Japonsko zřejmě přijme politiku “helikoptérových peněz”

V jedné z firem kde působím má vlastník blízký vztah k Japonsku (díky manželce). Při jeho poslední návštěvě země vycházejícího slunce jsem se ptal, co je tam nového. První odpověď byla, že se zdá místní jezdí v menších a menších autech. Jednak to jistě může být způsobeno větším zájmem o ekologii nebo se američanům zvyklým na stále větší SUV a trucky může jevit opticky. Nicméně, důvodem bude spíše i přes nízké ceny ropy to, že ekonomicky je na tom Japonsko již delší dobu špatně a deflační tlaky odkládají spotřebu do budoucna. Poslední zhodnocování jenu (obchodně vážený kurz měny posílil o 15% tento rok) rovněž nepřispívá situaci (sklenice piva stojí v japonském baru dvojnásobně více než v USA). Krátkodobě po zvýšení spotřební daně v 2014 vzrostla jádrová inflace a inflační očekávání, nicméně následně se expektace budoucího růstu cenové hladiny dostala zpět pod nulu. Pohlédněme na toto graficky:

Japonsko bylo před 30-ti lety fenoménem světové ekonomiky, mělo prvotřídní produkty, banky, styl podnikového managementu, který se chtěl napodovat v jiných zemích, kupovali americká aktiva. Nicméně, ceny domácích aktiv (převážně na dluh) se dostaly výrazně nad ekonomické fundamenty a to vždy vede k jednomu – prudké korekci. Akciový index Nikkei propadl o 60%, ceny nemovitostí poklesly, finanční instituce výrazně zredukovaly půjčky a spotřebitelé se stali super konzervativní. Odkládání pomoci bankám ochromilo ekonomiku, stejně tak jako v podstatě neexistující imigrace a stárnutí populace. Podle OECD poklesla míra potenciálního růstu produktu země o 75% od roku 1990.

I přes původně zamítavý postoj guvernérem centrální banky Haruhiko Kurodou, nakonec došlo k implementaci záporných úrokových sazeb, nicméně bez žádoucího efektu. Co tedy zbývá? Jak jsme zmínili minule tak zvaný Money financed fiscal program zmiňovaný bývalým prezidentem amerického Fedu Benem Bernakem, tak se toto zdálo spíše jako diskutování teorie na hodině cvičení předmětu ekonomické politiky. Nicméně, minulý týden Ben Bernake skutečně navštívil Japonsko a vedl privátní rozhovory jak s premiérem Šinzo Abem, tak guvernérem BOJ Haruhiko Kurodou. Zdá se evidentní, že se jednalo o diskusi ohledně formy politiky helikoptérových peněz.

V Japonsku se již daný experiment monetizace vládního dluhu zkoušel ve 30. letech a měl konečný následek prudkého růstu cenové hladiny, fiskální restrikce a usmrcení ministra financí. Nyní se však jeví toto jako jediná alternativa, která zemi zbývá a to formou koordinace přímého financování vládního dluhu a fiskální expanze. Tento dluh pak může nabývat nekonečné splatnosti alias odpuštění splátky nominálu. V současnosti již nakupuje BOJ cca 120 biliónů jenů dluhopisů ročně při cílované roční expanzi balance o 80 biliónů.

V červnu v rohovoru pro BBC rádio Kuroda odmítl možnost helikoptérových peněz, nicméně stejně tak odmítal možnost záporných sazeb. Další zasedání BOJ je nasledující týden 28-29. července.

Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj kontraktu na japonský jen na burze v Chicagu za poslední více jak rok (SOL Trader, denní data):