Je nárůst dluhu v Asii zdravý?
V ekonomii obecně platí, že tak jak rostou ekonomiky a finanční sektor se stává více vyspělejší, tak se také proporciálně zvyšuje úroveň zadlužení. Problémem se stává ono slovíčko proporcionálně. Ve vyspělém západním světě se toto neproporciální zadlužování a jeho neblahé důsledky ukazují v posledních letech. V Asii, po problémech, které způsobila asijská krize v letech 1997-98, ekonomiky jako Malajsie, Filipíny, Indonésie, Singapur či Thajsko dodržovaly striktní politiky ke snížení dluhového břemene a mezi léty 2001-08 jeho podíl k HDP klesal. Tím mohly lépe reagovat na finanční krizi, která akcelerovala v r. 2008. Expanzívní politiky k podpoře růstu v této nelehké době však opět dluhovou zátěž zvyšují. Těchto 5 asijských zemí je nicméně ten lepší příklad.
Je nutno také podotknout, že Asie jako region, měl od r. 2001 do r. 2012 průměrný růst ekonomik 4,2% (mimo Japonsko dokonce 6,7% ročně!), což je v porovnání s růstem zemí OECD 1,5% nádherný výsledek. Ale, když se podíváme právě na úroveň celkového dluhu relativně k produktu zemí, tak se jeden musí zamyslet, zda se nejedná o onen pověstný „růst na steroidech“? Podívejme se na vývoj celkového dluhu segmentovaného na jednotlivé sektory v Číně (klikněte na obrázek pro jeho zvětšení):
Velice zajímavý je pak odhadovaný vývoj „neregulovaného“ půjčování v „šedé ekonomice“ znázorněný bílými obdelníky. Situaci nepřispívá ani současný stav světové ekonomiky a snaha veřejného sektoru vlád ekonomický růst podporovat právě zadlužováním. V Číně se zdá, že si toto uvědomují jako budoucí hrozbu a zdá se, že jsou ochotni část tohoto růstu obětovat (kritickou hodnotu pak pro čínskou vládu představuje růst HDP 7,5% na meziroční bázi) a to se projevuje i na diskutovaném ochlazování, které podle posledních odhadů čísel indexů nákupních manažerů PMI (HSBC verze odhaduje v květnu pokles pod hodnotu 50, která odděluje expanzi od kontrakce) se ukazuje jako reálné. V Japonsku se naopak obětuje hlídání dluhu ve prospěch vyhnutí se recesi za jakoukoliv cenu.
Nejsou to však jenom tyto dvě největší asijské ekonomiky, ale růst celkového dluhu narostl také např. ve Vietnamu z důvodu nepříliš kvalitní měnové politiky a s tím související kreditní politiky bank. V Mongolsku zase lze považovat za příčinu nadhodnocené očekávání návratnosti investic do těžařského průmyslu kvůli predikci strmě rostoucí poptávky po její komoditní produkci z Číny. Takovou pomyslnou třešničku pak představuje Hong Kong, kde se úroveň celkového zadlužení k ekonomickému produktu zvýšila od r. 2001 do r. 2012 nejvíce v regionu a to z poměru 136,2% na 211%. I když někdo si toto může vysvětlovat rozrůstajícím se finančním systémem země, tak je si nutné si uvědomit nárůst cen místních nemovitostí se od r. 2009 téměř zdvojnásobil a velká část půjčených peněz směrovala právě do tohoto segmentu trhu, což působí spíše jako pověstná bublina než zdravý růst.
Co se stane, dojde-li k neudržitelné dluhové situaci stejně jako v EU nebo USA? Radši ani nedomýšlet. Vítězi budou pak zajisté investoři správně diverzifikováni do nekorelovaných aktiv včetně alternativních investic.
S tímto asijským regionem jsou úzce spjaty Austrálie a Nový Zéland, které již mají vyspělý bankovní systém a proto by se dalo očekávat, že nárůst dluhu nebude tak markantní jako v sousedním regionu. Opak je pravdou a celkové zadlužení v Austrálii vzrostlo od r. 2001 do r. 2012 o 53,3% na 145,2% HDP a na Novém Zélandu za stejné období o 39,8% na 159,8% HDP. Tento růst dluhu byl stejně jako u Mongolska stimulován investicemi do produkce, která měla uspokojit neuvěřitelný růst ekonomiky v Číně.
Závěrem se pojďme podívat na vývoj nejbližšího kontraktu na australský dolar od začátku roku na burze CME v Chicagu (Globex systém, denní data). Klikněte ne obrázek pro zvětšení:
Může se říjen 1987 opakovat?
Tento týden se jistě obnovily vzpomínky zkušenějších traderů z minulosti na propad akciového…
Vliv hurikánu Harvey
Tento týden mělo na trhy opětovně geopolitické riziko dané vypuštěním balistické rakety…
Může jít ropa nyní k 60? (část 2)
Začátkem srpna jsme psali o potenciálních faktorech pro růst ceny ropy k…
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Austrálie se řítí do propasti. Konec mining boomu, téměř nic nevyrábí, průmerná cena baráku $500K, obyvatelstvo předluženo, protože nemovitosti zdvojnásobí svoji cenu každých sedm let, to přeci ví i malé děcko!
růst dluhů je doprovodný signál každé ekonomiky s Ponziho systémem a FIAT penězi ! Celosvětová ekonomika je v prdeli, protože platí jednoduché pravidlo: nemůžou všichni vydělávat ! Systém funguje, pokud jsou zdroje a když zdroje dojdou………….??? Řešní vzniklé krize je válka . Bohužel současné fungování ekonomiky tak popírá základní princip , v níž každý ekonomický subjekt vždy musí dokázat vygenerovat větší příjmy, než jaké má výdaje. :)) Je faktem, že ve financím světě existuje mnoho memravneho. Ale představa tisknutí peněz nebo škrty, jak je uváděna v praxi, je naivní, protože nenabízí žádnou reálnou vizi (natož scénář), jak ji použít, ani jak by měla fungovat.Zadlužení vlád nevzniká vinou „zlých bankéřů“ a neschopných ministrů financí, ale zcela přirozeně vyplývá z ekonomických vztahů daného ekonomického systému (státu) v komplexním smyslu, t.j. systému ekonomiky včetně příslušné
demografie, legislativy, úrovně technologie, zdravotní péče, životního prostředí atd.. Změny, k nímž objektivně ve světě došlo během posledního století, byly tak zásadní, že je existující ekonomické paradigma voň Bismarcka (v Evropě) a Hamiltona (v USA) již nedokáže absorbovat a vybratelné daně potřebné náklady nestačí pokrýt. Proto státy upadají do dluhu a nemají naději se z nich vymanit bez kvalitativní změny. Protože kvalitativní změnu demografie lze dosáhnout v podstatě jediné válkou, kvalitativní změnu vývoje (technologie, vědy, délky života atd.) řízením záměrně dosáhnout nelze, zbývá jediná možnost, změnit legislativu, t.j. existující ekonomické paradigma. Existuje technologie národohospodářské ekonimiky a tohoto objevu, který se zcela jistě dočká Nobelovy ceny, a je nazván P3M (Paradigma 3. milénia). Populárně se dá označit jako EKONOMIKA BEZ DANI. Nové paradigma bylo poprvé oficiálně představeno v Ženevě na zasedání jedné z Expertních skupin Ekonomické komise OSN pro Evropu a na jiných fórech včetně
ČR, ale doposud se neprosadilo. Ptáte se jistě, proč. Zde jsou důvody (zjednodušeně):
A) Je natolik revoluční, že jej politicko-ekonomičtí experti nechtějí pochopit, protože mají mozek /sic/ zaplněný ekonomikou starou přes dv+ě století (jen málokterý to ale přizná)
B) Je proti současným zájmům finančních elit // FED
C) Je proti pohodlí politických a odborářských bossů
D) Je proti ekonomickým (kriminálním) zájmům některých politických a odborářských kruhu
E) Je proti zájmům stabilních mocenských elit, jejichž systém profitu by změnilo (každá změna je riziko) a některé zisky odstřihlo. Na druhé straně jsou s ním spojeny objektivně existující kvalitativní výhody a přínosy, které by vytvořilo (zjednodušeně):
a) Jeho správnost je matematicky dokázána
b) Existuje scénář jeho okamžitého zavedení v ČR s dokoncemim během několika let
c) Výrazně by zvýšilo životní úroveň občanů ČR
d) Poskytlo by dostatek financí na celý veřejný sektor (vzdělání, zdravotnictví, obrana, bezpečnost, komunikace, doprava, důchody, sociální pomoc…)
e) Podstatně by akcelerovalo rozvoj soukromé výrobní sféry a služeb
f) Odstranilo by většinu nežádoucích ekonomických jevů (ekonomická kriminalita)
g) Zlepšilo by péči o životní prostředí
h) Zlepšilo by sociální oblast (v širších souvislostech, t.j. vc. mezilidských vztahů)
i) Způsobilo by návrat většiny firem z daňových rájů
j) Oddlužilo by ČR během několika (jednotek) let.
k) atd. atd.
ale moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně a proto je válka v některých regionech vydávána za prosazování demokracie a jiné blafy sloužící k oblbnutí davů a zvyšování zisků !
a) Jeho správnost je matematicky dokázána
to si mysleli i tvurci dnesniho systemu
stas: na jakém principu to p3m funguje? Protože napsat, že je to ekonomika bez daní, to už není ani populismus.
Sid: pokoušel jsem se najít „body“ tý teorie ale našel jsem jen sáhodlouhé odstavce o tom jak je to dneska špatně. Po chvíli jsem to vzdal.
Princip se dá snadno vygooglovat – prolítnul jsem to očima a připadá mi to jako „tisk“ bezúročných peněz státem.
Ale mohu se mýlit, věnoval jsem tomu 3 minuty.
Kolda: to se děje teď. 🙂
VoDo omyl, štáty netlačia peniaze bez úrokov, CB tlačia peniaze bez úrokov, štáty sú stále nútený vydávať úročené dlhopisy.
Vážený pane Lembáku, jestliže průměrný růst 4,2 % za 11 let považujete za nádherný výsledek, za co považujete -0,1 %, 0%, 0,1 % 1 %, 7 %, 15 %, 20 %, 50 %, 100 % a např. 1000 %? A za co v ještě delším období?
Máte nějaké vysvětlení pro: „kritickou hodnotu pak pro čínskou vládu představuje růst HDP 7,5% na meziroční bázi“?
Prosím, co přesně nebo alespoň přibližně znamená pojem „vyspělý bankovní systém“?
SID: princip je velmi jednoduchy, ale je tady malo mista na popis. Musel bych to popsat v samostatnem clanku s grafem
Frantisku, rust HDP kolem 5% v prumeru rocne predstavuje relativne velke cislo — zvlaste pro vyspele ekonomiky, kde se vychazi z vetsiho zakladu a potencial je obvykle nekde spise kolem 2-2,5%. U emerging zemi se ocekava vyssi rust, ale i tech 5% je slusne. Cina zaznamenavala v poslednich letech mnohem vyssi rust nez onech 7,5% a pokles pod tuto bude znamenat navrat na min. hodnoty rustu a zcela jiste vyvola silnou menovou a fiskalni expanzi, vyvoj rustu v Cine pak napr. zde: https://www.tradingeconomics.com/china/gdp-growth-annual
Vyspely bank. system predstavuje rozsahlou nabidku uverovych produktu pro sirsi spectrum firem a domacnosti. U mene vyspeleho nebo rozsirujiciho se bank. sektoru pak rozvoj techto produktu muze vyvolat zdani zvysujiciho se zadluzovani, i kdyz tomu tak byt nemusi. Avsak u vyspeleho bank. system to spise obvykle znamena potencialni bublinu.
Rust HDP je jen ukazatel rustu objemu !! Ale uz nic nevypovida o pridane hodnote nebo dokonce produktivite! Je to proste jen jeden ukazatel z cele rady vysledku narodni ekonomiky. V Cesku stacilo koupit letouny CASA a panecku jak vypadalo HDP v ten dany okamzik….. dokonce HDP muze stagnovat nebo klesat, ale ekonomika muze prospivat, protoze zvysuje ziskovost a produktivitu! Modla HDP je velmi zavadejici!
K tomu P3M – bohuzel jsem z toho nepochopil nic. Vypada to velmi revolucne (podobne jako Bitcoin), nicmene nektere zakladni otazky jsem po rychlem procteni nebyl sto zodpovedet – kdyz snizim dane, tak jak ufinancuju napr. to zdravotnictvi? Nebo je v planu to zdravotnictvi proste oriznout tak, aby nebylo deficitni?