Co se na trzích dělo minulý týden?
Stav na začátku | Stav na konci | Změna | |
S&P 500 | 1917,54 | 1948,05 | 1,59% |
Zlato | 1226 | 1221,8 | -0,34% |
Ropa Brent | 33,25 | 35,1 | 5,56% |
Minulý týden akciové trhy posílily o více než 1,5%, a to díky druhé polovině týdne, vždyť ve středu ráno trhy otevíraly pod úrovní 1900 bodů. Opakuji, je třeba hlídat banky, hlavně ty evropské.
Zlato – pokračovalo ve fluktuaci ceny na úrovni kolem 1220-1230 dolarů za unci. Ta týden oslabilo o necelých 5 dolarů, a to díky pátečnímu poklesu o více než 10 dolarů za unci.
Cena během týdne posílila o více než 5%, primárně díky čtvrtečnímu pátečnímu posílení ceny, které navázalo na oznámení budoucích jednání za účelem zajištění stabilizace ceny ropy. Více o ropě zde.
BREXIT
Debaty o odchodu Velké Británie z Evropské unie rozproudily debaty o tom, vy by se stalo, kdyby k něčemu takovému skutečně došlo.
Ministři financí skupiny G20 se shodují na tom, že by to byl šok pro celou globální ekonomiku. Na druhou stanu, pokud by Velká Británie měla s Evropskou unií uzavřenu smlouvu o volném obchodu, celé dopady by byly významným způsobem zmírněny.
Proč tedy takové obavy? Největší škody by napáchal psychologický dopad takového kroku. Jak domeček z karet by se tím zbortil sen o „jednotném evropském domě“.
A to i za situace, kdy procesně by BREXIT byl jednodušší než GREXIT, protože Velká Británie si udržela libru a nepřijala euro (mimochodem, děkovný dopis za udržení si libry mohou Britové adresovat Georgi Sorosovi – bez jeho úspěšné spekulace v roce 1992 na pokles libry by libra nevystoupila z evropských směnného mechanizmu a dnes by Velká Británie platila eurem).
Následující obrázek z dílny The Economist názorně shrnuje dopady takového kroku: