Je zřejmé, že téma potenciální změny klimatických podmínek vyvolává žhavé diskuse. Někteří ho berou nesmírně vážně a druzí ho naopak dokonce považují za úsměvné teoretické cvičení, dobré pouze jako input do stress test analýz. V souvislosti s obrovskými suchy v létě minulého roku zde na americkém středozápadě a následně pak s masivním hurikánem Sandy na severovýchodě se opět toto téma dostává do popředí zájmu. A to jak je finanční situace zemí velmi neutěšená a nedojde-li k radikálním změnám oproti tak říkajíc „odkopávání plechovky jen o kousek dál“, tak tento problém může, pokud má skutečně něco do sebe, přerůst ve finanční Armageddon.
A v této souvislosti překvapila před pár dny americká vládní agentura Government Accountability Office (GAO), která každé 2 roky od r. 1990 uvádí seznam oblastí, které představují značné riziko pro finanční situaci země a světové eknomiky. Poprvé totiž uvedla problematiku změny klimatu na svůj list vysoce rizikových oblastí, mezi které například v minulosti již zařadila program Medicare (vládní podpory zdravotního pojištění pro seniory) či výdaje na vnější obranu. A nejen zanesla na vysoce rizikový seznam, ale rovnou varovala Kongres a vládu, že nemá připraven žádný systém případné následky klimatických změn řešit a země a světová ekonomika jsou vystaveny obrovským, nejen finančním, rizikům.
Vláda totiž vlastní rozsáhlé pozemky, provozuje programy pojištění proti povodním a poškozením zemědělských úrod s milióny pojištěnců a pravidelně tak uvolňuje miliardy dolarů v případě krizových stavů. Vliv změn klimatu a následné zvýšení frekvence období such, hurikánů, atd. tak může výrazně ohrozit již tak neutěšenou finanční bilanci rozpočtu. Dalším příkladem výtek GAO v této oblasti jsou nákladové a časové problémy zavedení nové generace polárních satelitů monitorujících stav počasí. Podle federální agentury National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) může již v r. 2014 dojít ke zpoždění zavedení nových satelitů o 2 roky poté, co stávající technologie začnou zastarávat. Na základě GAO to však může být zpoždní až 4-5 let. Přesnost a včasnost předpovědi katastrofy a ohlášení nouzového stavu u té jako např. hurikánu Sandy můžou být ohroženy. V rámci tohoto varování je možné zhlédnout krátké video kliknutím na linku.
Extrémy počasí mají ze své podstaty velký vliv na stav úrody zemědělských komodit a následně na ceny těchto aktiv na světových trzích potažmo ceny finálních potravin a výrobků jako oděvů, apod. Firmy, komoditní analytici a investoři si jistě vzpomenou z nedávné doby např. v r. 2010 a 2011 na záplavy v Pákistánu (čtvrtý největší světový producent bavlny), které zničili podstatnu část úrody (bavlna roste nízko nad zemí a je zvláště na záplavy citlivá). To přispělo k téměř ztrojnásobení ceny bavlny na burze v New Yorku za sledované období. Hůře však se ještě promítly následky v samotném Pákistánu, kde byla 1/5 zemské plochy pod vodou, 2 tis. lidí přišlo o život a OSN označila stav za nehorší humanitární pohromu. Od té doby firmy jako britský retailový řetězec Marks & Spencer, který prodává oděvy z bavlny věnují postupně větší a větší pozornost vlivu možných klimatických změn ve své risk management firemní strategii a splupráci s hlavními dodavateli v její naplňování. Podobně je na tom také např. retailový prodejce kávy Starbucks, který v rámci řízení rizik souvisejících z klimatickými změnami je zakládajícím členem asociace Business for Innovative Climate & Energy Policy, koalice amerických firem usilující o aktivní uvědomění a řešení problému na mezinárodní úrovni. Firmy jak se zdá podnikají kroky.
Jak se k problematice postaví vlády? Je vůbec problematika globálního oteplování/ klimatických změn a frekventovanějších krizových situací aktuální/ reálná?
Na závěr se pojďme podívat na vývoj cen ethanolu a kukuřice, z které je toto biopalivo v USA vyráběno na burze v Chicagu CME (Globex) a jejich komoditní spread, před a po následcích nadměrných such v polovině minulého roku (týdenní data, nejbližší kontrakty):
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Neexistuje něco jako globální oteplování, ale mluvme o globální změně podnebí! V každém případě bude mít změna zemědělských podmínek postupně vliv na cenu komodit viz úroda-neúroda. A navíc si hlídejme politická prohlášení ukorumpovaných politiků na téma CO2 !! Což mělo dopad na připravovaný a následně realizovaný podvod s biopalivy!! A jsme zase na burze……
Taky v tom nevidim nic hroznyho, mozna jen to ze Rusak bude vladnout svetu jak v energiich tak i v potravinach az rozmrzne sibir a nastane zase stehovani narodu tentokrat vsichni na sibir!
Kdyz uz jsme u toho Ruska…tak tam se napr. ceny psenice v min. roce zdvojnasobily a hovori se o mozne nutnosti importovat vetsi mnozstvi…bude neco podobneho jako kdyz v r. 1972 SSSR v tichosti importoval z USA 10 mil. tun, coz vedlo k rustu cen a nasledne spiralove inflaci??? Tak uvidime, jaka bude mistni sklizen v cervnu…
A v osmdesátých letech položil import pšenice SSSR. Potřebovali importovat stále více a nemohli sehnat úvěry. Politbyro se prý třáslo strachy, že bude revoluce z hladu.
Využil toho Reagan a jeho pravá ruka Bush st. a dali Gorbymu nůž na krk – úvěry za odzbrojení.
The rest is history.
To co pise Kolda mi pripomnelo meho americkeho kolegu, ktery provazi lidi na parketu chicagske burzy CME, kde se obiloviny obchoduji…takto uplne presne zacina svuj proslov nez vejde mezi tradery na parket 🙂