Milan Brejcha: Stříbro na rozcestí
Toto je druhý článek prosincového kola soutěže čtenářů.
Ceny stříbra (Ag) jsou po své spanilé jízdě (2009-2011) již více než tři roky pod silným tlakem a v měsíci listopadu si sáhly na svá čtyřletá minima (pod 16,- USD/unci). Manipulace s cenami vzácných kovů dosahují nevídaných rozměrů a vyvstává otázka, jak dlouho mohou manipulátoři (centrální banky) tyto ceny ovlivňovat a kdy regulérní cenu těchto kovů nastaví volný trh.
Klesající zásoby
Většina stříbra (asi 75 %) se dnes získává jako vedlejší produkt při těžbě průmyslových kovů (měď, olovo, cín…), zbytek pochází ze specializovaných dolů a recyklace (scrap). Při současném zachování úrovně roční těžby (asi 820 mil.uncí) se předpokládá, že veškeré zásoby Ag budou vyčerpány během příštích dvaceti let. Bývaly doby, kdy centrální banky (západní) držely ve svých trezorech vzácné kovy, aby podpořily důvěryhodnost svých měn a alespoň do roku 1971 (Nixon ruší zlatý standard) mohly vyrovnávat schodky zahraničního obchodu ve zlatě nebo stříbře. Ohledně stříbra (možná i zlata) toto již dnes neplatí, trezory západních bank jsou prázdné a varujícím příkladem jsou především Spojené státy. Ještě v roce 1940 vlastnily USA přes 3,1 miliard uncí (31,1 g) stříbra, dnes činí tyto zásoby pouhých 7 milionů uncí, což je pokles o více než 99,7 %. V podobné situaci jsou i ostatní „vyspělé „ země.
Poptávka a nabídka
Již nejméně 20 let přesahuje poptávka po stříbře jeho nabídku. Rekordním v tomto ohledu byl rok 2013, kdy deficit mezi dodávkou a spotřebou činil úctyhodných 113 milionů uncí.
Zatímco průmyslová spotřeba stagnuje na 535 mil. uncí/rok, začíná prudce stoupat poptávka po fyzických dodávkách stříbrných cihel a mincí, která za posledních deset let stoupla z 53 mil.uncí/rok (2004) na úctyhodných 246 mil. uncí/rok v roce 2013, což je 25 % celosvětové produkce.
COMEX versus SHFE
Ještě v roce 2001 se na největší světové komoditní burze COMEX v New Yorku zobchodovalo 93,4% veškerého objemu stříbra. Po otevření komoditní burzy SHFE v Shanghai se objem transakcí na
COMEXu ocitl ve volném pádu a první příčku zaujala v roce 2013 SHFE s celosvětovým objemem obchodů 48,6 % (stříbro). Důvod je jednoduchý, COMEX vypořádává většinu svých obchodů finančně, kdežto na SHFE se většina transakcí vypořádává dodávkou fyzického stříbra. Zdá se, že investoři opouštějí svět papírových peněz a certifikátů a začínají se přiklánět k fyzickému držení vzácných kovů. O změně trendu
svědčí i ohromný pokles zásob stříbra v trezorech SHFE, kdy za posledních dvacet měsíců poklesl jejich objem z 1143 mt (metrických tun) na pouhých 108 mt v listopadu 2014 (90 % pokles).
Ztráty těžařů
Společnosti těžící stříbro jako vedlejší produkt uvádějí náklady na vytěžení 1 unce stříbra okolo 10,- USD. Je to číslo velice optimistické a je otázkou, zdali podíly nákladů na mzdy, průzkum, infrastrukturu a další investice jsou spravedlivě rozděleny. Zcela jiná situace nastává při pohledu na hospodaření specializovaných firem, které se zabývají primárně těžbou stříbra. Při dnešních cenách okolo 16,- USD/unce se ztráty sedmi největších těžařů blíží v průměru 3,- USD/unce. Světlou výjimkou je společnost Tahoe Resources, která díky vysoké výtěžnosti ( 550 gr./t.) je jediná v kladných číslech s náklady 13,5 USD/unce. Snižování objemu finančních prostředků směřujících do průzkumných a přípravných prací, jako i zavírání neproduktivních dolů, pozorujeme již delší dobu a dopad těchto opatření na budoucí vývoj cen stříbra není třeba zdůrazňovat.
Shrnutí
– Během několika posledních desítek let byl deficit v dodávkách fyzického stříbra vyrovnáván prodejem ze zásob západníchcentrálních bank. Jejich trezory dnes zejí prázdnotou.
– Investoři, ale i pomalu se probouzející se veřejnost, začínají nenápadně přesouvat své finanční prostředky do fyzického držení vzácných kovů.
– Těžařské společnosti omezují své investice a zavírají prodělečné provozy.
– Ložiska s vysokou výtěžností jsou již téměř vyčerpána.
– Většina stříbra je spotřebována v průmyslu, kde má svou nezastupitelnou úlohu.
– Stříbro má svou vnitřní hodnotu a dlouhodobě odolává inflaci.
– Zásoby stříbra jsou konečné.
Zlato a jeho dcera stříbro jsou úhlavními nepřáteli centrálních bank a právě na cenách těchto vzácných kovů je zřetelně vidět dramatické znehodnocování ničím nekrytých měn. Ještě v roce 1970 stála jedna unce zlata 35,- USD, dnes po čtyřiceti čtyřech letech se její cena pohybuje u 1 200,- USD/unce. I přes současné manipulace na trzích se vzácnými kovy to je nárůst o alarmujících 3 500 %. Samozřejmě, že
“manipulátoři“ budou nadále pomocí sázek na papírových burzách tlačit ceny stříbra na minima a tím držet stávající chromý finanční systém při životě. Ovšem v okamžiku, kdy zásoby fyzického stříbra dopadnou na své dno a žádné stříbro nebude
Milan Brejcha
Minulý týden a výroky ohledně obchodní války USA x EU
Po minulém pohledu na pololetí, je tu opět pohled „pouze“ na uplynulý…
Co má společného euro a zlatý standard?
Z určitého pohledu více, než se může na první pohled zdát. Vždyť pořád…
Jednodenní výplach ceny zlata minulý týden
Předpokládám, že všichni jste minulý týden zaregistrovali jednodenní propad ceny zlata a…
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Vyčerpání zásob do 20ti let? To se o ropě říká tak 50let…
Monetizace Ag měla spíše podobu mincí v běžném oběhu (a ne megatun v sejfech CB). Ještě dnes si lze Ag relativně levně pořídit právě formou dolarů či ch.franků z šedesátých let. Nebo samozřejmě formou prvorepublikových korun (5, 10, 20).
Otázkou je, jak to je s tou průmyslovou spotřebou Ag. Recyklovat se dá vždy, to Ag nikdy nezmizí – jen je samozřejmě otázka, při jaké ceně se co vyplatí recyklovat. Ale u mnoha typů výrobku je (a ještě více bude) ta recyklace bez ohledu na ekonomičnost nařizována vládami.
Stříbro má bezpochyby unikátní elektrické a chemické vlastnosti. Přesto není jisté, zda budoucí technologie budou Ag potřebovat a v jaké míře. Čím větší jeho vzácnost, tím spíše se vyplatí hledat alternativy.
Pokud by COMEX byl zmanipulovaný tyjátr a SHFE tou pravou volnotržní alternativou a pokud by poptávka po fyzičnu byla opravdu tak vyskoká, tak jak to, že SHFE (když už je největší) už dávno výrazneji neovlivňuje cenotvorbu?
Určovat náklady na těžbu Ag u společností, kde Ag je vedlejší produkt, je podle mne velmi ošemetné. Dává to velmi široký prostor na kreativní volbu metodiky výpočtu.
Oni to Ag vytěží tak jako tak, protože netěží kvůli Ag. Pokud tvrdí, že náklady jsou 10, tak co by dělali, kdyby cena klesla na 8? Vytěží rudu (primárně třeba kvůli mědi) a to Ag zahodí jen proto, že je za 8 a jejich nějaké pofiderní výpoočty říkají, že je stojí 10? 10 je nějaká cena, která do ceny toho Ag započítává nějakým poměrem všechny jejich náklady. Ale pokud neklesne významně i cena Cu, těžit budou stejně dál. A Ag přestanou produkovat jen tehdy, kdyby jeho cena klesla pod DODATEČNÉ náklady (na vyextrahování Ag z již tak jako tak vytěžené a zpracované/roztavené rudy).
Představme si, že vlastním pilu a prodávám prkna. Vedlejší produkt jsou piliny, které prodávám (např. na topení). Vezmu svoje celkové náklady (dřevo, lidi, energie, odpisy strojů, …) a nějakým poměrem dojdu k tomu, že náklady na výroku kila pilin mám 10Kč. Přestanu je prodávat, když jejich cena na trhu klesna ne 8? Ne, piliny přestanu prodávat jen když klesnou pod 2Kč/kilo (dodatečné náklady na jejich nacpání do pytlů a na mzdu jejich prodejce).
Nic proti Ag (právě naopak, neustále postupně přikupuju, kvůli prémiu nejčastěji Maple Leaf v DE), ale podobné články podle mne spíše škodí. Takto přehnaná víra v kovy na plno lidí můsí působit jak přednáška jehovistů. Ag si vydobylo jakýsi „revoluční image“ (počínaje bratry Huntovými, až po Silver liberation army či Silver Bullet and Silver Shield), což poněkud budí podezření. Ano, Ag má na rozdíl od Au roli v průmyslu – jenže nikdy nevíme, zda tomu díky inovacím bude i za 10 let. Naproti tomu Ag ve vnímání většiny populace již není měnovým kovem, za peníze se dnes spíše považuje jen zlato. O zlatě v rezervách se mluví, pořádají se referenda, řeší se repatriace, zavádějí se daně a kvóty na dovoz (Indie), nebo se těžařům naopak nařizuje povinný prodej místní centrální bance. Ag je dnes vnímáno jako Pd a Pt – neuděláme bez nich auto, solární panel či mobil. Ale všechno to jsme schopni recyklovat a nikdo z nás netuší, co tyto výrobky nahradí za 10 let.
Plus tedy životní úspory ve formě Ag jsou těžko ukrytelné a ještě obtížněji transportovatelné.
Ag má jistě místo v portfoliu, ale přiměřené a podle mne menší, než zlato. Cokoli jiného je sázka/spekulace na to, že „dojde“, stále bude potřeba, recyklovat ho nepůjde, burzy se zhroutí, …
——
Ono ostatně i s tím Au: kde máme ten zlatý rubl? Rusko díky sankcím a poklesu ropy má zcela jiné starosti. A Čína (další velký kupec) na tom také není růžově.
Ještě chvíli bude rubl (i přes dramatické zvýšení úrokových sazerb a intervence) padat, ještě chvílí budou klesat příjmy z exportu ropy a Rusko bude muset stáhnout ocas a prodávat zlato, aby se dostalo k nějakým USD.
——
Jistě, dolar jednou zkolabuje, resp. dříve či později nutně zkolabují všechny státně monopolní nekryté papírky. Ale taky to ještě může docela dlouho trvat.
Podobné články jakoby navozují, že to bude brzy (pokles zásoby za 20 měsíců o 90%). A kdo tomu uvěří, bude zanedlouho zklamaný a od kovů se odvrátí a bude je prodávat.
Uměřený přístup je daleko rozumnější a trvalejší.
OT, neví někdo kde se dají sehnat historická tick data? Zdarma nebo za rozumné peníze, pár let zpátky. Zajímá mne hlavně SPY.
@ Altman
Ropa rátané v Rubľoch je +-konštanta (viac menej to platí i o ostatných komoditách), takže pre štát je to výhodné. Koho to naozaj boli sú importéri.
–
Čo sa týka zlatého Rubľa, tú asi nezavedú, pretože ruská ekonomika je chudá na obeživo ale môžu zaviesť spolu s Čínou, Indiou a celým BRICS-om zlatú rezervnú menu pomocou tých BRICS bánk. Inými slovami rozdelia funkciu obchodnej a rezervnej meny, týmto krokom nezvýhodnia nijaký štát na 70+ rokov a vyriešia dilemu koľko rezervnej meny ktorý štát má natlačiť aj pre zahraničie.
–
Kolaps US$“ Američania (ich elity) sú nažhavený do vojny s Ruskom na pôde Európy-rezolúcia 758, pričom v dome reprezentantov je podobný dokument-do ktorej sa pripletie aj Čína a aj India v nejakej forme. Dôležité ale je, že nikto súdny nechce predčasne zomrieť kvôli oligofrénom vo Washingtone, takže Rusko, Čína, India teda aj celá BRICS spolu s pridruženými krajinami a asi aj s OPEC odmietnu platby v US, čo bude mať za následok kolaps US$.
Lebo výber z 2 variánt: mať obrovské ekonomické škody alebo upiecť sa z vnútra zaživa pre nikoho súdneho nie je ťažký. 🙂
Importéry bolí, že za ropu platí méně? A Rusku je jedno, že za ropu dostane méně dolarů, eur, jenů, juanů…hlavně když to je stejně rublů? To je docela divné, ne? Zvlášť když Rusko vyváži hlavně tu ropu a plyn a skoro vše ostatní musí dovážet a to se mu nyní silně prodraží.
Jestli je toto všechno Rusku jedno, tak je tedy dost divné. Mně by tedy jedno nebylo, kdybych za svou práci sice dostal stejně v mé domácí měně z Dostihy+Sázky, ale méně v měnách, za které si kupuju auta, jídlo, elektroniku, zlato, …
@ Altman A v čom si platia svoje účty a dane v Rusku ruské firmy?
Čo sa odstáva do Ruského štátneho rozpočtu od ruských štátnych firiem, z ktorej platí štát účty?
Ako rátam tak rátam tak Ruble.
–
Ďalšia vec Rusko je viac než z 50% potravinovo samostatný a podpísal bilaterálne dohody aj s Čínou aj s Indiou, de facto s celou BRICS a aj s Tureckom. Nehovoriac o tom, že je tu veľká šanca, že začne svoju ropu a plyn predávať výlučne za Ruble, za Yuany, za Rupie (za meny svojich strategických spojencov)a aj za zlato.
–
Ďalšia vec elektroniku a autá jednak dokážu vyrobiť aj sami a aj doviesť z Číny a Indie za svoje meny.
–
Tá banda kreténov titulujúci samu seba „elita USA“ dotlačil svoju bábku Obamu k tomu aby poskytol vojenskú podporu (lethal aid) Ukrajine. Čo si myslíte čo bude Ruská, Čínska a Indická odpoveď na de facto vyhlásenie vojny Rusku?
–
Tvrdiť v takejto situácií, že Rusko „zajtra“ skrachuje môže tvrdiť len zle informovaný alebo Západnou propagandou totálne zblbnutý človek.
Dodatok:
Čo som nespomenul je chystané ďalšie kolo sankcií voči Rusku.
Zima bude horúca aj bez plynu.
Letos jsem byl v turecku a procházel několikráte trhy,je tam obrovská nabídka ovoce a zeleniny,ceny za kg tvrdě v přepočtu padaly pod 10 kč,je tam obrovská nabídka textilu,textilní továrny jsou všechny v asii,takže je jasný důvod stavby plynovodu do turecka a dalších sankcí na rusko.Dále jsem byl v létě na sri lance,také supr úrodná země prošpikovaná továrnami na textil,rusko se bez nás obejde o tom že my se obejdem bez ruska pochybuji,myslím že dobře jsme se již měli.A jestli rusko není v něčem soběstačné,tak východ je více než soběstačný,cokoli v posledních několika letech spravuji,na deskách plošných spojů je made in china a podobné země,made in usa jsem neviděl ani nepamatuji a made in eu je akorát na vepřovém.
kubik: made in asia ale vymysleny, navrhnuty je to na zapade… dokonce i stroje, haly, pracovni odev, pomucky, vsechno je vymysleny na zapade v asii se to jen pouziva k produkci konecneho vyobku, az budou stroje levnejsi i nez asiat…
@ VoDo A čo Taiwan, Japonsko a Južná Kórea?
Snáď chcete mi tvrdiť, že aj oni len kopírujú.
Ďalšia vec Intel a AMD sa odsťahovali výrobu do Ázie, spolu s výrobou (u elektroniky) zväčša ide aj výskum. Do tretice, teraz Čína už nielen kopíruje ale so získaným know-how už aj vyrába a vyvíja svoje veci napr. čipy do amerických rakiet alebo servery a počítače.
Zlato je levné. Ale má vůbec jako investice smysl?
– Věděli jste, že slavní investoři a miliardáři předpovídají ekonomický kolaps? Věděli jste, že Fed tiskne tolik peněz, že si za milion dolarů zanedlouho pořídíte třeba jedno akvárium? A víte, že zlato je jedinou reálnou formou peněz? Pokud ano, posloucháte lidi, kteří prodávají zlato. Ale jak to se zlatem je ve skutečnosti?
-Lidé zlato milují, zlaté mince jsou přece tak krásné. Zlato nereaguje s většinou chemikálií, je trvanlivé. A také je vzácné. Všechno zlato na světě by zaplnilo jeden fotbalový stadion. Díky tomu, že malý kousek má vysokou hodnotu, je lehké ho přepravovat (pokud tedy zrovna nepotřebujete přenést miliardu dolarů).
-Zlatu se také vždy daří, když americký dolar oslabuje k dalším měnám.
-I když ale cena zlata zůstane stabilní, nepřinese to těžařským firmám nic moc dobrého. Mnoho z nich zavírá neekonomické provozy. „Všechny firmy, s kterými jsem mluvil, snižují náklady,“ říká Mancini. Na druhou stranu, těmto firmám hraje do karet levná ropa. Až 40 % jejich nákladů se totiž váže k cenám ropy. Dan Denbow si myslí, že při ceně zlata kolem 1 300 USD a současných cenách ropy bude odvětví velmi ziskové, při ceně zlata 1 200 USD budou muset firmy více „pracovat“, ale stále budou ziskové.
https://zlato.kurzy.cz/zpravy/374670-zlato-je-levne-ale-ma-vubec-jako-investice-smysl/
Pro Pet:
Skutečně Vás ještě nikdy nenapadlo, že by v podobném duchu mohl uvažovat a vyjadřovat se i někdo jiný než prodejce zlata? V čem to asi bude? 🙂
Já v podobném duchu uvažuji i se v něm vyjadřuji a dávám Vám čestné slovo, že nejsem prodejce zlata ani nijak jinak nejsem s žádným prodejcem zlata „spolčen“ a ani neprovádím reklamu tomuto serveru. A Vy, prodáváte akcie? Či zprostředkováváte jejich obchod apod?
Proč myslíte, že se ptám?
Koncem 80-tých let byla uveřejněna v HN analýza světových zásob kovů ve známých a geologicky prozkoumaných aglomeracích. U stříbra bylo uvedeno, že jeho světové zásoby budodou vytěženy do r. 2006.
Co se týče Au tak uvedu jeden příklad. Moje babička si v r. 1913 vydělal svých prvních deset korun. Ty dostala ve formě zlaté RU desetikoruny. Tuto minci si schovala a já ji asi v r. 1968 dostal. Když jsem se ptal, co za tuto minci by si mohla koupit, tak mi byo řečeno, že boty. V roce, kdy jsem tuto minci dostal, tak bych si za hodnotu kterou měla, také mohl koupit asi dvoje boty (asi 12O,-). To samé platí i pro současnost ( okolo 3 000,-). Tím jsem chtěl říct, že Au nemusí být výhodným investičním prostředkem, ale je učitě výborným uchovatelem odnoty. Nebudu zde rozebírat i numismatickou hodnotu, kdy tato mince patří k vzáznějším ročníkům.