Na stránkách mises institutu jsem narazil na článek věnující se tomu, že honění se za pokémony simuluje docela věrně fungování reálné ekonomiky. Připravil jsem výňatek v češtině a předesílám, že sám tuto hru nehraji.
Na čem závisí výsledek hry nebo životní úspěch / úspěch v podnikání? Na několika klíčových faktorech, které fungují i v reálné ekonomice a znamenají, že šance nejsou zcela rovné.
Někdo má výhodu jenom díky bydlišti. U Pokémonů může bydlet blízko míst, kde se vyskytují, n v reálně ekonomice někdo bydlí a podniká na maloměstě, někdo jiný má možnost otevřít třeba restauraci nebo penzion v turisticky atraktivním místě.
Mimochodem, podle některých studií je poloha zemí jedním z faktorů, které ovlivňují jejich bohatství – subsaharské země toho moc nemají (za sebe dodávám, že je to logické – některé země leží u moře a jezdí tam turisté, jiná země má pod zemí obrovské zásoby ropy apod.).
Svoji roli jak u Pokémonů, tak i v reálném životě, hraje náhoda. Být náhodou ve správnou dobu na správném místě může pomoci jak v reálném životě, tak při hře. Být vše předem skalkulovatelné – byla by nuda jak ve hře, tak i v reálném životě.
Množství lidí honících se za Pokémony ukazuje, že lidé výše uvedené nerovnosti v šancích přijímají a netrvají na absolutní rovnosti. někdo je ochoten jet za pokémoy kus cesty, jiný se na to vykašle, protože to nemá za rohem. Podobné je to se stěhováním za prací…
Kéž by se jako za Pokémony lidé „honili“ i za životním cílem a nestěžovali si na osud.
Odkaz na původní článek je zde.