J. Hájek: Investiční stříbro a investiční zlato – ohlédnutí za rokem 2011
Většina komentátorů popisuje rok 2011 v temných barvách. Svět naplno zachvátila dluhová krize, evropské státy jsou na pokraji bankrotu. Eurozóna je krok od rozpadu, již nyní se hovoří o ztracené dekádě. Přibývá pouličních nepokojů, v plné nahotě se ukazuje nekompetentnost politiků. Iluze o nemožnosti státního krachu v Evropě vzala definitivně za své.
Držitelé akcií, kteří si přejí dlouhodobý růst, se v roce 2011 nedočkali. Strategie popsaná třemi slovy (kup, drž, modli se) nefunguje. Globální ekonomika klesá, nebo v lepším případě stagnuje. Hrozí opětovný pád do hospodářské recese, roste nezaměstnanost. Firmy mají sice přebytek hotovosti, ovšem zdaleka nikoliv chuť do dalších investic. Akciové trhy se pohybovaly jako na houpačce. Zatímco laici z těchto pohybů pociťovali nevolnost, kvalifikovaní investoři si cenových pohybů plně užívali.
Státní dluhopisy přistály v kategorii riskantních produktů. Kdo uvěřil mantrám o bezrizikovosti státních dluhopisů, dostal opět tvrdou lekci. Státní krachy se netýkají jen rozvojových zemí, ale jsou reálnou hrozbou i pro takzvaně vyspělé země. Evropské státy, líčené jako pilíře finanční jistoty, se prohýbají pod tíhou dluhů. Výnosy ze státních dluhopisů spolehlivě pohltí inflace, můžeme se také dočkat zdanění dluhopisů atd. Kreativita politiků nezná mezí. Škrty ve státních výdajích, lépe či hůře maskované snahy o inflaci měny, prázdné státní kasy, zvyšování daní – to je realita roku 2011. Dluhy již dohonily své původce.