Komu prospívá politika nulových úrokových sazeb

Rozsáhlá analýza na toto téma vyšla nedávno v časopise Spiegel. Zdála se mi natolik důležitá, že jsem se rozhodl vypracovat z ní výňatek.

Popudem k této analýze je nedávné snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. Kdo měl jaký prospěch. Největší prospěch logicky měla řada dlužníků (ne všem se sazby snížily), tratili věřitelé (tedy i všichni střadatelé, kterým klesly úroky na bankovních vkladech).

Emise vládních dluhopisů s extrémně nízkými sazbami fixují nízké sazby – kupónový výnos – na dlouhou dobu (případný růst sazeb by byl kompenzován poklesem tržní ceny těchto dluhopisů). Na emisích vládních dluhopisů s extrémně nízkými sazbami budou nejvíce tratit investoři držící produkty postavené na držení dluhopisů do doby splatnosti (typicky životní pojistky apod.) Co ohánět se ale budou mít i samotné pojišťovny. Jejich hlavní investiční nástroj – vládní dluhopisy – budou přinášet mnohem menší výnosy. Odhady pro německé držitele pojistek se pohybují v desítkách miliard euro – podle toho, jak dlouho se nízké sazby udrží. Dopady na samotné pojišťovny budou výrazně větší.

K tomu připočtěme fakt, že Němci nemají akcie zrovna v oblibě, vnímají investice do akcií něco jako hazard. To už raději životní pojistky…

Společnost McKinsey spočítala, že vlády Spojených států, Velké Británie a členských zemí eurozóny díky poklesu sazeb ušetřily v letech 2007-2012 cca 1,6 biliónu dolarů. Soukromí investoři podle stejné analýzy tratili 0,6 biliónu dolarů, většinu těchto ztrát nesla na svých bedrech starší generace (s již splacenými dluhy a mající úspory).

Nízké sazby vedou i k tlaku na výsledky bank, ty pak hledají další zdroje výnosů.  Vzhledem k nízkým úrokům se mohou investoři spokojit s menším výnosem a investovat podle toho. Takové investice ale nijak významně ekonomice neprospějí.

Řada členů vedení ECB by uvítala záporné sazby na vklady jiných bank u ECB. Prý by banky stáhly své peníze z ECB a ty se tak vrátily zpět na trh. Co by to znamenalo pro vklady běžných vkladatelů u bank, můžeme jen spekulovat.

Co je největším současným rizikem? Nárůst vzájemné nedůvěry v rámci eurozóny.