Jsou ještě na trhu bezriziková aktiva?

Podle studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) z tohoto týdne, která bude publikována v půlročním Global Financial Stability Report příští týden před jarním zasedáním IMF ve Washingtonu DC, klesá ve světě počet tzv. bezrizikových aktiv. V minulých dekádách byly mezi tuto třídu „risk-free“ aktiv řazeny s velkou oblibou dluhopisy ekonomicky vyspělých zemí. Nicméně s příchodem finanční a kreditní krize v r. 2008 nastal obrat a dnes se po událostech na trhu, znehodnocováním ratingů vládních dluhových papírů, apod. nedá o žádném aktivu již hovořit jako bezrizikovém. Podle studie IMF bude pravděpodobně nabídka „bezpečných“ aktiv v následujících letech ve světě zredukována o závratných 9 biliónů USD!  Tento pokles nabídky pak může mít za následek útoky na tyto vládní aktiva a davové chování investorů, které dále povede k zvýšené volatilitě na finančních a kapitálových trzích.

Jako poslední „mohykáni“ se zdají být vládní dluhopisy USA a Německa, které tento týden potvrdily, že když panuje na trhu nejistota, tak se potávka po těchto papírech zvýší výrazně. Statistiky ohledně podprůměrného růstu zaměstnanosti v USA, zprávy ohledně obav z španělského a italského dluhu a nejnižší kvartální růst čínské ekonomiky od r. 2009 tento týden zvýšily nákupy těchto obligací tak, že se výnos 10-ti letého amerického vládního dluhopisu poklesl pod 2%. Jeho evropský protějšek německý 10-ti letý Bund dokonce zaznamenal nejnižší výnos v historii 1,648%. Navíc s ohledem na Španělsko je pravděpodobné, že se tyto výnosy ještě možná dále sníží, jak tato jihoevropská země pravidelně nedostává svým fiskálním cílům a např. fiskální deficit za rok 2011 zakončil na 8,5% HDP, což je překročení o 2,5% procentního bodu v porovnání s cílem v dokumentu 2011 Stability Program. Tento dokument rovněž předpokládá růst reálného HDP v r. 2013 ve Španělsku 2,4%, což vypadá podle současného stavu jako velice málo pravděpodobné a očekávané daňové příjmy pro redukci deficitu jsou zřejmě hodně nadhodnoceny. Taktéž celkový dluh k HDP pak může lehce překročit 100% HDP, pakliže se nezastaví pokles cen nemovitostí (a dojde k výraznějším propadům jako v Irsku?) a silně vázaný španělský bankovní sektor na tyto nemovitosti bude potřebovat větší záchranný balík.

Nicméně, i tak nikde není zaručeno, že i vládní dluhové papíry Německa a USA budou bez problémů. Navíc poskytováný výnos pod 2% ročně, a to ještě „zaručeno“ jen když držíme po dobu 10-ti let a až pak získáme zpět jistinu, není nic příjemného. Zde se vracíme k základnímu „zlatému pravidlu“ Wall Streetu, že jediným „obědem zadarmo“ je správná diverzifikace nízkokorelovaných aktiv v portfoliu. A po nedávné krizi, kdy se u klasických aktiv tato korelace zvýšila se stále více a více začíná dívat i na aktiva z řad alternativních investic jako drahé kovy, určité formy hedžových fondů jako managed futures  apod. Závěrem se pojďně podívat na vývoj ceny 10-ti letého něměckého vládního dluhopisu Euro Bund (cena se pohybuje inverzně k výnosu) na burze EUREX v Německu (červnový kontrakt, denní data):