Nejhorší energetická krize vůbec?

Dalo by se říci dle nejdelšího pokračujícího propadu investic v globální energetickém sektoru za téměř půl století. To dle studie Mezinárodní energetické agentury (IEA): World Energy Investment 2016. Celkové agregátní investice ve světové energetice poklesly v roce 2015 z 2 biliónů USD na 1,8 biliónů USD meziročně. A je pravděpodobná další redukce. Například zde v  USA se už zdálo, že se průmyslová produkce dostane v srpnu meziročně do plusu po snižujících se poklesech. Nicméně, více než 1% propad byl negativním překvapením. Jedná se tak o 12 po sobě jdoucích měsíců kontrakce. Není se proč divit, jelikož značná část průmyslu je buď přímo nebo nepřímo spojená s energetickým sektorem. Odhad růstu zisků amerických firem v energetickém sektoru za třetí kvartál meziročně se v tuto chvíli odhaduje nejníže od počátku čtvrtletí na -66,1% z -52,9%.

Globální investice specificky do průmyslu ropy a plynu poklesly minulý rok o 25% na 583 miliard USD. Za tento rok pak je dle IEA predikce dalšího propadu o 24%. Podle vyjádření vrcholných představitelů agentury je pak pravděpodobná redukce investic i v roce 2017. To by již znamenalo nejdelší pokles investic v sektoru v historii. Polovinu poklesu z této částky v roce 2015 zaznamenaly jen USA samotné. USA zaznamenaly pokles v energetických investicích o 75 miliard na 280 milliard USD. Břidlicový segment pak zaznamenal redukce o 52%! Naopak v zemích Středního Východu a Ruska se investice v sektoru udržely na relativně solidní úrovni, dáno podstatně nižšími náklady produkce.

Existuje samozřejmě možná argumentace nákladové deflace, to znamená nižší náklady na technologie a služby. Avšak, dle IEA, toto je příčinou poklesů ze 2/3, ale zbytek pak skutečně způsoben snížením aktivity v sektoru. Co je zajímavé je, že investice do obnovitelných zdrojů v roce 2015 činily 313 miliard USD. To představuje nevyšší podíl u investic do segmentu elektrické energie. Tyto investice do kapacity obnovitelné energie jsou stabilní mezi roky 2011-2015 pří nárůstu zdrojů elektrické energie v této oblasti o třetinu, což vypovídá o prudším poklesů nákladů u větrných turbín a solárních panelů.

S výdaji 315 miliard USD v roce 2015 byla Čína největším investorem z důvodu zavádění energeticky efektivní politiky a budovaní elektrické sítě. Co je zklamáním, je globální pokles investic do elektrické energie produkované plynem o 40% a stálá preference asijských zemí zdroje uhlí. Taktéž značně utlumená investiční aktivita do plynu v Evropě i za předpokladu vyšší poptávky v budoucnu. O plynu a možné akcelaraci ceny jsem psal minule.

V oblasti plynu a ropy pak pokles investiční aktivity (mimo nákladovou deflaci) pak může představovat v budoucnu klasický příklad nabídkového komoditního cyklu a neelasticity nabídky v případě poptávkového šoku. To znamená rychlé dodání komodity na trh v adekvátním množství může být problém. To by pak znamenalo samozřejmě silnější růstový trend. V tuto chvíli však, například v ropném sektoru, jsou zásoby dostatečné a za protichůdných zpráv od potenciálu dohody o omezení produkce (schůzka 27. září v Alžírsku?) až po zvýšení exportů Iránu na pětileté maximum či redukce odhadu růstu poptávky dle IEA za převisu nabídky minimálně do poloviny roku 2017.

To znamená pro tuto chvíli lze trendy hledat spíše intradenně či za pomocí swingových technik tradingu a očekávané pásmo u kontraktu na WTI ropu předpokládat v intervalu 40-50 USD za barel. Závěrem se pojďme podívat na vývoj ceny kontraktu na stávající aktivní kontrakt na ropu na burze v Chicagu a jeho komoditní spread s kontraktem pro březen příštího roku (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: