Neviditelné zlato a historie
Je tu první prázdninový článek soutěžící o Silver Eagle. Zájemci, posílejte své příspěvky.
O zlatu lze hovořit nejen skrze aktuální současnost, ale i v historickém kontextu. Například země Východní Asie, jako je Čína, Indonésie, Barma (přesněji jejich vládnoucí reprezentace) disponují velkým množstvím zlata. Odkud jej mají? Základy akumulace bohatství sahají stovky let zpět do historie. Získali je obchodem, těžbou i kořistí. Evropské zlato, mnohdy dovezené dobyvačnými cestami španělských conquistadorů z Jižní Ameriky, se přes Evropu do Asie dostávalo postupně, prostřednictvím obchodů se zbožím na Hedvábné stezce. Kupovalo se za něj zboží, které bylo v Evropě vzácné. Hedvábí, keramika, vzácné nerosty, koření, ale také produkty tradiční východní medicíny. Zlato získané evropskými dobyvateli od podrobených zemí tak postupně putovalo na Východ a východní zboží na Západ. Nepřipomíná vám to něco?
Královské rody z Dálného Východu, Indočíny, Číny, Japonska, Taiwanu získávaly zlato a zlaté umělecké předměty stovky let. Krutým způsobem s pomocí otročícího obyvatelstva svých zemí, ale také útočnými válkami. Toto zlato doposud leželo nedotknuté a neobchodované v majetku těch nejbohatších. Je rodovým bohatsvím a střeženým tajemstvím zároveň. V poslední době, také vlivem celosvětové ekonomické a bankovní krize, přichází nervozita vyvolaná proměnou tradičních obchodních vztahů. Přichází stále více nápadů, jak by se toto zlato dalo „zjevit na trhu“ použít k obchodu. To je však destablizující stav pro tržní cenu komodity jako takové, ale zároveň mnohem horší je, že by to mohlo změnit poměry mocenských vlivů jak v regionu, tak na globální úrovni.
Zlato je stále zajímavá a praktická válečná kořist. Možná že kořist bude vznešeně nazývána jinými slovy, ale jde pořád o obyčejnou kořist. Uveďme například nedávné ukradení 144 tun zlata z majetku Libye, které měl pod kontrolou Muammar Kaddafi. Libye byla kromě ropného a nerostného bohatství, kromě takřka nulového zahraničního dluhu také jednou ze zemí s nejvyšším depozitem fyzického zlata na vlastním území. Krátce před svou smrtí se Kaddafi snažil zlato pžrsunout z původního uložení a ukrýt je převozem mimo Libyi. To se mu však nakonec nepodařilo a zlato objevili speciální jednotky. Nyní je zlato v rukách spojenců NATO. Netransparentními metodami je s ním obchodováno na světových komoditních burzách. Válka v Lybii přinesla kromě geopolitických změn, také zlatý válečný lup.
Vlastnictví zlata, jeho toky a přesuny jsou pohledem z odstupu, velmi dlouhodobé. Směřují od chudých a slabých k bohatým a mocným. Nehraje roli, zda se meziročně koupí, prodá, nebo vytěží pár desítek tun tady, nebo jinde. To jsou jen jemné obchodní fluktuace zlaté komodity. Pohyb zlata na veřejných burzách je vpodstatě jen jedním způsobem, jak se zlato v historii obchodovalo a jak dnes mění majitele.
V historii a současnosti je zlato získáváno, obchodováno a přesunováno mezi držiteli:
– otrockou těžbou v dolech nebo rýžovištích pro panovníky starých říší přes středověk až po novověk (Inkové, Egypt, Mayové, atd…)
– dobyvatelstvím koloniálních mocností (conquista v Jižní Střední, Severní Americe, Africe…)
– prospektorstvím, tj. těžbou jednotlivců v nově objevených zlatých nalezištích (zlatá horečka na Aljašce, na Sibiři atd..)
– historicky směnným obchodem za jiné komodity (sůl, hedvábí, čaj, balna, … )
– pirátstvím, institucionalizovanou zlodějnou (státní konfiskace, odevzdání státu za nějakým účelem.. )
– rodinným dědictvím, akumulací v rámci rodů a šlechty
– nákupem z důvodu udržení tradic, nebo kultury (zlaté šperky v Indii)
– válečným lupem (1. a 2. světová válka, ale také ostatní kořistnické války)
– válečnými reparacemi (poválečné vypořádání válečných škod)
– obchodem historických nebo uměleckých předmětů ze zlata (umělecká hodnota je zpravidla vyšší než samotný kov)
– průmyslovou těžbou (USA, Kanada, Čína, Austrálie, atd..)
– nákupem a prodejem za účelem výroby šperků, pro použití v průmyslu, atd
– přesunem zlata mezi mafií, inside trading (vpodstatě nelegální obchody)
– mezibankovními nákupy a investicemi investičních bank
– a v neposlední řadě i transparentním a seriozním obchodem na komoditních trzích jako s investiční komoditou
V současné době jsou si vládnoucí elity vědomy složité situace a tak se snaží nejméně o dvě věci:
1) akumulovat zato v nejbohatších soukromých rukách a prakticky je tedy odčerpat od drobných vlastníků a z veřejného majetku centrálních bank států. Pak cíleně změnit finanční systém ve svůj prospěch.
2) nepodaří-li se ani po této akumulaci upevnit finanční i mocenskou převoahu, bude vyvinuto úsilí k přechodu na bezhotovostní používání peněz, nebo na vznik jiné, globální virtuální měny. Cílem tohoto snažení je prostě a jednoduše držení kontroly nad světovými finančními operacemi. S rezervní měnou předluženého amerického dolaru už se to nemůže povést. S virtuálními měnami to bude velmi nejisté, pokud budou pevně vázané na původní papírové peníze. Takže zbývá vymyslet něco jistějšího… něco, co nepůjde obyčejnými finančními spekulanty tak snadno přespekulovat. Možná se ještě upevní nějaký hybridní, duální peněžní standard, který bude vyjadřovat „volné“ obchodování mezi skutečnou elitou (mébě než 1% lidí) a pak měnový standard pro používání v běžném životě. Tedy zmíněnou elitou plně kontrolovatelná měna pro „nás ostatní otroky“. Dostupného množství zlata totiž dnes i v budoucnosti není na světě tolik, aby se mohl plně používat zlatý standard ve peněžních operacích. Na scéně jsou fyzické limity růstu a zároveň devalvace jakosti peněžního systému.
O zlatu by se tedy mělo hovořit a uvažovat střídmě, se širšími znalostmi k tématu a zejména s kritickým výhledem do budoucnosti. Z košaté historie zlatého kovu se můžete poučit, ale důležité je také umět odpoutat se od zkostnatělých klišé a moderních bainwashingových manter. Uvažovat bystře, ale nechytračit bez znalosti souvislostí. Pak můžete lépe chápat, v čem tkví potenciál a tradice světového obchodu s drahými kovy.
Ohlédnutí za prvním týdnem roku 2018
Máme za sebou prní týden roku 2018. Jak vypadal? Americké akcie v indexu…
Další zplošťování výnosové křivky a redukce buybacks
I když je americký akciový trh dle vývoje volatility dále poklidný a…
Investování stručně a názorně
Jak na investování? Není to velká věda. 16 jednoduchých bodů je shrnuto…
Přidat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Hezky napsany clanek
Kdyz jsem narazil na pasaz ,,pro nas otroky“ vzpomel jsem si na tento clanek co jsem cetl nedavno
https://www.mowapay.cz/jste-otrokem-systemu
Zajímavý článek, ale s některými tvrzeními nelze souhlasit:
„Dostupného množství zlata totiž dnes i v budoucnosti není na světě tolik, aby se mohl plně používat zlatý standard ve peněžních operacích.“
To je často omílaná mantra odpůrců zlata – pro to, aby převzalo roli peněz jej prý „není dost“. Ale každý ekonom přece ví, že kterékoli množství peněz je schopné obsloužit libovolné množství transakcí, tedy i celou ekonomiku. Toto popletení s nedostatečným množstvím zlata vyplývá z toho, že PŘI SOUCASNÉ CENĚ ZLATA zlato tvoří jen nepatrný zlomek aktiv (hodnoty peněz, derivátů, dluhopisů, …). Ale háček je právě v té současné ceně. Pokud dojde ke zhroucení fiat měn, pyramidy státních dluhopisů a derivátů, tak jejich cena bude NULA, naopak kupní síla zlata dramaticky vzroste a zlato tak bude schopné převzít roli jediné světové měny (případně v kombinace se stříbrem). Netvrdím, že k tomu dojde. Jen tvrdím, že argumentace nedostatečným množstvím zlata je lichá.
Stačí se podívat do nedávné historie (Výmar), kde za zlaťák byl činžák v centru Berlína a za prvorepublikovou pětikorunu (3g stříbra) vás taxikář vozil po Berlíně celý den a ohejbal se při tom až k zemi. I za takových podmínek by zlata bylo málo?
https://www.businessinsider.com/chart-of-the-day-erste-pareto-principle-gold-8300-2015-2012-7
Podle tohoto principu zlato asi pujde v r 2015 na 8300usd/oz,možná se potká jeho hodnota s DJ indexem,tak uvidíme.
@ Jan Altman- nejsem si tak docela jistý, jestli lze s Vaším názorem souhlasit. Dejme tomu, že třeba na úplném prvopočátku byla ekonomika jen o zemědělství a pro úplné zjednodušení jen o výrobě chleba. Ten měl cenu- znovu pro zjednodušení- jedné stříbrné mince. I dnes byste si tedy měl za jednu stříbrnou minci koupit jeden bochník chleba. Jenže ekonomika jako celek se rozrostla- už to není jen o chlebu, ale i o službách, průmyslových výrobcích, nemovitostech, …. Ano, i množství drahých kovů se rozrostlo, ale skutečně se rozrostlo tak, aby pokrylo „veškerou ekonomiku“? Aby bochník chleba dál stál jeden stříbrňák a zároveň bylo možné drahými kovy zaplatit vše ostatní? Bez jakékoliv jízlivosti- jsem opravdu zvědav, jak mi toto „vyargumentujete“, že i tak je zlatý standard „ku prospěchu věci“ =)
On je totiž všeobecný problém s tím, jak je v dnešní době zlatý standard chápán a jak už roky pozoruji a občas na to reaguji, tak velmi špatně. Existuje totiž mylná domněnka, že v dobách zlatého standardu byly všechny peníze v ekonomice kryty zlatem. Ale to je velká chyba. Zlatými mincemi se sice v běžném obchodním styku platilo, ale…
Zlatý standard neboli krytí amerického dolaru zlatem bylo kalkulováno jako poměr měnových rezerv zlata USA vůči celkové peněžní zásobě.
Co to ale vlastně je peněžní zásoba?
Peněžní zásoba = fyzické oběživo + peníze držené FED + peníze držené vládou
Tato historická metodika se používá do dnešních dnů a údaje o celkové peněžní zásobě jsou pravidelně publikovány
Tento poměr se běžně pohyboval v rozpětí 40-60%, tzn. každý dolar celkové peněžní zásoby byl kryt 40-60 USDc zlata. V dnešní době je celková peněžní zásoba cca 1 300 mld. USD a aby fungoval zlatý standard tak jako v minulosti, bylo by zapotřebí, aby měnové zásoby zlata USA se pohybovaly v rozpětí 500 až 800 mld. USD.
Nyní jsou na úrovni cca 400 mld. USD
Ano, díky úvěrovému boomu narostla výše měnových agregátů M1, M2, M3. Opět nabízím pohled do historie, že dnes je situace horší, ale i tenkrát to bylo podobné.
prosinec 1900
Měnové rezervy zlata – 0,98 mld. USD
Oběživo – 2,08 mld. USD
Celková peněžní zásoba – 2,366 mld. USD
Měnový agregát M1 – data nejsou k dispozici
Měnový agregát M2 – 6,94 mld. USD
Měnový agregát M3 – 9,51 mld. USD
Pro férový výpočet komoditního krytí amerického dolaru drahými kovy je nutné započíst měnové rezervy stříbra, které v 12/1900 byly 657 mil. USD
XBROUCEK: Není co vyargumentovávat, protože nevidím jediný důvod, proč by měl chleba stát dnes stejně, jako před 100 lety.
Produktivita vzrostla, dnes je na upečení jednoho chleba potřeba o dva řády lidské práce méně, proč by tedy nemohl stát méně?
Moje LCD televize také před pár lety stála 75.000 Kč a dnes bych za 20.000 asi pořídil lepší. Vadí to něčemu?
Miroslav Piták: Ono hlavně mnoho lidí zaměňuje zlatý standard (státem centrálně nadirigovaný systém částečně založený na zlatu) a freebanking (svobodnou tržní produkci peněz, která by asi/možná vedla k tržnímu vítězství „poctivých“ krytých peněz).
@ Jan Altman- příště bych prosil bez zkomolenin mého jména, žádné „o“ v něm nemám =))
Myslím, že chápu Váš myšlenkový posun, i tak si nejsem jistý, zda může být zlato právě tím jediným „podkladem“ pro měny.. Podle čeho byste například určil, jaká je jeho „správná“ cena? Je přece rozdíl, pokud by dolar odpovídal 1/1680 nebo 1/1600.. Abychom si rozuměli, zlato v tuto chvíli považuji za stále ještě zajímavou investici. A ani současný systém „fiat money“ nepovažuji za nejšťastnější, stejně jako vy.. Jen si nejsem jistý, jestli to s ním není stejně jako s demokracií, jak ji „definoval“ Churchill: „demokracie je nejhorší způsob vlády, s výjimkou všech ostatních způsobů, které jsme vyzkoušeli“ =)
XB: No předně já bych žádný nový systém NEZAVÁDĚL – to by byla zase jen další byrokratická konstrukce a pokus o centrální plánování. Jsem pro odstranění monopolistických výsad centrálních bank, povolení měnové konkurence, odstranění manipulací a legálních omezení na kovech. A nechť si trh sám najde měnu a měnový systém, který mu vyhovuje. Jaký to bude, to teprve uvidíme.
Jinak podle mne určování „správného“ kurzu zlata k dolaru se nejpozději během hyperinflačního kolapsu dolaru (a všech fiat měn) ukáže jako zcela irelevantní. Fiat měny prostě zynou v křeči, stejně jako skončily všechny experimenty s nekrytou měnou v historii (a současný experiment trvá z historického pohledu poměrně krátce). Po tomto kolapsu prostě budete své bohatství měřit a vyjadřovat přímo v uncích či gramech Au a nic na nějaké papírky přepočítávat nebudete. Váš příjem bude např. 20g, vaše penzijní úspory budou 3 kg, vaše měsiční životní náklady 12g, cena chleba 7mg, atd…
Jan Altman Jen doplním, že z praktického hlediska, tak jak tomu bylo po staletí, se běžné příjmy i výdaje počítaly v gramech stříbra. Existují historické statistiky, jaké byly v minulosti příjmy dle kategorie povolání v gramech stříbra, a kolik gramů stříbra stály standardní životní potřeby (bydlení, potraviny, …).
MP: Ano, historicky se častěji platilo Ag, než Au. Mluvil jsem jen o Au, protože o něm ta diskuse původně byla.
Dnes je ale Ag z role peněz totálně vytlačeno, je vytlačeno i z povědomí lidí. A je vytlačeno i z rezerv centrálních bank.
Tzn. návrat Ag do role peněz (či aspoň rezerv), to by bylo velké překvapení a velká revoluce. Daleko větší překvapení, než kdyby BRICS založily měnu (částečně) krytou Au jako protiváhu USD.
Návrat Ag do role peněz/rezerv by velmi „zamotal hlavu“ mnoha sektorům průmyslu, které (podhodnocené) Ag spotřebovávají, jako by šlo o uhlí či ropu.
Podhodnocení Ag vůči Au je docela dobře vidět i na příběhu naší koruny. Stokoruna z roku 1913 má dnes cenu řádově 30.000Kč (tedy 300x víc). O 15 let mladší pětikoruna má dnes cenu řádově 70Kč, tedy jen řádově 15x více. A to jen proto, že ta stovka byla z Au a bůra z Ag. 300 vůči 15ti. To je 20tinásobný rozdíl.
Obecně, ze světového pohledu to tak velký rozdíl nebyl – Au:Ag bývalo celou historii 1:15 a teď je 1:50 až 1:60ti. Čili Ag je z tohoto pohledu jen tak 4x „podhodnocené“. V uvozovkách proto, že ten poměr by se mohl vrátit asi právě jen při „zrovnoprávnění“ obou kovů, při remonetizaci Ag. I když je možné, že Ag nahoru vyžene čistě jen průmyslová poptávka (a jí nedostačující těžba). Nakonec zlata jsou plné sejfy a vůbec neubývá, jen přibývá. To o Ag rozhodně říct nejde. Z pohledu odpůrce systému je Au dobrou vlajkovou lodí, argumentem pro masy. Ale nakonec tím, kdo způsobí pád systému, možná bude Ag, útočící nenápadně ze zálohy 🙂
Zastánci plánovitého zavedení nějaké formy kryté měny se často chybně obávají, že zlata je pro roli výhradních peněz málo. Někteří proto uvažují, že by penězi bylo i Ag, které by vůči Au hrálo roli jakýchsi drobných. Ale jednak by opět způsobili ten samý problém, jako jejich centrálně-plánující předchůdci v USA (myslím bimetalismus) a jednak pokud by se Ag vrátilo do role peněz, je klidně možné, že by mělo vyšší hodnotu, než Au (stříbra není mnoho a hlavně se nenávratně spotřebovává).
Podíl průmyslové poptávky na celkové spotřebě stříbra je významě vyšší než je tomu u zlata, ale na druhou stranu nejsem velkým poříznivcem názoru většinou prodejců stříbra, kteří tento kov preferují před zlatem z důvodu, že stříbro se pouze spotřebovává, a proto investice do něj je daleko zajímavější než u stříbra.
Laická veřejnost totiž poté mylně dochází k názoru, že stříbro se pouze spotřebovává, ale recyklace stříbra je významnou součástí celkové nabídky stříbra.
rok 2002 – těžba 594,5 mil. oz
– recyklace 197,3 mil. oz
rok 2003 – těžba 597,2 mil. oz
– recyklace 196 mil. oz
rok 2004 – těžba 613,6 mil. oz
– recyklace 201,6 mil. oz
rok 2005 – těžba 636,6 mil. oz
– recyklace 201,6 mil. oz
rok 2006 – těžba 641,1 mil. oz
– recyklace 206 mil. oz
rok 2007 – těžba 665,9 mil. oz
– recyklace 203 mil. oz
atd.
rok 2011 – těžba 761,6 mil. oz
– recyklace 256,7 mil, oz
Zdroj: silverinstitute.org
Všeobecně nezpochybňuji větší výhodnost investice do stříbra vůči zlatu z hlediska vzácnosti, ale z hlediska objektivnosti jsem si dovolil publikovat komplexnější údaje. Jen doplním, že těžba a recyklace nejsou jedinými faktory ovlivňujícími celkovou nabídku, v menší míře jsou to také vládní prodeje a hedging producentů stříbra
Ve světě budoucího freebankingu si lze docela dobře představit nejen zlato a stříbro, ale též třeba energii. Virtuální platidlo, které by s emitující energetickou společností šlo vyměnit za dohodnutou formu energie v nominálním objemu.
Energie by byly možným podkladem, to je pravda
Nevím jak energie (težko se skladují/kumulují), ale některé energetické suroviny, které mají slušnou skladovatelnost, by se podkladem stát možná mohly. A myslím tím například uranové palivové tyče (resp. uran obohacený a zpracovaný do nějaké standardní energetické formy).
Pak by finanční instituce X prohlásila: patří nám sklad paliva a na každý kilogram paliva emitujeme milion naší měny XY.
Problém u energie (a je jedno, jestli mluvíme o kWh elektřiny, tuně uhlí, barelu ropy, nebo palivové tyči) je v tom, že si ji těžko odnesete domů. Výhoda Au/Ag ve freebankongu je, že když vaší bance (úschovně podkladového aktiva) ne až tak věříte, vždy máte právo a možnost si podkladové aktivum vyzvednout (směnit poukázku na kov za fyzický kov). Ale je jednodušší si vyzvednout 10 1Oz zlaťáků, že 100 barelů ropy, nebo si dokonce odlomit kus palivové tyče, nebo si v megabaterii odnést megawatthodinu.
Proto měny založené na energii či energetických surovinách nikdy neexistovaly (nikdy se spontánně nevyvinuly). A proto si nejsem jist ani jejich budoucností. Možná jako čistě transakční měna s omezenou rolí uchovatele hodnoty (nikdo v ní nebude spořit). Ale pak je otázka, jestli je to vůbec možné a zda to někdo bude chtít a jakou to bude mít hodnotu (kupní sílu).
Kromě zmiňovaných drahých kovů zlata a stříbra, tu existují další 2 z kategorie drahých kovů, které mají sice větší uplatnění v průmyslu, ale nelze je také opomíjet – platina a paladium. Na mince drobné hodnoty (pro hodnotu v naší měně v desetihaléřích) by se hodily průmyslové kovy jako např. měď nebo nikl.
Miroslav Piták: Existují historické statistiky, jaké byly v minulosti příjmy dle kategorie povolání v gramech stříbra, …
Pěkně prosím, kde lze takovou statistiku získat?
Data jsem v minulosti získal z různých zdrojů, primárně z webů různých evropských a amerických univerzit, z katedry sociálních studií.
Konkrétní data ale po mně prosím nechtějte, stálo mě to opravdu velké úsilí je získat, takže nejsem ochoten se o ně jen tak podělit.
Miroslav Piták: No ano, kovů je nespočet. Drahé Au/Ag/Pd/Pt a drobáky by mohly být třeba z té mědi.
Problém je, že každý kov je samostatná „měna“, nelze napevno říct, že bude X stříbrňáků do zlaťáku a Y měďáků do stříbrňáku.
Podobný nesmysl zkoušeli v USA (bimetalismus) a samozřejmě to nemohlo fungovat. Jakmile se kurz stanoví napevno, vždy bude proti tržnímu/přirozenému kurzu nad či podhodnocen a ty mince, které mají tržní cenu kovu nad nominálem budou lidé stahovat z oběhu, tavit a prodávat jako surovinu (nakonec tak na přelomu 60 a 70. let zanikly stříbrné švýcarské franky).
Prostě těžba Cu, Ag a Au se vyvíji různě a spotřeba/poptávka také….
Tedy znovu: jakýkoli centrálně nadirigovaný systém bude opět jen nefunkční a odsouzený k zániku. Fungovat může jen systém svobodný, tržní. V takovém systému je samozřejmě možné založit X měn (jednu zlatou, jednu stříbrnou, třeba i platinovou, palladiovou, měděnou, … a samozřejmě i nějakou nekovovou).
Nicméně bude platit toto:
1) Kurz mezi měnami bude plovoucí, takže měďáky nám moc nepomohou, protože nebude napevno platit, že je X měďáků do stříbrňáku
2) Po nějaké době se situace ustálí a stabilizuje. Lidé a firmy nebudou chtít vše přepočítávat do 20ti měn. Situace vykrystalizuje např. do podoby, že zde budou max 2-3 dominantní globální měny (a jedna z nich skoro určitě bude Au, dále má šanci Ag a pak možná něco nekovového, syntetického, krytého komplexně košem surovin, pozemků, …) a pak pár okrajových, oborových či regionálních měn.
Tzn. spíš než jedna měna založená na kaskádě Au-Ag-Cu je pravděpodobnější, že Au (a možná i Ag) se stanou penězi, jejich kupní síla oproti současné situaci stoupne o několik řádů tak „aby bylo zlata dost“ pro vyjádření ceny ostatních statků a obsluhu všech transakcí v ekonomice. Takže možná za 10 let moje gáže bude 1gram zlata a budu za to happy, směnám ho za např. 25g stříbra a v obchodě se mi po nákupu na týden z karty odečte 0.37g Ag.
Možná toto někomu připadá jako příliš revoluční změna, ale přijde mi to pravděpodobnější, než tyto 2 alternativy:
1) Současný fiat systém se dlouhodobě udrží
2) Penězi se stane 10 kovů (všechny drahé + Cu + třeba 5 nevzácných) tak, aby Au nemuselo skokově posílit o řády a při tom bylo peněz „dost“
Pro F.Sousedíka: Jestli vám to pomůže, tak tady je poměrně obsáhlý seznam platů a cen po F. revoluci: https://napoleon-knihy.blogspot.cz/2012_02_01_archive.html
Why Gold Is No Longer a Safe Haven
As worries over Europe continue to affect markets, investors are staying away from gold—at least for the time being. Kraft, the world’s No. 2 food company by revenue, is unveiling a slew of new products in China designed to please Chinese palates.
https://live.wsj.com/video/why-gold-is-no-longer-a-safe-haven/3C65C86D-2F52-4922-ADB1-040ED8BFD5CB.html?link=MW_article_tbo2x2#!3C65C86D-2F52-4922-ADB1-040ED8BFD5CB
A je to tu zase 🙂
Je zlato skutečným bezpečným útočištěm?
Autor clanku bohuzel neuveden
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/2111388/je-zlato-skutecnym-bezpecnym-utocistem.html
johndow: JJ, to je přesně ten typ článků, do kterého jsem se ve své krátké úvaze https://proinvestory.cz/zlato-neni-bezpecnym-pristavem trefoval 🙂
Gobseck: Velké díky
Miroslav Piták: Konkrétní data ale po mně prosím nechtějte, stálo mě to opravdu velké úsilí je získat, takže nejsem ochoten se o ně jen tak podělit.
Můžeme udělat test, jak nám půjde to, co se asi brzy bude velmi hodit, výměnný obchod? 🙂
Připravuji databázi pro ruční a automatický sběr „obdobných dat“. Již se blížím ke spuštění. Možná by se dalo něco vybrat a vyměnit.
Mám představu, jak sesbírat obdobná data v Čechách, ale bude to náročná ruční práce.
Dále máme k dispozici měnu a koupit lze i peníze. 🙂
No, a ještě nabídnu něco, co na každém rohu nelze nalézt. Mohu pomoci s tím, aby se zájemce zdokonalil v právní sebeobraně. 🙂