OPEC v režii Saudů

Komentář Maria Draghio, že si trh musí zvyknout na vyšší volatilitu (implicitně ECB nebude nutně usilovat o vyrovnání ceny zpět) na dluhopisovém trhu poslala ceny dluhopisů výrazněji níže. K tomu dále přispěly rovněž poslední data, kde se nominální inflace k v květnu v eurozóně zvýšíla na 0,3% meziročně z 0% v dubnu (čistá inflace na 0,9% z 0,6%). Deflační prémie tak v podstatě začíná být postupně odejmuta. Podobný pokles byl zaznamenán rovněž v USA, kde americká centrální banka stále vyžaduje potvrzení, že slabší ekonomika v prvním kvartále byla dána jednorázovými faktory jako počasím, či odstávkami v přístavech na západním pobřeží , aby mohla začít zvyšovat klíčovou Fed funds sazbu (tvorba pracovních míst v květnu byla vyšší než očekávání což přispívá zvýšení, nicméně na druhé straně MMF navrhuje Fedu odsunout na později). V každém případě je tento pokles cen u delších splatností výhodný minimálně z důvodu nebezpečí výrazného zploštění výnosové křivky při zvyšování klíčové krátkodobé sazby, možná již v září (což by bylo velmi nepříjemné pro bankovní sektor – banky úročí vklady dle krátkodobých sazeb a poskytují půjčky dle dlouhodobých).

Situace rychlých pohybů na fyzickém dluhopisovém trhu je dále stimulovaná omezenější likviditou z důvodu regulačních omezení kladených na banky. V tomto smyslu bude zajímavé sledovat vývoj během letních měsíců, kdy bývá likvidita relativně nízká. Možná zde ECB vstoupí více do hry, jak se zároveň bude potenciálně blížit zvyšování klíčové sazby Fedem. Černého Petra krátkodobě drží Řecko, kde je rozhodující termín 19.6. Pakliže Řecko opustí eurozónu, ECB jistě zesílí své nákupy a Fed pravděpodobně odloží zvyšování sazby.

Zasedání ropného kartelu OPEC ve Vídní se v podstatě odehrálo v režii Saudské Arábie a členové ponechali produkční limit na úrovni 30 miliónů barelů za den (v reálu pak navíc dochází k vyšší produkci o cca 1 milión barelů za den). Situace v Saudské Arábii vyžaduje de facto produkovat i na úkor klesajících příjmů z prodeje, jelikož je v dané chvíli přednější politicky zachovat zaměstnanost v ropném průmyslu.  Země také investovala v posledních letech nemalé prostředky do infrastruktury rafinérii  a tak raději preferuje maximalizovat využití i za cenu nižších cen komodity.

V souvislosti s ropou jistě existují důvody, proč by se měla cena držet stále nízko (ledaže dojde k silnému růstu poptávky například z Číny, Indie, a tak dále). Jedním z důvodů je, že nízké úrokové sazby v souvislosti s honbou za jakýmkoliv výnosem stimulují investice do projektů nových nalezišť a těžby i za cenu vyššího rizika. To znamená, že se neopakuje situace z roku 1986, kdy ropné projekty přišly o finanční injekce. Dále, návrat Íránu na trh by měl zajistit dodatečných 1 milónů barelů za den do roku 2016. K tomu pak alternativní energie se postupně stává cenově konkurenceschopná a producenti ropy nechtějí, aby přišli o tržní podíl. I když se předpokládá, že alternativa jako solární energie se spíše využije pro tvorbu elektrické energie a ropa pak převážně v automobilovém průmyslu, tak příchozí móda elektroautomobilů může tento scénář producentům ropy překazit. Podle internetového prodejce aut Edmunds se z velké části zvyšuje zájem o hybridní vozidla také z důvodu finančních nákladů na provoz a ne jen kvůli uvědomění nutnosti ochrany životního prostředí.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj aktivního kontraktu na Brent na americké burze ICE a jeho komoditní spread s kontraktem pro konec roku (SOL Trader, denní data), klikněte na obrázek pro zvětšení: