Měnové války jsou zpět

Tento týden byl opět ve znamení centrálních bank a americký Fed v podstatě i když nevyloučil možné další zvyšování Fed funds úrokové sazby na jaře, tak bylo znát podstatně mírnější stanovisko oproti prosinci a zvýšený ohled na mezinárodní situaci hlavně v Číně, která nechala oslabit svou měnu od srpna 2015 rychlejším tempem než se původně čekalo. I další zvýšení sazby není ze hry venku, tak na trhu se nyní obchoduje pravděpodobnost ani ne plně jednoho zvýšení (57% pravděpodobnost po akci japonské centrální banky BOJ).

 
Velkým překvapením pak bylo páteční rozhodnutí japonské BOJ, která přistoupila na záporných 0,1 procentního bodu na nové rezervy finančních institucí u centrální banky s účinosti od poloviny února (stávající rezervy zůstávají úročeny kladnou sazbou). A jak jinak, rozhodnutí se projevilo značně na měnovém trhu, kde japonský jen oslabil vůči americkému dolaru o téměř 2% a vůči euru téměř o 1%. Už se zdálo, že stabilizace ceny ropy nebude nutit banku k tomuto kroku, avšak zdá se, že oslabení juanu v poslední době sehrálo jistě svou roli. Japonská měna od prosince minulého roku začala silněji posilovat a v průběhu posledních turbulence na finančních trzích sloužila jako bezpečný přístav. To se jistě nelíbilo měnové autoritě a ministerstvu financí, jelikož export poklesly v prosinci po třetí měsíc v řadě a byly o 8% níže meziročně. Prodeje do USA zaznamenaly kontrakci o 3,4% a do Číny až 8,6%. Jak USA, tak Čína pak jsou největšími japonskými exportními teritorii s podíly kolem 18% každá země. Největší meziroční pokles vývozů o zhruba 15% pak byl do Jižní Koreje, která má podíl na exportech země vycházejícího slunce kolem 7%.
Banka ponechala program nákupů aktiv na stávající úrovni 80 biliónů jenů, avšak posunula odhad dosažení inflačního cíle o šest měsíců na březen až říjen 2017.

BOJ se tak připojila k politice negativních sazeb podobně jako ECB, Dánsko, Švédsko a Švýcarsko. Jako primární důvod bylo uvedeno ono problematické dosažení inflačního cíle, avšak zkušenosti z Evropy naznačují, že negativní sazby zase nemusí vést k jeho rychlému dosažení a například Mario Draghi posledně naznačil možné další kroky, jelikož deflační tlaky přetrvávají. Nejlépe se zdá pomohly negativní sazby v Dánsku s ohledem na pozastavení spekulačních útoků na apreciaci dánské koruny vyvolaných právě experimentem záporných sazeb ECB. Dánská ekonomika je relativně stabilní s odhadovaným růstem produktu 1,6%. Nicméně, stejně jako ve Švédsku tyto negativní sazby vedly naopak ke spekulačnímu chování na trhu nemovitostí s růstem cen o 8% u dánských bytů v první polovině 2015 a švédských bytů až o 16% meziročně. Jistě není potřeba připomínat jak dopadly nárůsty cen nemovitostí v USA před deseti lety a k čemu nakonec spekulační bublina, která nebyla izolovaná, ale týkala se široké veřejnosti s rozsáhlým zadlužením hypotékama (mnohdy nesmyslnýma typu ARM, a podobně), nakonec vedla v roce 2008.

 
Budeme tedy se zaujetím sledovat, jak se bude tato nová politika v Japonsku projevovat a zda banka přistoupí k dalšímu snižování do záporu. Zajímavé budou rovněž kroky centrálních bank dalších asijských zemí v rámci měnové války. Další zasedání BOJ je naplánováno na 14-15 března.

 
Závěrem se pojďme podívat na kontrakt na japonský jen na burze v Chicagu za poslední roky (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: