Pohled na komoditní index nám v poslední době ukazuje vývoj světové ekonomiky v plné své kráse. Proč komoditní index? Protože zatímco „papírová aktiva“ jako akcie a dluhopisy mají anticipární chování, tj. jejich hodnota je odvozena od očekávání budoucích hospodářských výsledků firem, vlád, municipalit, atd., tak vývoj cen komodit jako agregátu nám ukazuje skutečný současný stav nabídky a poptávky po reálných aktivech. Navíc „papírová aktiva“ mají tendenci být stimulována silněji mnohdy ani ne budoucími zisky, ale také operacemi typu QE, nerealistickými predikcemi (viz. splasknutí technologické bubliny v r. 2000-2, kdy „diverzifikovaný“ akciový index Nasdaq 100 propadl přes 82%! Otázka, kdy opět dojde k něčemu podobnému?). Proticyklický pohyb mezi komoditama a akciema byl demonstrován v mnoha pracích, např. ve studii Goldman Sachs z června 1996: „The strategic Case for Using Commodities in Portfolio Diversification“. Po eskalaci finanční a dluhové krize v r. 2008 však ani komoditní index nezůstal bez silného propadu a dodneška se nemůže stále vzchopit, což plně odpovídá reálnému stavu světové ekonomiky. Podívejme se na vývoj komoditního indexu Dow Jones UBS za periodu zhruba 10-ti let (týdenní data, klikněte na obrázek pro jeho zvětšení):
V posledních cca 10-ti letech jsme tedy mohli být svědky zajímavých cenových pohybů na různých trzích. Kdo však dané situace využil nejlépe? Se zajímavým reportem přišel deník Financial Times a to, že industrializace emerging ekonomik jako Čína, Indie, apod. a s tím spojený tzv. komoditní supercyklus vedl k tomu, že největší komoditní trading firmy zrealizovali zisk 250 mld. USD za poslední dekádu. A to je od r. 2003 více než kombinace zisků bank jako Goldman Sachs, JP Morgan, Morgan Stanley nebo více jak kombinace zisků automobilek jako Toyota, Volkswagen, Ford, BMW a Renault. Je nutno podotknout, že z průzkumu firem a výše uvedených zisků byly kromě zmíněných trading oddělení bank dále vyňaty tradingová oddělení energetických firem jako BP, Royal Dutch Shell, EDF, Eon, RWE nebo třeba Gazprom a Lukoil, která stále dominují tradingu s energiema.
Od r. 2003 se tedy jednalo o závratnou periodu, kdy společnosti Vitol, Glencore, Cargill, Mutsui, Louis Dreyfus Commodities nebo ADM a další produkovali pěknou výnosnost vlastního jmění v řádu 50-60%. V dnešní situaci po zpomalení ekonomik ve světě už to sice není co bývalo v polovině první první dekády tohoto století, ale i tak se tento ukazatel dnes pohybuje v průměru 20-30%, což představuje stále nadstandardní číslo. Po r. 2000. kdy docházelo k rozkvětu emerging ekonomik se např. podle odhadů amerického ministerstva zemědělství zvýšilo světové obchodování s obilovinama o 20,9% v intervalu let 2001-2010 oproti růstu pouhých 1,9% mezi r. 1991-2000 a v porovnání s poklesem mezi 1981 a 1990! Seznam největších světových komoditních trading firem lze prohlédnout kliknutím na linku.
I když se zdá, že blok ekonomik BRIC postupně polevuje v růstové trajektorii, tak už jsme minule zmínili, že se vynořují další regiony, které budou potenciálně noví tahouni světového ekonomického růstu, jako třeba země MIST nebo například také oblasti v Africe, atd., což může vést k dalšímu komoditnímu supercyklu a zvýšené profitabilitě komoditních trading domů.
Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen některých z komodit, tj. ropy, mědi a cukru za zhruba poslední rok na burzách v New Yorku (CME Group a ICE, týdenní data nejbližších kontraktů, klikněte na obrázek pro jeho zvětšení):
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Jako vždycky super! Díky Martine.
to ricmund: neni zac!