 1,65 bil USD, což je 43% vládních výdajů. Znamená to, že téměř každý druhý státem zaplacený dolar je vypůjčený. Tento poměr je velmi podobný tomu V Brazílii před rozjezdem místní hyperinflace v roce 1193 a je větší než v Bolívii před jejich hyperinflací v druhé polovině osmdesátých let minulého století. Mimochodem, poslední plán Obamy se sice vyjímá hezky, ale není to žádná zásadní změna. Navíc, v jeho pojetí vyrovnaný rozpočet znamená vyrovnaný rozpočet, bez zohlednění úroků placených z dluhů. Důvodem je evidentně obava z prudkého nárůstu úrokových plateb v blízké budoucnosti, vždyť Spojené státy mají jednu z nejmenších průměrných splatností dluhu (kolem 3 let) mezi vyspělými zeměmi a každé zvýšení úroků o 1 procentní bod znamená zhruba 100 mld. úroků ročně navíc.